„Nepanuje tu shoda na tom, co se stane (v Pásmu Gazy) den po Hamásu, a já doufám, že na tom shody (s USA) dosáhneme,“ uvedl izraelský premiér. Podle izraelských médií tak poprvé veřejně přiznal, že se pohled Izraele na budoucnost Pásma Gazy liší od vize jeho nejvýznamnějšího zahraničního spojence.
Online reportáž |
Už dříve hovořili o rozporech v pohledu na budoucnost Pásma Gazy mezi Izraelem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena různí analytici a zdroje z diplomacie.
Podle Washingtonu by se Pásmo Gazy mělo vrátit pod kontrolu reformované Palestinské autonomie, v jejímž čele stojí strana Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse a která spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu.
To však izraelská vláda odmítá, protože podle ní se Fatah nedistancoval od útoku Hamásu ze 7. října, který Izrael považuje za teroristický čin a jeden z nejhorších útoků na Židy po druhé světové válce.
„Nedovolím po masivní oběti našich občanů a vojáků předání Pásma Gazy někomu, kdo učí terorismu, podporuje terorismus, financuje terorismus,“ řekl izraelský premiér na adresu strany Fatah.
Netanjahu frustruje Bílý dům. Odmítá Fatah v Gaze, to u Arabů narazí, obává se |
Podle něj Izrael nesmí udělat stejnou chybu jako na začátku 90. let minulého století, kdy s Organizací pro osvobození Palestiny podepsal mírové dohody. Ty vedly k ustanovení palestinské samosprávy v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu, připomněla agentura Reuters.
Podpora pozemní operace
„Po intenzivních rozhovorech s prezidentem Bidenem jsme dostali plnou podporu pro pozemní operaci a pro zastavení mezinárodního tlaku na ukončení války,“ uvedl dále Netanjahu.
Biden v pondělí vyjádřil podporu vojenským úderům v Pásmu Gazu, Izrael však vyzval, aby postupoval obezřetně. Minulý týden USA zablokovaly přijetí rezoluce v Radě bezpečnosti OSN, která vyzývala k příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Netanjahu volal Putinovi, vytkl mu rezoluci o příměří v Gaze i podporu Íránu |
Cílem vojenské operace, kterou Izrael spustil po útoku palestinských ozbrojenců z 7. října, při kterém podle úřadů zahynulo zhruba 1 200 lidí, je podle izraelské vlády zničení hnutí Hamás. To v Pásmu Gazy vládne od roku 2007, kdy po ozbrojených střetech vytlačilo konkurenční stranu Fatah.
Hamás zničit nelze
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján však v úterý prohlásil, že Izraeli a Spojeným státům se nikdy radikální palestinské hnutí Hamás nepodaří zlikvidovat. Izrael podle něj může zajistit osvobození svých rukojmích pouze prostřednictvím politického řešení, nikoli konfliktu.
Řešení konfliktu podle Amírabdolláhjána spočívá v sebeurčení Palestinců a palestinském referendu o budoucnosti regionu. Írán nicméně odmítá takzvané dvoustátní řešení, tedy vznik samostatného palestinského státu vedle Izraele. „Jediné, co máme s Izraelem společné, je to, že nikdo z nás nevěří ve dvoustátní řešení,“ dodal.
Hamás se rozpadá, vzdává se čím dál víc jeho členů, tvrdí Izrael |
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se mohl rozšířit do celého regionu, varoval v úterý znovu Amírabdolláhján podle agentury DPA. „V regionu může kdykoli dojít k výbuchu. Nejméně jednou týdně dostáváme zprávu z USA, že na americkou základnu v Sýrii nebo Iráku zaútočila nějaká skupina,“ dodal šéf íránské diplomacie.
Bezpečnostní situace v celém regionu je napjatá kvůli válce v Pásmu Gazy, která začala útokem Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo na 1 200 lidí a dalších zhruba 240 bylo uneseno. Izraelské bombardování a pozemní operace si v Pásmu Gazy vyžádaly už přes 18 400 mrtvých, uvádějí místní zdravotnické úřady.
Americké ministerstvo obrany uvádí, že od poloviny října zaznamenalo nejméně 78 útoků proíránských milicí na americké základny v Iráku a Sýrii. Amírabdolláhján však obvinění, že se na útocích podílel Írán, odmítl.
