Mohl by, kdyby ovšem nešlo o Blízký východ, kde je k míru hodně daleko.
Je zřejmé, že izraelský útok cíleně posouvá dosavadní konflikt s Palestinci do jiné roviny a za hranice Izraele. S největší pravděpodobností byl také posvěcen či alespoň schválen Američany.
Je to překvapivý tah na politické šachovnici oblasti, který je míněn jako varování Sýrii.
Izraelský útok na syrské teritorium, shodou okolností vedený přesně 30 let poté, co egyptská a syrská armáda zaútočily na Izrael, určitě neznamená, že by se konflikt na Blízkém východě měl zítra, podobně jako v roce 1973, automaticky rozšířit na další země. Všichni vědí, že Sýrie se neodváží udeřit zpět. Je to test, kolik si kdo dovolí a kolik kdo zároveň snese.
Zní to možná paradoxně, ale není tak důležité, zda na místě, na něž Izraelci udeřili, výcvikový tábor extremistů či teroristů je, byl nebo vůbec nebyl.
S největší pravděpodobností byl. Všichni nicméně vědí, že Sýrie nemá v celé věci úplně čisté svědomí. Ačkoli není s Amerikou a Izraelem na otevřené válečné stezce, udržuje například v sousedním Libanonu dál pod záminkou zachovávání míru třiceti- až čtyřicetitisícový vojenský kontingent.
Tito vojáci však nikdy účinně nezasáhli proti palestinským a dalším gerilám, které čas od času z libanonského území útočí na Izrael.
Všichni také vědí, že po pádu Saddáma zůstává Sýrie hlavním arabským odpůrcem USA a největším nepřítelem Izraele. Sýrie i Izrael jsou "papírově" stále ve válečném stavu a Damašek až dosud neudělal prakticky nic pro to, aby míru na Blízkém východě pomohl.
Teď dostává od Izraele jasné varování: "Válka proti terorismu se týká i vás."
