V jeskyni, která se nachází na severozápadním břehu Mrtvého moře, se podle univerzity sice nenašly už žádné ze svitků, ale nález svědčí o tom, že zde bývaly uloženy. Na místě byly nádoby na svitky, zlomky jejich obalů a zbytky provázků používaných na jejich svazování. Našly se i střepy z nádob, do nichž se ukládaly olivy, datle a ořechy.
Jde o dvanáctou známou jeskyni, která sloužila k uskladnění písemností. Podle univerzity z ní byly svitky ukradeny někdy v 50. letech minulého století. Odborník na svitky Noam Mizrahi řekl, že je třeba dále pátrat v okolí, protože by tam mohly být další jeskyně sloužící k ukrytí svitků.
Ta zatím poslední nalezená je poměrně malá, měří 3,5 krát pět metrů a vede do ní úzký vchod. Vnitřek byl vyložen rohožemi z palmových listů a větviček, které používali lidé jako matrace.
Výzkum vedl Oren Gulfeld, který řekl, že mnoho svitků ukradli beduíni ve 40. a 50. letech. „Je to ale významný a fascinující objev, který dokazuje, že je třeba prosazovat průzkum jeskyní v judské poušti,“ sdělil.
V jeskyních u Mrtvého moře se našly v letech 1947 až 1956 Kumránské svitky nazývané podle místa nálezu. Byl to jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů vůbec. Jde o staré náboženské texty sepsané v aramejštině, hebrejštině a řečtině. Součástí byl rovněž vůbec nejstarší známý Starý zákon. Nejstarší ze svitků pochází ze 3. století před naším letopočtem, nejmladší z roku 70.
