David Rath se rád chlubí, že on přivedl před deseti lety na Václavské náměstí patnáct tisíc zdravotníků (odbory říkají: Rath se k nám jen připojil). Ať tak či onak, padne-li tento bílý rekord, minimálně ministrovo sebevědomí utrpí. Asi tak na pět minut.
Osmatřicet tisíc lidí už podepsalo petici za jeho odvolání. Sedm tisíc podepsalo opačnou petici ovací. Jaký vliv na Rathův osud poměření hlasů v obou peticích bude mít? Přece žádný! Rath stojí a padá s hlasem jediným – Jiřího Paroubka.
Bez něj, bez premiérova naprostého ovládnutí ČSSD a vytěsnění koaličních partnerů by se ministr nepohnul z místa. To je Rathova výhoda oproti předchůdcům a zároveň nevýhoda. Ale nepředbíhejme.
David Rath dramaticky rozdělil český mikrosvět: na rathovce (je největším odborníkem v zemi!) a antirathovce (je to jen ješitný, diktátorský a sebestředný muž!).
Tak příkré rozdělení škodí zdravotnictví a mate veřejnost. Ztrácí orientaci v souboji drsných slov a vypjatých argumentů, sleduje jakési zdravotnické derby Sparta–Slavia. Řekne-li ministr "bílá", ozve se automaticky z lékařské komory a lékařských odborů potlesk, jejich špičky patří k rathovcům. Naopak privátní lékaři, lékárníci, menší nemocnice předvídatelně vykřiknou "hanba, vždyť je to černá", patří totiž do antitábora.
Druhá rovina rozdělení: nemocniční lékaři fandí panu Rathovi, zajistil jim vyšší platy. Privátní zdravotníci pískají, na jeho regulace doplácejí.
Třetí rovina: Rath záměrně vyhrocuje i nejtitěrnější problém ve spor ČSSD a ODS. Odvděčuje se tím Jiřímu Paroubkovi. Loni mu výhrůžně napsal, že dokáže s lékaři prohrát socialistům volby. Paroubek si rebela radši vzal do vlády. Vyplatilo se.
Rathovy "pijavice", "gangstery", leckdo přilípne k modrému ptákovi, jako by už osmý rok nevládl Lidový dům. I páteční demonstraci ministr úmyslně degraduje na předvolební mítink ODS.
Rathova výhradní závislost na Paroubkově moci a rozpolcení zdravotníků předurčují, co a jak ministr se zdravotnictvím dělá: bez demokratické debaty s odbornou veřejností, jako monarcha – ale jen potud, pokud premiér dovolí. A premiér Davidu I. dovolí jen potud, pokud neohrozí jeho volební šance.
Je nepředstavitelné, že by třeba ministr Škromach podobným způsobem překopával důchodový systém. Proto je demonstrace pochopitelná. Ministr Rath, kdyby se mu podařilo, co chce, polistopadové zdravotnictví opravdu změní k nepoznání.
Už teď se změnilo pro pacienty. Úspory, které David Rath nadiktoval, dopadly na ně. Ano, šetřit se určitě musí. Ale ne tak, že se vezme pravítko a odříznou se paušálně procenta ve výdajích lékařů. Jaké překvapení, jsou-li pak v ordinacích odmítáni zrovna ti dražší, více nemocní lidé!
Lékaři nejsou andělé žijící ze šustotu křídel nebeských. Nespokojenost pacientů je pro sociální demokraty nepříjemnou novinkou. Ne nadarmo si v interním dokumentu píší, že právě zdravotnictví patří k nejkritičtějším místům volebního úspěchu. Ono se dost těžko dá zapřít, že tu osm let byli, vládli zdravotnictví, osm let neudělali nic proti plýtvání, zneužívání, plnění nesprávných kapes veřejnými penězi, proti alarmujícím rozdílům v kvalitě péče.
Dnes je kuriózně vlastní nepořádek vítaným důvodem, aby ČSSD s pomocí komunistů a Davida Ratha vrátila moc ve zdravotnictví do rukou centrálních politiků, ministra. I to je velmi pochopitelný důvod páteční demonstrace.