Izrael zabavil před týden v Rudém moři loď s municí určenou údajně pro palestinská území na rozkaz palestinského předáka Jásira Arafata. Arafat jakoukoliv spojitost s dovozem zbraní odmítl a rovněž palestinská samospráva odmítla tvrzení, že je do případu zapletena.
Izraelský kabinet prohlásil počátkem prosince, po sérii sebevražedných útoků palestinských ozbrojenců na Izraelce, že palestinské vedení podporuje terorismus. Později přerušil Izrael kontakty s Arafatem a označil ho za neschopného přispět k ukončení přes 15 měsíců trvajících násilností na Blízkém východě.
NEDĚLE 6. ledna:
Šaron: Zbraně nařídil koupit Arafat
Za náklad zbraní na lodi Karine A zadržené v Rudém moři jsou podle výsledků vyšetřování izraelské armády odpovědní vysocí palestinští představitelé. Premiér Ariel Šaron dokonce prohlásil, že střelivo nařídil koupit sám předák palestinské samosprávy Jásir Arafat. Jakékoliv spojení s nákladem však Palestina dementovala. Stejně Írán popírá, že by zbraně dodal. Loď zadržel Izrael ve chvíli, kdy americký emisar vyjednával mír na Blízkém východě.
"Když Arafat nařídil, aby byly koupeny střelné zbraně objevené na lodi, učinil strategické rozhodnutí - vyvolat zhoršení situace v oblasti, které by vedlo k válce," řekl Šaron na tiskové konferenci v izraelském rudomořském přístavu Ejlát, kde loď kotví.
Navíc Arafata a palestinskou správu obvinil, že "hrají významnou roli v síti mezinárodního terorismu, v jejímž čele je Írán a jejímž cílem je rozsévat smrt a ničení po celém světě".
Poradce palestinského vůdce Jásira Arafata Nabíl abú Rudajná ihned po zveřejnění zprávy o zadržení lodi popřel, že by palestinská samospráva měla se zabavenými zbraněmi cokoli společného.
|
OSUD LODI SE ZBRANĚMI |
|
Loď nejprve přepravovala civilní zboží do jednoho súdánského přístavu, ale v listopadu 2001 byla její posádka vyměněna a loď zakotvila v Jemenu. Po opravách vynucených havárií měla loď plout k íránskému ostrovu Kíš v Perském zálivu, aby tam z jiné lodě převzala 50 tun zbraní, hlavně íránského původu. Tyto zbraně byly umístěny do 80 vodotěsných kontejnerů, které byly speciálně vyrobeny v Íránu a měly být vyloženy v pásmu Gazy bez vědomí izraelských námořních hlídek nebo v Egyptě, a poté dále pašovány. O kontejnery se měl starat jeden člen šíitského hnutí Hizballáh podporovaného Íránem, který byl údajně na lodi. |
Izrael o lodi věděl
Izrael věděl o akci dlouho předem, a proto se speciální komando námořnictva mohlo včas připravit na složitou operaci nazvanou Noemova archa. Trénovalo dokonce i na modelu lodi.
Příslušníkům zásahového komanda, z nichž část se na loď spustila po lanech z vrtulníku a část přijela na gumových člunech, se podařilo překvapit třináctičlennou posádku, a bez boje převzít nad lodí kontrolu.
Loď, která směřovala do Suezského kanálu, byla objevena v mezinárodních vodách mezi Súdánem a Saúdskou Arábií.
Kapitánem lodi je důstojník palestinské námořní policie, jejímiž členy jsou podle vojenských zdrojů rovněž tři muži posádky.
Loď o výtlaku 4000 tun koupil před rokem v Libanonu jistý Adel Mughrabi, který nese zřejmě hlavní odpovědnost za nákup zbraní palestinskými úřady. Tato transakce stála 15 milionů dolarů, plus 400 tisíc dolarů za loď, tvrdí izraelská vojenská špionáž.
Šéf izraelské armády Mofaz oznámil, že v zásilce zbraní na lodi Karine A byly rakety typu kaťuša, protitankové střely, minomety, pušky, munice a výbušniny. Čtvrteční operace se účastnilo izraelské letectvo a námořnictvo.
Mofaz přišel se zprávou o zbraních ve chvíli, kdy americký emisar Anthony Zinni zahájil separátní rozhovory s izraelskými a palestinskými představiteli s cílem ukončit 15 měsíců násilí.
|
PALESTINCI ZATÝKALI |
|
Palestinská policie při razii zadržela šest aktivistů radikální skupiny Islámský džihád a dva členy přitom zranila. Během operace v palestinském autonomním městě Džanín vypukly přestřelky. Policie zranila dva aktivisty, jednoho vážně, a zadržela Alího Safúrího, jednoho z politických předáků Islámského džihádu, který se připojil k výzvě palestinského předáka Jásira Arafata k zastavení všech útoků proti Izraeli. |
Mírová jednání
Americký vyslanec Anthony Zinni právě ve čtvrtek jednal s izraelskými činiteli - premiérem Arielem Šaronem, ministrem zahraničí Šimonem Peresem a ministrem obrany Benjaminem ben Eliezerem.
V pátek se v Ramalláhu setkal s palestinským vůdcem Jásirem Arafatem.
Po dosavadních jednáních Zinni uvedl, že jeho mise s cílem ukončit více než 15 měsíců trvající izraelsko-palestinské násilí je velmi nesnadná. Zároveň ale vyjádřil naději, že bude dosaženo pokroku. "Jsem optimistický, plný naděje a mám pocit, že nyní máme podmínky k tomu, abychom dosáhli pokroku," řekl.
Diplomacie násilí nezastavila
Den mírových jednání začal vpádem izraelské armády do palestinské vesnice Tel na západním břehu Jordánu. O život přitom přišel jeden Palestinec, který byl podle izraelského rozhlasu členem extremistického hnutí Hamas.
Palestinská samospráva prohlásila, že obsazení Telu jasně ukazuje, že Šaron vede proti palestinskému lidu válku a to i přes přítomnost vyslance Zinniho na Blízkém východě.
"Šaron nemá v úmyslu ukončit válku proti palestinskému lidu," prohlásil palestinský ministr kultury a informací Jásir Abid Rabbú.
Šaronův poradce Avi Pazner naopak tvrdí, že Izrael "jen dělá práci, kterou měla udělat palestinská samospráva" v boji proti radikálům stojícím za protiizraelskými útoky.
Podle starosty Telu vjelo za úsvitu do vesnice ležící u města Nábulus 15 až 20 izraelských ozbrojených vozidel včetně tanků. Nad vesnicí přelétávaly izraelské vrtulníky.
"Na základě informací o přítomnosti teroristů vstoupily izraelské síly do vesnice Tel. Vojáci se střetli s ozbrojenými teroristy a v následné bitvě byl jeden z teroristů zabit a dva zatčeni," prohlásila mluvčí izraelské armády. "Máme dobré důvody se domnívat, že operace zabránila teroristickému útoku na západním břehu," dodala.
 Zbraně zadržené Izraelem na palestinské lodi Karine-A v Rudém moři |
 Palestinská loď Karine-A, na níž našla izraelská armáda tuny zbraní |
