Podrobnosti na tiskové konferenci přiblížil vedoucí týmu objevitelů, profesor Hebrejské univerzity Ehud Necer.
Hrob byl odhalen na západním břehu Jordánu v pouštní pevnosti Herodium, kterou Herodes založil kolem roku 23 před naším letopočtem zhruba 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma a kterou využíval jako letní palác.
Necerův tým došel k závěru, že nalezený hrob dlouhý asi 2,5 metru patřil Herodovi, především kvůli bohatému zdobení na pozůstatcích vápencového sarkofágu. Na úlomcích jsou kupříkladu patrné rozety.
"Není to sarkofág, který byl tehdy běžně k vidění v ulicích nebo který si mohl v té době každý dovolit," podotkl Necer. "Existují jen jeden či dva sarkofágy tohoto druhu," dodal.
Herodes se bál o trůn
Herodes Veliký se narodil kolem roku 74 před naším letopočtem a vládl v Judeji jako král dosazený Římany přibližně v období od roku 39 před naším letopočtem do roku čtyři před naším letopočtem, kdy podle historika Josefa Flavia zemřel.
Po narození Ježíše nechal povraždit všechny novorozené chlapce v Betlémě ve strachu ze ztráty moci po zvěsti, že ve městě přišel na svět mesiáš.
Herodův sarkofág podle Necera rozbili s největší pravděpodobností vzbouřenečtí Židé, kteří v letech 66 až 72 našeho letopočtu vedli povstání proti Římu. V hrobě nebyly nalezeny žádné kosti, i ty byly zřejmě ukradeny při útoku židovských rebelů.
Necer pátral desítky let
Necera, jenž je považován za experta na Heroda a který po hrobu židovského krále v pevnosti pátral od roku 1972, prý už před více než měsícem dovedlo k údajnému místu Herodova posledního odpočinku starobylé schodiště užívané při královských pohřebních procesích.
"Ono monumentální schodiště bylo vystavěno speciálně pro tento pohřeb," prohlásil Necer.
O Herodově hrobě píše ve svém díle židovský historik Flavius, který také detailně líčí zmíněné pohřební procesí vypravené z města Jericha, jehož se prý zúčastnily stovky Herodových strážců a sloužících.
S ohledem na Flaviův popis historikové dlouho předpokládali, že hrob tohoto krále se nachází v Herodiu, uplynulá desetiletí archeologických prací ale uvedenou teorii nepotvrdila. Necer se však při své práci zaměřil na jinou část komplexu než jeho předchůdci.
Chybí ještě nápisy
Uznávaný archeolog Univerzity Svaté země Stephen Pfann, který se vykopávek neúčastnil, označil objev za "zásadní" a podotkl, že vše nasvědčuje tomu, že hrob skutečně náleží Herodovi. Zároveň však upozornil, že k definitivnímu potvrzení této teze bude zapotřebí najít na místě ještě odpovídající nápisy.
"Postupujeme správným směrem. Vše se potvrdí, až budeme mít nápis s (Herodovým) jménem," řekl.
Pevnost, nesoucí jeho jméno, si Herodes za místo svého posledního odpočinku sám vybral, údajně proto, že hrála významnou roli ve dvou dramatických událostech jeho života.
V roce 43 před naším letopočtem, kdy byl ještě guvernérem Galileje, byl Herodes se svou rodinou nucen uprchnout z Jeruzaléma, který obléhali jeho nepřátelé Parthové (starověký íránský kmen).
Poblíž Herodia se kočár Herodovy matky převrátil a on málem zešílel, než zjistil, že matka utrpěla pouze lehké zranění. O něco později Parthové Heroda s doprovodem dohnali, on však z bitvy vyšel vítězně.
