Izraelská armáda opustila města Ramalláh, Kalkílija, Tulkarm a Betlém i jeden uprchlický tábor v pásmu Gazy. "Izraelská armáda oznamuje, že se v souladu s politickým rozhodnutím stáhla ze všech měst. Všechna místa jsou však nadále obklíčena," uvedl mluvčí armády.
Odjíždějící izraelské tanky na mnoha místech, zejména v Ramalláhu, Palestinci několikrát ostřelovali. V centru Ramalláhu slavili obyvatelé města odchod Izraelců mohutnou střelbou do vzduchu.
Rozkaz k postupnému odchodu izraelské armády z Ramalláhu vydal ve čtvrtek večer izraelský premiér Ariel Šaron. Oznámení se objevilo krátce před Šaronovou schůzkou a americkým emisarem Anthony Zinnim, který přiletěl na Blízký východ s cílem pokusit se dojednat příměří.
Během izraelské operace zemřel novinář
Vojenská operace, kterou pozorovatelé označují za největší za posledních dvacet let, si vyžádala i život italského fotoreportéra. Itala Raffaela Ciriella zasáhli Izraelci střílející z tanku šesti ranami. Ciriello je první novinář, který v téměř 18měsíčním konfliktu mezi Izraeli a Palestinci padl.
Ital v nemocnici zemřel dřív, než mohl být operován. K ošetření ho dopravili palestinští mladíci, protože sanitky se k místu střelby nemohly dostat. Při přestřelce v centru města byl zraněn také francouzský nezávislý kameraman.
Spor mezi izraelskými ministry
Spor o správnost postupu izraelských operací na západním břehu Jordánu začal vyvolávat rozkol izraelské vlády. Ministr obrany Benjamin ben Eliezera, který prosazuje stažení tanků z Ramalláhu, totiž pohrozil odchodem. Bezpečnostní kabinet ho ale přehlasoval a rozhodl o pokračování ofenzívy.
Podle izraelské armády jde o největší vojenskou operaci od invaze do Libanonu v roce 1982. Agentura Reuters ofenzívu dokonce označila za největší od války v roce 1967.
Rada bezpečnosti podpořila palestinský stát
Rada bezpečnosti OSN poprvé podpořila myšlenku existence palestinského státu po boku Izraele v "rámci bezpečných a uznaných hranic". Rezoluci iniciovaly USA, které dříve podobné návrhy vetovaly a hlasovalo pro ni 14 států. Sýrie se hlasování zdržela. RB OSN přijala usnesení v úterý pozdě večer. V den, kdy izraelská armáda zabila při ofenzívě na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy 31 Palestinců.
Rezoluce zároveň vyzvala obě strany konfliktu k okamžitému ukončení násilí a k vyhlášení příměří. Rezoluce je prvním usnesením o Blízkém východě, které Rada bezpečnosti schválila od října 2000, a první v nedávné historii této neklidné oblasti, kterou navrhly USA.
Spojené státy, blízký spojenec Izraele, v minulosti většinou používaly hrozby veta na zablokování rezolucí předkládaných arabskými státy. Zdůrazňovaly, že řešení musí přijít od stran konfliktu a musí být přijatelné pro obě strany.
Rezoluce byla schválena 18 měsíců po zahájení palestinského povstání, které si vyžádalo už 1550 životů. USA uvádějí, že věta o "vizi oblasti, v níž budou dva státy, Izrael a Palestina, žít vedle sebe v bezpečných a uznaných hranicích", byla vybrána z projevu amerického ministra zahraničí Colina Powella.
Americký velvyslanec při OSN John Negroponte uvedl, že návrh rezoluce má podpořit novou mírovou misi amerického emisara Anthonyho Zinniho, který se do oblasti vydá ještě tento týden. Negroponte zároveň zdůraznil, že nejde o změnu americké politiky. Připomněl, že prezident George Bush už palestinský stát zmiňoval.
|
Sýrie se zdržela hlasování, protože považuje rezoluci za slabou. Opomíjí podle ní zdroje konfliktu - tedy "izraelskou okupaci". |
Palestinský zástupce při OSN Násir Kidvá označil rezoluci za důležitou a uvítal první zmínku o dvou státech existujících vedle sebe. "I když Palestinci nepodporují vše v rezoluci, hlasovali by pro ni," uvedl. Také izraelský velvyslanec v OSN Ehuda Lancry uvítal rezoluci Rady bezpečnost jako vyváženou, což je podle něj "pozoruhodná" událost.
Krvavé úterý
Při rozsáhlých operacích izraelské armády na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy přišlo v úterý o život 31 Palestinců. Podle izraelské televize se vojenských akcí účastnilo na 20 tisíc vojáků.
Neznámí ozbrojenci, nejspíš Palestinci, později udeřili na severu Izraele poblíž libanonské hranice. Při útoku na autobus a několik aut zabili sedm Izraelců.
|
Extremisté ostřelovali izraelský autobus |
Izrael svoje operace na západním břehu a v pásmu Gazy hájí s tím, že se pouze snaží zlikvidovat základny teroristů a jejich tajné dílny na výrobu zbraní. "Našli jsme spoustu munice, zbraní a automatických pušek. A všude, kam jsme se dostali, jsme bojovali s teroristy," tvrdí šéf vojenských operací Gal Hirsch.
Palestinští vůdci naopak vpády izraelské armády na svá území ostře odsoudili s tím, že to celou situaci pouze zhorší. "Tohle vede k otevřené válce mezi okupační armádou a námi. Vyzvali jsme všechny Palestince, aby okupaci vzdorovali a bránili se," prohlásil palestinský ministr informací Jásir Abed Rabbó.
Annán: Izraelská okupace je nezákonná
Izraelské akce si rovněž vysloužily dosud nejostřejší kritiku od generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. Ten krátce před hlasováním Rady bezpečnosti vyzval Izrael k ukončení ilegální okupace palestinských území a každodenního ponižování obyčejných Palestinců.
 Izraelský tank zaujímá pozici v Ramalláhu na západním břehu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyzvala obě strany konfliktu k ukončení násilí a poprvé podpořila existenci palestinského státu. Ofenzíva izraelské armády v Ramalláhu ale pokračuje. (13. března 2002) |
