„Útokem na svaté místo všech tří náboženství, teroristický stát Izrael překročil všechny hranice,“ osočil Izrael turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jeden z jeho nejhlasitějších kritiků.
Odsouzení se Izraeli dostalo i ze strany Kataru, provozovatele vlivné propalestinské stanice Al-Džazíry, jejíž kancelář v Gaze zasáhl izraelský nálet.
„Neviděl jsem žádný arabský stát, který by nevyjádřil podporu Palestincům na rétorické úrovni, a bylo by pro ně těžké říci něco jiného,“ řekl listu The New York Times H.A. Hellyer, specialista na blízkovýchodní politiku z think-tanku Carnegie Endowment ve Washingtonu. „Ale to, co s tím dělají, je velmi odlišné.“
Například Saúdská Arábie se v nynější situaci oficiálně drží vůči Izraeli kritické linie, ačkoliv v minulosti to vypadalo, že by ropné království bylo ochotné normalizovat vztahy.
Ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán během on-line schůzky zemí Organizace islámské spolupráce (OIC) odsoudil to, co je podle něj narušením posvátnosti klíčových míst pro islám v Jeruzalémě a „nucené“ vystěhování Palestinců z jejich domovů ve východním Jeruzalémě.
Změna pohledu
Nicméně stanice BBC si všímá, že zpravodajství Saúdy vlastněné televize Al-Arabíja už nebylo tak jednostranné jako dříve. Televize ukazovala i záběry Izraelců prchajících před raketami palestinského radikálního hnutí Hamás a poskytla prostor mluvčímu izraelské armády, aby vysvětlil kroky vojenských sil, což prorežimní a protiizraelský íránský server Tehran Times interpetuje jako „ospravedlnění“ izraelských „zločinů proti Palestincům“.
Podobně i média Spojených arabských emirátů (SAE) věnovala izraelské perspektivě nezvykle velkou pozornost. A představitelé země se k celé situaci vyjádřili velmi diplomaticky, přičemž připouštěli, že i Izraelci jsou obětí konfliktu.
„Spojené arabské emiráty jsou znepokojeny stupňující se spirálou násilí v Izraeli a Palestině. Vyjadřujeme soustrast všem obětem nedávných bojů a připojujeme se k ostatním a požadujeme okamžité zastavení násilí a nepřátelských akcí,“ uvedl ministr zahraničí šejch Abdullah bin Zayed al Nahayan.
Izraelský deník Globes s odvoláním na činitele SAE tvrdí, že blízkovýchodní země hrozí představitelům Hamásu, že pokud nedojde ke klidu zbraní, zastaví investice do infrastruktury a ekonomiky v Gaze. „Jeho lídři musí pochopit, že jejich politika v prvé řadě a především zraňuje lidi v Gaze,“ řekl jeden činitel.
Nejtvrdší izraelský nálet v Gaze mířil na dům šéfa Hamásu, zemřelo 42 lidí |
SAE spolu s Bahrajnem, Súdánem a Marokem podepsaly za dohledu USA s Izraelem mírové dohody, takzvané Abrahamské dohody. Normalizace vztahů motivovaná pragmatickými ekonomickými důvody a zájmem o izraelské špičkové technologie se nyní podle analytiků spíš vyplácí Izraeli.
Arabské státy očekávaly, že navázáním diplomatických vztahů získají na Izrael páku, protože „nebude chtít narušit tyto nové vztahy s arabským světem, a bude se držet zpátky v záležitostech jako jsou (izraelské) osady a Gaza,“ vysvětluje analytik Khaled Elgindy z washingtonského think-tanku Middle East Institute.
Opak se ale zdá být pravděpodobnější a Abrahamské dohody poskytují „krytí“ Izraeli.
Izraelský list Times of Israel si všímá, že ačkoliv na některých místech Blízkého východu proběhly protiizraelské protesty, nebyly tak početné jako v dřívějších letech. Opatrná vyjádření některých jordánských představitelů, že je potřeba udržet mírová ujednání s Izraelem a nevystoupit ze „západního tábora“ též naznačují, že v regionu se lehce odstupuje od démonizace židovského státu.
Veřejné mínění a proislámský étos
Jak však poukazuje český expert na Blízký východ Břetislav Tureček, „arabské prozápadní režimy jako Spojené arabské emiráty, Bahrajn či Jordánsko jsou v situaci, kdy nemohou než odsoudit to, co Izrael dělá…veřejně musí naplnit očekávání, že budou s Araby solidární“. Veřejné mínění v těchto i dalších blízkovýchodních státech je stále silně propalestinské a vlády si nemohou dovolit rozšířený sentiment ignorovat a stavět se proti němu.
Navíc, Jordánsko či Saúdská Arábie se prezentují jako ochránci muslimů a svatých míst islámu. Zásah izraelských sil v jeruzalémské mešitě Al-Aksá byl spouštěčem jak úderů Hamásu proti Izraeli, tak doposud neviděných nepokojů izraelských Arabů, a i státy s převážně muslimskou populací nutí k zaujetí odsuzujícího postoje.
Nepřítel uvnitř státu. Izrael se úspěšně brání raketám, ale má nový problém |
Podle Ofira Wintera z telavivského Institute for National Security Studies Hamás „udělal dobrou práci“ při vykreslování svých akcí jako obrany svatého místa a přinutil arabské země se s tím „vypořádat“. Samotný Hamás přitom řadou arabských zemí není příliš milovaný pro jeho vazby na Muslimské bratrstvo, které Egypt, SAE či Saúská Arábie považují za teroristickou organizaci. Hamás vznikl jako palestinská pobočka původně egyptského hnutí.
