Izraelské ministerstvo obrany ale tvrdí, že sankce ještě uplatňovat nezačalo.
Podle agentury Reuters k nejasnostem ohledně skutečného stavu přispívá fakt, že objem dodávek paliva už v minulosti několikrát kolísal. Samotní izraelští dodavatelé paliva se prý odmítli k objemu dodávek vyjádřit s tím, že mají nařízení od izraelského ministerstva obrany, která nemohou zveřejnit.
Zástupce palestinského úřadu pro paliva Mudžáhid Saláma oznámil, že izraelská strana snížila dodávky benzinu a nafty o čtyřicet až padesát procent, o dvanáct procent méně dodá i elektrárně v Gaze.
"Poslali jsme dodavatelské společnosti pravidelnou každodenní objednávku, ale řekli nám, že litují a že kvůli nově uvaleným sankcím mohou dodat pouze snížené množství," řekl agentuře Reuters.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí na obecnou otázku televize Al-Džazíra řekl, že případné sankce jsou nátlakem na radikální hnutí Hamas, které je pro Izrael jednou z hlavních překážek obnovy mírového procesu.
Zdůraznil, že sankce se nedotknou dodávek paliva pro humanitární účely. Mluvčí izraelského ministerstva obrany ale popřel, že by sankce už byly v platnosti. "Od ministra obrany nejsou žádné instrukce, a proto nedošlo ani k omezením dodávek," uvedl.
Podle informace zástupců Evropské unie, která financuje dodávky paliva do jediné elektrárny v Gaze, dnes dodávky paliva z Izraele poklesly o čtvrtinu.
Ochránci lidských práv plánovaný izraelský postup ostře kritizovali, protože podle nich uplatňuje princip kolektivního trestu.
V pásmu žije asi jeden a půl milionu Palestinců a polovina elektřiny, kterou potřebují, se vyrábí v Izraeli. Palestina nemá vlastní zásoby paliv a je plně závislá na dodávkách z Izraele.
