Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Izrael chce oficiální jen hebrejštinu. Hrozí segregace Arabů, míní kritici

  • 498
Legislativní výbor izraelské vlády schválil návrh zákona, který by udělal z hebrejštiny jediný oficiální jazyk v zemi. Tím by degradoval arabštinu, která je dosud tím druhým. Návrh rovněž předpokládá, že právo na sebeurčení v Izraeli je „pouze pro židovský lid“. Materiál čelí výrazné kritice.

Zákonná předloha, která ještě musí projít ve dvou čteních parlamentem, má být zakotvena v základním právu Izraele, které v zemi nahrazuje klasickou ústavu, píše britský The Guardian.

V současnosti jsou oficiálními jazyky hebrejština i arabština. Návrh však předpokládá, že by se prvně jmenovaný stal jediným oficiálním jazykem blízkovýchodní země. Arabština by byla degradována a získala by speciální status „dostupného jazyka“.

Izrael po 20 letech vybuduje na Západním břehu novou židovskou osadu

Ačkoli návrh prošel v připomínkovém řízení několika změnami - zvláště zmizela formulace, podle které by byla židovská identita důležitější než demokratický systém - zůstává velmi kontroverzní. Přichází navíc v době, kdy v zemi vládne značně pravicový kabinet, odpůrci tak mají ztíženou pozici změnám zabránit.

Vládní výbor sice schválil návrh zákona jednomyslně, zpochybňují ho však hlavně opoziční politici, akademici a část izraelských médií. Kritici návrhu vyčítají, že je diskriminační a poškozováním menšin by mohl ohrozit samotnou podstatu Izrael, který je založen na rovnováze židovského a demokratického principu.

„Deklarace války“ arabským občanům

Poslanec Ajmán Auda řekl, že návrh je „deklarací války“ arabským občanům Izraele. „Diskriminace dostala razítko legality. Nebezpečí tohoto zákona je, že vytváří dvě třídy občanů - Židy a Araby,“ řekl. Erel Margalit, který se uchází o vedení středové strany Sionistický tábor, označil návrh za „připomínku temných období“ v historii.

Trump chce vyjednat mír na Blízkém východě. Jak toho dosáhne, neprozradil

Zehava Gal-Onová, šéfka levicové strany Merec, uvedla, že cílem zákona je degradovat práva nežidovských občanů v Izraeli. „Výsledek návrhu židovského státu je jasný. Židé budou preferováni před ostatními občany, je to jasné porušení lidských práv, demokracie a práv arabské menšiny v Izraeli,“ uvedla.

Avi Dichter, navrhovatel zákona z vládnoucí pravicové strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, změny hájí, stejně jako další ministři. „Je to malý krok (...), který ustavuje, že Izrael je a bude židovský a demokratický stát. Je to velký krok k vymezení naší identity, nejen v očích světa, ale hlavně pro nás Izraelce - být svobodní lidé v naší zemi,“ řekl.

Uznáme hranice z roku 1967, tvrdí Hamas. Zničit Izrael už nechce

Podle něj je zákon nezbytný. „Události posledních měsíců dokazují, že toto je bitva za obraz Izraele a národní identity. Palestinci nadále neskrývají svůj cíl zničit židovský národní stát,“ uvedl Dichter.

Jeho spolustraník Jariv Levin se diví, že takový zákon dosud nebyl prosazen. „Čekali jsme příliš dlouho na rozhodnutí o této legislativě. Je to základní zákon, který má jednoduchý cíl chránit status Izraele jako národního státu židovského lidu,“ uvedl poslanec.

Podobný návrh neprošel v Izraeli v roce 2014. Kritici mu i tehdy vytýkali, že zákon diskriminuje arabskou menšinu a další minority v zemi. Arabové tvoří v 8,7milionové populaci více než 20 procent.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video