David Křížek závodí od dětství, Atlantik přeplul loni s šestičlennou posádkou na dvanáctimetrové jachtě, v roce 1996 byl druhý v anketě Jachtař roku. Zvítězil v třiapadesáti závodech lodí s vícečlennou posádkou. Má ze sebou řadu mezinárodních úspěchů, ale i on přiznal, že když bouře zmítala jejich nafukovacím sedm metrů dlouhým, pět a půl metrů širokým a dvě stě padesát kilogramů těžkým katamaranem, ač ateista, modlil se Neptunovi. "Zažil jsem toho už dost, v Polsku při závodech jsem převrátil kajutovanou plachetnici, ale tohle bylo maximum," vzpomíná sedmadvacetiletý Plzeňák.
Hovoří německy, anglicky i polsky. Zajímá ho závodní jachting, horská kola, fitnes, sjezdové lyžování, squash, extrémní sporty, bungee jumping, Dlouhá plavba ho neodradila od jachtingu. "Mořeplavba často zase tak moc zábavná není, ale už se těším jak si zazávodím," svěřuje se mladší člen posádky. "Už na Martiniku jsem si půjčil od jednoho domorodce malou plachetnici."
Pro mnohé pošetilý nápad přeplout Atlantický oceán na tomto, když ne netradičním, tak ne příliš tradičním, plavidle, se zrodil v hlavě Martina Ducháče. Jedenatřicetiletý dobrodruh, který se narodil v Polici nad Metují, plul na jachtě poprvé v roce 1992 a hned na slavné Nike Richarda Konkolského, u níž pomáhal s drobnými opravami.
Loni pluli s Křížkem ze Španělska na Kanárské ostrovy. "Když mi řekl, co chystá, nabídl jsem, že popluju s ním," svěřil se Křížek. "On mi pak za pár dní zavolal, že tedy jedem," vzpomíná Ducháčův druh. "Už se nedalo couvnout. Martin byl ochoten tu cestu absolvovat sám. Nemohl jsem ho nechat utopit samotného." Přesto největší šok nezažil Křížek díky běsnícím živlům, ale když mu prvního dubna, na apríla, když mu kolega po vzyvednutí internetových zpráv s vážnou tváří sdělil, že se v republice vrátili k moci komunisti. "Nechal mě v tom asi čtyři hodiny," vzpomínal už s úlevou.
Ducháč do roku 1991 působil ve firmě vyrábějící výbušniny, poté odešel od Špindlerova Mlýna, kde dva roky působil jako lyžařský instruktor. V roce 1994 založil agenturu na organizování netradičních projektů - například závody terénních vozidel 4x4. Zúčastnil se mnoha plaveb, například po Karibském souostroví, po Středozemním moři. Plavbu přes Atlantik chystal rok a půl. Kromě jachtingu se věnuje horolezectví, horskému trekingu, windsurfingu, potápění, létá na ultralehkém letadle, na svých cestách také fotografuje a píše články.
Na otázku, jak propluli otázkami čtenářů, odpověděl, že někdy to jednoduché nebylo... "ale líbilo se nám to," dodal s úsměvem. Smál se i když vzpomínal na výraz španělského policisty, před vyplutím na Kanárské ostrovy. "A když jsme mu řekli, že pak pokračujeme na Martinik, byl úplně zděšený."
Cestu na nafukovacím katamaranu jim rozmlouval i mořeplavec Konkolský. "Říkal, že jeho italský přítel na něčem podobném vyplul na moře a brzy skončil. Ale náš Sector vydržel."
A co oběma cesta dala lidsky? "Uvědomil jsem jak je malicherné myslet si, že můžeme ovlivnit svět. Najednou je člověk malinký uprostřed oceánu a stačí jedna vlna a všechno bude jinak. Pak se díváte jinak i na obyčejné problémy. Víc si teď vážím rodiny, přátel a života," uzavřel Ducháč.
Další informace o plavbě katamaranu přes oceán najdete na adrese www.preplavba.cz.
 Jachatři Martin Ducháč a David Křížek na svém katamaranu |
 David Křížek (vlevo) a Martin Ducháč sledují v redakci iDNES monitor, na který jim při on-line rozhovoru přicházejí dotazy čtenářů |
 David Křížek (vlevo) formuluje odpověď na otázku při on-line rozhovoru v redakci iDNES za tichého souhlasu Martina Ducháče |
