Nejvyšší soud zdůvodnil své převratné rozhodnutí snahou, aby se izraelští občané spravedlivěji podělili o vojenskou povinnost. V armádě musejí muži sloužit tři roky a ženy dva. Z náboženských důvodů se ale odvodu vyhýbají studenti a studentky židovských seminářů, kteří navíc dostávají od vlády finanční podporu, pokud nemají práci. Loni se takto vyhnulo službě vlasti 60 000 mladíků.
Pro premiéra Benjamina Netanjahua, který se v koalici opírá o podporu jak židovských radikálů, tak umírněných stran, jde o vážnou komplikaci, protože se podle analytiků vyloženě ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny. Pokud bude řešit situaci s jednou stranou politického spektra, tu druhou zákonitě rozhořčí.
Pro sekulární strany jde o dar z nebes, protože se o legislativní změnu v této otázce snaží již dlouhá léta. Ultraortodoxní židé navíc v současnosti nemají s většinou společnosti dobré vztahy po sérii konfliktů, v nichž prosazují pohlavní segregaci cestujících v hromadné dopravě a napadají ty ženy, jež jsou podle jejich názoru nevhodně oblečené.
"Premiér se ocitl v situaci, kterou nejvíc nenávidí. Musí se rozhodnout. Musí si vybrat mezi dvěma nebezpečnými a nesnadnými možnostmi. Obě přitom mohou pro něho mít katastrofické následky," komentoval situaci předsedy vlády deník Maariv. Netanjahu teď bude muset vymýšlet nový zákon, který musí být pro celou společnost spravedlivější, dodal deník.
Pro Netanjahua přišla tato vnitropolitická komplikace v nejnevhodnější dobu. Na mezinárodním poli totiž povážlivě roste napětí mezi Izraelem a Íránem, který je podezírán, že jeho kontroverzní jaderný program má vojenský charakter. Židovský stát se podle izraelských médií možná připravuje k vojenskému úderu.
Obavy z této možnosti vzrostly po neúspěšné misi zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kterým bylo v Íránu zabráněno navštívit jaderné zařízení. Netanjahua čeká v příštích dnech cesta do USA, které na židovský stát vyvíjejí tlak, aby se do samostatného vojenského dobrodružství nepouštěl.
