Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvNa Západním břehu Jordánu, který Izrael okupuje, je obětí střetů podle stejného zdroje 54 a zraněných 1 100. Není jasné, jaký podíl mrtvých tvoří islamisté z hnutí Hamás.
Počet palestinských obětí je týden po útoku ozbrojenců Hamásu na Izrael podobný jako v 50denní válce mezi Izraelem a Hamásem v roce 2014. Současný konflikt si ale vyžádal více izraelských životů: při útoku ozbrojenců z Hamásu zahynulo nejméně 1 300 lidí, převážně civilistů.
Nálety zničily 5 540 bytů nebo jiných obydlí a dalších asi 3 750 poškodily tak, že jsou neobyvatelné, sdělil Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). „Podle ministerstva pro veřejné práce Gazy bylo zničeno 1 324 rezidenčních i nerezidenčních budov včetně 5 540 bytů a rodinných domů,“ sdělil úřad OSN.
Online reportáž |
Nejméně 400 000 obyvatel Pásma Gazy už muselo opustit domovy, OSN jich ve čtvrtek večer evidovalo 423 000. Izrael navíc vyzývá obyvatele severní části Pásma Gazy, aby se přesunuli do jižní části. Týká se to asi milionu lidí. Výzvu kritizuje řada humanitárních organizací včetně OSN.
Izrael v Pásmu Gazy podle dnešního oznámení tamního ministerstva zdravotnictví od soboty při odvetných vzdušných útocích zabil už více než 2 200 lidí. Nálety podniká v reakci na útok radikálního hnutí Hamás na Izrael z minulé soboty. Při něm zemřelo na izraelské straně nejméně 1 300 lidí, převážně civilistů.
Izraelský vzdušný úder v noci na sobotu zabil také velitele vzdušných sil radikálního palestinského hnutí Hamás Muráda abú Muráda, oznámila izraelská armáda. Velkou měrou se podílel na organizaci masakrů spáchaných bojovníky Hamásu během jejich útoku na Izrael z minulého víkendu a také na výcviku těchto radikálů, sdělila také podle izraelského tisku izraelská armáda.
Murád abú Murád podle oznámení zemřel při úderu ve městě Gaza. Ten cílil na jedno z center Hamásu, z něhož radikální hnutí řídilo vzdušné útoky na Izrael.
Rozhovory se přerušily
Saúdská Arábie se také rozhodla přerušit rozhovory o možné normalizaci vztahů s Izraelem, důvodem jsou boje mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. Saúdská Arábie podle AFP o rozhodnutí už informovala americké představitele. V zemi je na návštěvě ministr zahraničí USA Antony Blinken.
Blinken na čtvrteční tiskové konferenci při návštěvě Tel Avivu uvedl, že jednání Izraele a Saúdské Arábie o možné normalizaci vztahů mohlo být jedním z důvodů, proč se Hamás rozhodl minulý týden zaútočit na židovský stát. Navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií by dramaticky proměnilo situaci na Blízkém východě, neboť by formálně svedlo dohromady dva hlavní partnery Spojených států, jejichž společným hlavním protivníkem na Blízkém východě je Írán, spojenec hnutí Hamás. Normalizace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií je také jednou z priorit zahraniční politiky Bílého domu Joea Bidena. Blinken ji v červnu označil za „zájem americké národní bezpečnosti“.
Jednání mezi Izraelem a Saúdskou Arábií trvají už měsíce. Ve druhé polovině září korunní princ Muhammad bin Salmán řekl americké televizi Fox, že blíže k výsledku se rozhovory „posouvají každým dnem“. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen řekl, že „dohodu očekává v první čtvrtině příštího roku“.
Proti sbližování Rijádu a Tel Avivu se staví především Írán. Jeho prezident Ebrahím Raísí řekl na letošním Valném shromáždění OSN v New Yorku stanici Sky News, že nová dohoda by byla „kudlou do zad palestinskému lidu a jejich odporu“. „Osvobození svatého města Jeruzaléma“ z rukou Izraele je podle Raísího „v jádru víry všech muslimů“.
Rijád požaduje „spravedlivé řešení“
Saúdská Arábie byla několikrát jedním z protivníků Izraele v arabsko-izraelských válkách 20. století. Nyní požaduje, aby Izrael umožnil vznik samostatného státu Palestina a stáhl se z okupovaných palestinských území a syrských Golanských výšin. Izrael naopak podle stanice Al-Džazíra „ústupky“ palestinské autonomii odmítá, souhlasí však s jiným saúdským požadavkem, totiž aby podpořil saúdskoarabský civilní jaderný program. Rijád požaduje také „spravedlivé řešení“ utrpení milionů palestinských uprchlíků i jejich potomků, kteří jsou v uprchlických táborech v zemích sousedících s Izraelem.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní ho ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.
Podstatnou část Golanských výšin Izrael obsadil rovněž v šestidenní válce v roce 1967 a například Evropská unie, Británie nebo OSN jako celek území považuje za syrské a izraelskou přítomnost označuje za okupaci. Naopak USA hornatou a z vojenského hlediska strategickou oblast uznávají jako izraelskou poté, co v roce 2019 tehdejší prezident Donald Trump podepsal dekret o uznání izraelské svrchovanosti.
