Izraelský rozhlas oznámil, že policejní jednotky byly kvůli obavám z dalších teroristických útoků na několik dnů uvedeny do vůbec nejvyššího stupně pohotovosti - označovaného jako D.
Do terénu byli vysláni i zaměstnanci policejních úřadů a všem byly zrušeny
dovolené. Bezpečnostní síly se totiž domnívají, že je v zemi stále mnoho teroristických buněk připravených zaútočit na izraelské cíle.
Palestinský rozhlas dnes opakovaně vysílá oznámení, že samospráva nebude tolerovat milice, které jednají v rozporu s politikou palestinského vedení.
Vedou se i diplomatická jednání
Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres se sešel s protějšky z Jordánska a Egypta a žádal je, aby přiměli palestinského předáka Jásira Arafata účinně zakročit proti teroristům.
K mimořádné schůzce se mají na toto téma sejít jordánský král Abdalláh II. a egyptský prezident Husní Mubarak.
Roste tlak na sesazení palestinského vůdce
V Izraeli roste tlak na sesazení Jásira Arafata. Peres vyslal poselství zahraničním představitelům. V něm uvádí, že nevypořádá-li se s extremisty, jsou Arafatovy dny v čele samosprávy sečteny.
Podle deníku Haarec prosazuje sedm pravicových členů kabinetu Arafatovo sesazení a dalších sedm je pro zavedení tvrdých opatření vůči Palestincům. Podle nich má ale palestinský šéf ve funkci zůstat.
NEĎELE
Incident u Džanínu
Nedělní večer narušil další incident. U palestinského autonomního města Džanínu na západním břehu Jordánu se strhla přestřelka mezi izraelskými vojáky a palestinskými ozbrojenci. Čtyři Palestinci byli zabiti.
Izraelský vojenský zdroj oznámil, že ozbrojenci začali střílet na izraelskou vojenskou hlídku. Ta při odvetné palbě čtyři útočníky usmrtila. Izraelští vojáci obklíčili v sobotu Džanín a další dvě města na západním břehu v obavě před dalšími útoky palestinských extremistů.
Palestinci zatýkali
Palestinské vedení včetně Jásira Arafata útoky odsoudilo, ale Izrael a s ním i USA zdůraznily, že požadují naprosto rozhodnou akci proti teroristům.
Palestinci zahájili pátrací akci a několik podezřelých hned v prvních hodinách po útocích zatkli v islámské koleji palestinské vesnice Abú Dis u Jeruzaléma. Ta je údajně jedním z center palestinských extremistů.
Palestinská policie celkem zatkla nejméně 75 členů Hamasu a další radikální palestinské skupiny Islámský džihád. Zatýkání je součástí výjimečného stavu, který po atentátech v Izraeli vyhlásil palestinský prezident Jásir Arafat.
Palestinské bezpečnostní síly zadržely také dva vysoké politické představitele Hnutí islámského odporu (Hamas). Podle palestinských zdrojů byl zadržen Ismáíl abú Šanáb a Ismáíl Haníja, který je spolupracovníkem duchovního vůdce Hamasu šajcha Ahmada Jasína.
Palestinská samospráva chce údajně zatknout dalších 150 osob.
Izrael už Arafatovi nevěří
Izraelští činitelé viní z odpovědnosti za útoky Jásira Arafata. "Myslím, že je načase odkrýt tento podvod a říci Arafatovi to, co říkáte Talibanu v Afghánistánu," uvedl bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu v CNN na adresu Spojených států. "Vzdejte se terorismu, nebo se vzdejte vlády," prohlásil.
Jiný vysoký izraelský představitel po setkání izraelského premiéra Ariela Šarona a amerického prezidenta George Bushe ve Washingtonu Arafatovy kroky odmítl. Označil palestinskou samosprávu za říši lží a dodal, že Arafat vypráví pohádky, když má strach.
Podle něj Izrael již od Arafata neočekává účinný zákrok. Izrael bude sám jednat, aby zastavil násilí, řekl izraelský představitel. "Již nečekáme, že Arafat něco udělá. Tak to uděláme my."
Vyjádřil naději, že izraelské akce nepovedou k válce. Když však charakterizoval situaci na Blízkém východě, tak řekl: "Jsme ve válce. Izrael stojí na jedné straně a Arafat, který je odpovědný za to, co se děje, je na druhé straně."
Izrael o víkendu: jen krev a slzy
Izrael zažil o víkendu sérii krvavých atentátů, první z nich byl zřejmě nejhorší v historii hlavního města Jeruzaléma. Při sebevražedných útocích palestinských teroristů na zaplněné ulice Jeruzaléma a Haify zahynulo během pouhých dvanácti hodin přes dvacet lidí a na 200 jich bylo zraněno. Dalších asi 20 osob bylo v kritickém stavu.
Mluvčí izraelské vlády Avi Pazner to označil za zcela bezprecedentní teroristickou kampaň srovnatelnou se zářijovými atentáty na USA.
Řekl, že Izrael požaduje zásadní akci i postoj palestinského vedení proti teroristům a strukturám, které jim poskytují ochranu. K prvnímu útoku se zatím přihlásilo islámské extremistické hnutí Džihád a ke druhému hnutí Hamas. Obě jsou proti mírovým jednáním a proti existenci Izraele.
USA chtějí v oblasti klid
Pozorovatelé soudí, že atentáty udělaly vážný škrt přes rozpočet Spojeným státům, které v době, kdy vedou tvrdou ofenzivu proti mezinárodnímu terorismu v Afghánistánu, potřebují na Blízkém východě mír a snaží se tam uklidnit výbušnou situaci.
Právě v těchto dnech jednali v Izraeli dva američtí vyjednavači o možném příměří mezi Izraelci a Palestinci, a včera se dokonce sešli k jednání ve Washingtonu i americký prezident George Bush a izraelský premiér Ariel Šaron. Série útoků podle všeho toto úsilí zmařila.
"Byl jsem tou zprávou šokován. Zásadně tyto vražedné činy odsuzuji," řekl americký prezident George Bush, od něhož mnozí původně očekávali, že povede s Šaronem tvrdá jednání o zmírnění izraelských protiakcí na palestinských územích.
Bush očekává okamžité zatčení lidí odpovědných za přípravu atentátů a zákrok proti teroristickým organizacím.
Šéf americké diplomacie Colin Powell prohlásil, že Arafat stojí před rozhodujícím okamžikem. Řekl, že samotné zatčení viníků nestačí, ale že je třeba zabránit dalším atentátům.
V Jeruzalémě se stali terčem mladí lidé
Hrůzná smrticí série propukla v sobotu v noci v centru Jeruzaléma, po skončení židovského náboženského svátku sabat, kdy do ulic vycházejí tisíce mladých lidí, aby se pobavily. Nejprve odpálili krátce před půlnocí nálože na svém těle dva palestinští atentátníci přímo ve středu Jeruzaléma na pěší zóně, která byla přeplněna stovkami mladých lidí.
Po deseti minutách, když byly záchranné práce v plném proudu, pak ještě podle všeho záměrně explodovalo v těsné blízkosti auto naložené výbušninami. Podle posledních zpráv při této první sérii útoků zahynulo sedm mladých mužů, všichni ve věku 14 až 20 let a na 150 dalších vesměs mladých lidí bylo zraněno. Někteří jsou nadále v kritickém stavu.
"Toto je nejhorší útok na Jeruzalém, který se tam kdy stal," prohlásil mluvčí izraelské vlády Avi Pazner. Jeden ze svědků, Jossi Mizrahi, popisoval scénu hrůzy. "Viděl jsem lidi bez rukou. Viděl jsem člověka s vyhřezlými vnitřnostmi. Viděl jsem desetiletého chlapce naposledy vydechnout. Nevěřím, že tohle mohl někdo udělat."
V Haifě explodoval autobus
V neděli dopoledne pak další mohutný výbuch sebevražedného útočníka doslova roztrhal linkový autobus č. 16 ve třetím největším izraelském městě - přímořské Haifě. Podle dosavadních zpráv tam zahynulo 15 lidí a na třicet jich bylo zraněno. Exploze byla tak silná, že vyzdvihla autobus do vzduchu a hodila jím na nedalekou zeď.
Izrael je v pohotovosti
Celý Izrael je ve stavu pohotovosti v obavách před dalšími podobnými útoky. V Jeruzalémě i v dalších městech byly rozmístěny stovky policistů a vojáků, kteří střeží důležitá místa. Další posily střeží hranice mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu a pásmemGazy. Policie vyzvala obyvatelstvo, aby zachovalo trpělivost a bylo ostražité.
Izraelská armáda pak oznámila, že Palestinci mají zakázán pohyb mimo oblasti pod plnou kontrolou palestinské samosprávy (tzv. zóny A) na Západním břehu Jordánu. V sektorech B ( pod bezpečnostní kontrolou Izraele) nemají Palestinci právo opustit své vesnice.
|
Hlavní události v izraelsko-palestinském konfliktu za poslední rok: | |
| 28. září 2000 |
Návštěva šéfa opoziční strany Likud Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě. |
| 12. října 2000 | Dva izraelští vojáci byli zlynčováni davem Palestinců v Ramalláhu. |
| 16.- 17. října 2000 | Izraelsko-palestinský summit v egyptském Šarm aš-Šajchu. Strany se zavázaly vyzvat k zastavení násilí, souhlasily s vytvořením komise k prošetření násilností (komise v čele s bývalým americkým senátorem Georgem Mitchellem zahájila činnost 11. prosince). |
| 22. října 2000 | Izrael se po skončení celoarabského summitu v Káhiře rozhodl pozastavit mírové rozhovory s Palestinci. |
| 9. listopadu 2000 | U Betléma zabit jeden z vojenských vůdců hnutí Fatah Jásira Arafata Husajn Abaját. |
| 19.- 23. prosince 2000 | Izraelsko-palestinské separátní mírové rozhovory na letecké základně Bolling u Washingtonu. Americký prezident Bill Clinton navrhl předání východního Jeruzaléma včetně Chrámové hory a 95 procent území okupovaných Izraelem pod palestinskou správu. Izrael plán podmínečně přijal. |
| 28. prosince 2000 | Barak odmítl přijet do egyptského Šarm aš-Šajchu na plánovaný summit s Arafatem a Mubarakem. |
| 31. prosince 2000 | Palestinci zastřelili Benjamina Zeeva Kahaneho, syna zakladatele ultrapravicové protiarabské strany Kach Meira Kahaneho; následně zabit člen hnutí Fatah Sábit Sábit. |
| 21. ledna 2001 | Izraelská a palestinská delegace jednaly v egyptské Tabě; rozhovory skončily 27. ledna bez dohody; Barak se rozhodl zastavit kontakty s Palestinci do voleb v Izraeli. |
| 6. února 2001 | V premiérských volbách v Izraeli zvítězil Ariel Šaron, jenž odmítl rozhovory s Palestinci, které by vycházely z lednových jednání v Tabě. |
| 17. dubna 2001 | Izrael po minometných útocích Palestinců poprvé od vzniku palestinské samosprávy v roce 1994 obsadil část palestinského území v pásmu Gazy. |
| 27. března 2001 | USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN o vyslání mezinárodních pozorovatelů na ochranu Palestinců. |
| 4. května 2001 | Izraelcům a Palestincům byla předána zpráva Mitchellovy komise, která vinu za násilí připsala oběma stranám, vyzvala k zastavení násilí, zastavení rozšiřování židovských osad a k obnově mírového procesu. |
| 1. června 2001 | Dvaadvacet mrtvých a na sto zraněných si vyžádal sebevražedný atentát v Tel Avivu. K útoku se přihlásily oddíly Kásam, ozbrojené křídlo hnutí Hamas. |
| 13. června 2001 | V platnost vstoupilo příměří, které navrhl šéf americké zpravodajské služby CIA George Tenet. |
| 31. července 2001 | Izraelský útok proti sídlu organizace Hamas v Nábulusu: osm mrtvých Palestinců. |
| 9. srpna 2001 | Islámský džihád stál za útokem v Jeruzalémě (16 mrtvých a 80 zraněných). Izraelská armáda obsadila úřadovnu palestinské samosprávy ve východním Jeruzalémě (Orient House). |
| 27. srpna 2001 | Izraelská armáda zabila šéfa radikální Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP) Abú Alího Mustafu. |
| 9. září 2001 | Při třech atentátech zemřelo pět Izraelců a 80 osob bylo raněno. Izraelská policie zatkla palestinského státního ministra Zijáda abú Zijáda podezřelého z podílu na atentátech. |
| 16. září 2001 | Izraelská armáda oznámila, že zřizuje asi 30 kilometrů dlouhé "uzavřené vojenské území" na západním břehu Jordánu, které mělo zabránit nebezpečným Palestincům v pronikání do Izraele; v platnost vstoupilo 24. září. |
| 18. září 2001 | Jásir Arafat oznámil, že "striktně nařídil" dodržovat úplné příměří s Izraelem. Příměří odmítly tři radikální palestinské skupiny, Islámský džihád, Hamas a Fatah - Intifáda. |
| 23. září 2001 | Izrael vyzval palestinskou samosprávu, aby mu vydala Marvána Barghútího, generálního tajemníka hnutí Fatah. Šaron oznámil, že je rozhodnut dát Palestincům možnost založit vlastní stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy výměnou za ukončení palestinského terorismu. |
| 26. září 2001 | Na mezinárodním letišti v Gaze se setkal Arafat s izraelským ministrem zahraničí Šimonem Peresem; dohodli se, že Izraelci a Palestinci obnoví bezpečnostní spolupráci. |
| 17. října 2001 | Při atentátu v Jeruzalémě zahynul izraelský ministr cestovního ruchu Rechavam Zeevi; k útoku se přihlásila radikální Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). V dalších dnech izraelská armáda obsadila okolí řady palestinských autonomních měst na západním břehu Jordánu, z nichž se pak postupně stáhla (naposledy 27. listopadu z Džanínu). |
| 26. října 2001 | Ozbrojená křídla pěti palestinských stran (Fatah, Hamas, Islámský džihád, PFLP a DFLP) odmítla ukončení intifády a vyzvala k pokračování v ozbrojeném boji s Izraelem. |
| 23. listopadu 2001 | Při izraelském útoku zahynul u Nábulusu významný vojenský velitel Hamasu Mahmúd abú Hanúd. |
| 2. prosince 2001 | - Palestinské vedení vyhlásilo na územích pod svou kontrolou v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu výjimečný stav. |
 Šest lidí zahynulo a desítky dalších byly těžce zraněny při pumových atentátech, které 1. prosince v centru Jeruzaléma spáchali dva palestinští sebevražední útočníci. |
 Zdravotníci poskytují první pomoc muži zraněnému při pumových atentátech, které 1. prosince 2001 v centru Jeruzaléma spáchali dva palestinští sebevražední útočníci. |
 S dvacetiletým izraelským mladíkem, který se stal 1. prosince v Jeruzalémě jednou z obětí pumového atentátu sebevražedných palestinských útočníků , se přišli 2. prosince rozloučit jeho přátelé. |
 Mladá žena reaguje se zděšením na hrůzostrašné scény, které se odehrávaly 1. prosince 2001 v centru Jeruzaléma po pumových atentátech spáchaných dvěma palestinskými sebevražednými útočníky. |
