Když prezident Klaus předstoupil před poslance poprvé, zemi už rok vládl Vladimír Špidla a jeho ČSSD, která sestavila vládu za účasti KDU-ČSL a US-DEU. Ve Sněmovně se opírala o křehkou "stojedničkovou" většinu. Na rok 2004 chystala rozpočet s nejvyšším deficitem v historii země, přičemž se oháněla reformou veřejných financí. To ekonoma Klause nenechalo klidným.
"Slovo reforma používám v této souvislosti jen velmi opatrně. Je zřejmé, že by se skutečná reforma musela našich veřejných financí dotknout daleko hlouběji, než jak je tomu v dnes známých dokumentech a návrzích," poznamenal v roce 2003 prezident (celý projev čtěte zde).
A pokračoval: "Ty jsou zatím spíše variantou takzvaných úsporných balíčků než východiskem ke skutečné systémové změně, která by vyvolala tolik potřebnou změnu chování všech, kterých se veřejné finance - ať v důchodovém systému, ve financování zdravotní péče, v sociálních dávkách - přímo dotýkají. To má - kromě věcného - ještě další nepříjemný aspekt."
"Předkládají-li se veřejnosti dnešní úsporné škrty jako reforma, skutečnou reformu už veřejnost nebude chtít unést a to je pro následující období velkou nevýhodou," varoval tehdy Klaus.
Politická scéna je pro Klause příznivější
Prezident v říjnu 2003 dále hovořil o klesající důvěře lidí v politické instituce země a odcizování občana a státu. Třetím stěžejním tématem byl vstup do Evropské unie, který nedlouho předtím posvětili lidé v referendu.
Nyní jsou politické karty rozdány z pohledu konzervativce Klause lépe. V čele vlády je názorově spřízněný Petr Nečas, jehož ODS sestavila středopravicový kabinet s TOP 09 a Věcmi veřejnými s pohodlnou většinou ve Sněmovně. Nicméně na témata, o nichž mluvil ve Sněmovně poprvé, nyní může Klaus klidně navázat. Nečasova vláda se totiž chystá výrazně šetřit, aby dostala státní rozpočet z červených čísel.
"Řekněme si to proto naprosto jasně: reforma veřejných financí, což je vlastně reforma vztahu státu a občana, zůstává zásadní věcí naší nejbližší budoucnosti. Je pro ni třeba nalézt elementární konsenzus, a to nejen v rovině politické, ale i v médiích a hlavně v celé naší veřejnosti. K tomu nestačí protlačit jednotlivé zákony Sněmovnou schválením o jeden či dva hlasy. Potřebujeme míru shody s většinou daleko zřetelnější. Její nalezení je velkou výzvou pro dnešní koaliční vládu a koneckonců i pro jakoukoli vládu, která v naší zemi v dalších letech vznikne," vyzýval Klaus před sedmi lety.
Prezident může mluvit, jak dlouho chce
Podobně by mohl promluvit ve Sněmovně i v úterý 7. září v 11 hodin. Přesný obsah projevu Hrad zatím tají, ale už je napsaný. "Obsah znám, ale nebudu se k němu teď vůbec vyjadřovat, to by postrádalo smysl," řekl iDNES.cz prezidentův vicekancléř Petr Hájek.
Prezident nemá na projev vymezené žádné časové rozpětí. "Může mluvit, jak dlouho chce, žádný čas není vyhrazený. Dvacet minut, hodinu nebo i dvě," doplnila pracovnice tiskového odboru Poslanecké sněmovny Mariana Černá.
Politolog Rudolf Kučera soudí, že prezident se v projevu nevyhne ani politické rovině. "Je před podzimními volbami, Václav Klaus je velmi politicky aktivní, do politiky zasahuje. Bude chtít trochu posílit své postavení a autoritu, protože je velmi ambiciózní," míní Kučera.
Klaus před sedmi lety hlásal, že v zemi klesá důvěra lidí v politické instituce země a narůstá pocit odcizení občana a státu. "Naši spoluobčané se opět vzdalují od věcí veřejných, nebo snad - což by bylo ještě závažnější - věci veřejné se vzdalují od nich," řekl doslova.
Podle Kučery byly Klausovy výroky pesimističtější, než se ukázalo. "Ano, odrazilo se zklamání z velkých politických stran, ale nevedlo to k neúčasti ve volbách. Lidé volit šli, volili ale nové strany, čímž dali najevo zklamání z těch dvou nejsilnějších politických stran. Šli a změnili to," připomněl politolog mimo jiné i fenomén kroužkování.
Evropská unie taky nemusí zůstat stranou Klausova projevu. Začala platit Lisabonská smlouva a prezident zůstává euroskeptikem.
