V Izraeli vše řeší rychle. Za pět hodin očkuji sto lidí, říká česká sestra

  19:55
Zatímco v Česku se očkování teprve rozjíždí, v Izraeli už jsou naočkované téměř dva miliony lidí. Lidé na vakcínu stojí fronty, dostávají ji i těhotné, někteří lidé pláčou štěstím. „Život je tady něco posvátného. Člověka, kterého dnes nenaočkuji, jsem dnes nezachránila,“ popisuje Martina Paletová, která v zemi pět let pracuje jako sestřička.
Martina Paletová

Martina Paletová | foto: Martina PaletováiDNES.cz

Normálně pracujete na hematoonkologii, nyní jste k tomu začala vypomáhat i s očkováním. Jak se kvůli tomu změnil váš den?
Pořád musím pracovat v rámci své služby na onkologii, očkování je navíc jako brigáda. Nemocnice se zeptala, kdo má čas a zájem, že může přijít. Je to placené, ale dobrovolné. Takže třeba tento týden jsem pracovala každý den dvanáct až šestnáct hodin. Tři dny jsem byla na onkologii a tři dny očkovala.

Za šest dní jsem odpracovala 68 hodin. Takže jsem trochu unavená. Na onkologii máme problém, že je hodně sestřiček v karanténě. Protože na rozdíl od Česka sestřička nesmí pracovat, když byla v kontaktu s někým, kdo je pozitivní. V neděli začínáme očkovat druhou dávkou, od té pak už nebude člověk muset do karantény. To nám strašně moc pomůže, budeme moct nabrat sílu.

Když jsme se domlouvaly na termínu rozhovoru, psala jste, že pracujete od sedmi ráno do jedenácti večer. Jak to zvládáte?
Je to náročné. Když pracuji na onkologii, je to těžké hlavně psychicky, také se musím pořád soustředit. Očkování je oproti tomu víc rutinní, ale je to zase horší na fyzičku. Někteří si zvládají sedat, já ne, takže stojím patnáct hodin a očkuji. Problém je také v tom, že v Izraeli je hodně jazyků, hodně imigrantů, takže člověk musí pořád mluvit jinou řečí. A já mám pak večer v jedné větě slova ze všech jazyků.

Musíte lidi, které očkujete, třeba uklidňovat? Mají strach nebo jsou většinou optimističtí a na očkování se těší?
Většina lidí se strašně těší. Přijdou a pomalu tancují. Říkají „to je skvělé, už je konec“. A člověk je musí spíše mírnit, že zbývá ještě jedna dávka. Na rozdíl od Česka je trochu jiný přístup i k doktorům, lidé jim více věří. Když se nechal naočkovat premiér, tak je to moc nebralo, ale že to měli první doktoři a sestřičky, to změnilo hodně. 

V Česku se kolem očkování šíří spoustu dezinformací. Stačí si otevřít sociální sítě a hned narazíte na nejrůznější konspirační teorie. Jak je to v Izraeli? 
Konspirační teorie samozřejmě máme. Třeba mesianističtí křesťané mají konspirační teorii, že očkování je znamení satana, protože je napsané někde v Evangeliu svatého Jana, že na konci světa, než přijde mesiáš, dostaneme znamení.

Martina Paletová

Odešla z Česka v roce 1990 do Namibie. Poté byla knihovnice v Jižní Africe a bachařka v Kanadě. Nyní pracuje jako zdravotní sestra na oddělení hematoonkologie v Izraeli. V současné době si dodělává doktorát na univerzitě v Austrálii.

Martina Paletová

Očkovaní v celém procesu nevidí doktora

Jakou roli hraje v celém procesu očkování víra? 
Moc to nesouvisí s vírou v boha. Je to spíš víra v záchranu lidského života. Život je tady něco posvátného. To znamená, že člověka, kterého dneska nenaočkuji, jsem dnes nezachránila. Je to jiné myšlení. Bereme to tak, že není čas přemýšlet, jak dlouho to bude trvat, prostě se každý den snažíme naočkovat co nejvíc lidí.

Byla tu také například debata, jestli se může pracovat o šabatu, protože to se smí jen tehdy, když jde o záchranu života. Tak se řešilo, jestli je očkování záchrana života, nebo může počkat. Většina rabínů řekla, že je a že se lidé na šabat mohou nechat naočkovat. To udělalo také obrovský rozdíl.

Já to vidím i v nemocnici. Léčíme lidi, kterým by jinak řekli, že jim nemůžou pomoct. Pracovala jsem v Kanadě a v Jižní Africe, a tam by takové lidi poslali domů. Tady se dělá maximum do poslední chvíle, snaží se přijít na to, jak jim zajistit více času. Přístup je tady všeobecně jiný. Děláme třeba transplantaci kostní dřeně lidem, kterým je 85 let.

Martina Paletová

Jak celý proces očkování vypadá?
Je tady rozdíl mezi Izraelem a Českem. Já jako registrovaná sestra mám pravomoc očkovat, nepotřebuji k tomu doktora. Pacient vlastně lékaře v celém procesu nevidí. Očkujeme v nemocnici a máme v Tel Avivu i obrovský stan. Pacient se objedná, přijde ke mně, já se ho zeptám, jak se cítí, zda má horečku, alergie. Když mi řekne, že alergie má, rozhodujeme se, zda bude po očkování čekat delší dobu, jestli se na něco musí dávat pozor. Odmítáme lidi, kteří měli například anafylaktický šok.

Pak se zeptám, jestli už měli covid, takové lidi teď neočkujeme. Ne proto, že by to byl problém, ale proto, že nemáme dost vakcín. Nemůžeme ji tedy ztrácet na někoho, kdo už má svoje protilátky. Pak tu máme něco jako české rodné číslo. Když ho zadám do počítače, vyjedou mi informace o pacientovi, takže můžu vidět jeho alergie i problémy, pokud mi to třeba zapomněl říct. Také zkontroluju telefonní číslo. Jsou to tři minuty maximálně, někdy i méně.

A lékařský dozor?
Venku čeká jeden paramedik, kdyby byl problém. Ten tam sedí a opravdu nemá co dělat. U nás u toho zkrátka nemusí být doktor. Kdyby se něco stalo, o pacienta se postará ten paramedik.

Zapojují se do očkování praktičtí lékaři jako třeba u nás?
My praktického lékaře v tom smyslu jako v Česku nemáme. Máme středisko, kde je rodinný lékař. Když on nemůže, tak nás vezme někdo jiný. Tato střediska také očkují, ale v menší míře, protože je problém s mražením vakcíny.

Třeba domovy důchodců naočkovala nemocnice. Sestry z nemocnice šly s paramedikem do sanitky, vzali vakcínu do příruční ledničky a objely domovy důchodců. Třeba na severu jsou malé vesnice, a když se to tam pošle, to, co zbude, se vyhodí. Nedá se to totiž nikdy přesně spočítat, kolik lidí přijde, kolik se nedostaví. Větší centra jsou lepší právě z hlediska uchovávání.

Očkujeme i těhotné, s druhou dávkou budeme hotoví do konce března

Kolik lidí mělo alergickou reakci?
Teď už máme asi 1 700 000 naočkovaných. Po tom prvním milionu se asi 600 lidí potřebovalo spojit s lékařem, protože měli nějaký větší problém než bolest v místě vpichu. Řekli nám, že čtyři lidé umřeli, ale ne v souvislosti s očkováním. Když naočkujete lidi nad 65, 70 let, co mají nějaké nemoci, dá se to očekávat. Ve stanu, kde očkuji, jsme nic nezaznamenali. V jiné nemocnici měl jeden člověk anafylaktický šok. Takže jsme neslyšeli nic, že by byl problém, že máme přestat. Naopak teď očkujeme i těhotné a kojící ženy.

Rabín: V Čechách je oproti Izraeli život klidný: 

A jak je to u nich? Jsou pro ně pravidla nastavená jako pro ostatní?
Většinou přijdou a ptají se, jestli už jsme očkovali někoho jiného těhotného a co si o tom myslíme. Třeba u mě v práci jsou naočkované těhotné sestřičky. Sice se neznají dlouhodobé účinky vakcíny, ale známé jsou dlouhodobé účinky covidu. A bere se to tak, že ty jsou horší.

Jakou skupinu nyní očkujete? Pořád starší lidé a zdravotníci, nebo jste se už přesunuli do jiné fáze?
Teď to jsou učitelé, policie, sociální pracovníci. Co jsem slyšela naposled, naočkovaných bylo asi 60 procent lidí nad 65 let. A tam jsou také lidé, co se nechtějí očkovat, nebo se nemůžou očkovat. 

Teď ve čtvrtek přijela Moderna, u které není takový problém se skladováním. Od příštího týdne se s ní má jezdit k lidem, kteří jsou doma a nemůžou přijít sami. To bude asi půl milionu lidí. Potom by to měly být dva miliony nejvíce zranitelných. Pak se bude očkovat normální populace. Předpokládá se, že i s druhou dávkou budeme hotoví do konce března.

Naočkujte milion nejstarších lidí, mrtvých ubude o 70 %, spočítali vědci

Čím je podle vás dané, že má Izrael tak dobrou logistiku? Je to i tím, že je to militarizovaný stát, že pomáhá armáda? Nebo je to díky organizaci ze strany vlády?
Jsme v zemi, kde se pořád musí improvizovat. Jsem tu pět let a už jsem dvakrát zažila, že jsme stěhovali oddělení do protiraketových bunkrů. Tady jsou lidé zvyklí, že se věci strašně rychle stanou, že se strašně rychle musí reagovat. Takže se nepřemýšlí nad tím, jestli mrazák bude vlevo nebo vpravo nebo jestli doktor má pravomoci nebo ne. Když je třeba řešit něco rychle a operativně, tak se to řeší strašně rychle. Myslím, že je to opravdu tou kombinací víry v záchranu života a technologií. 

Jak velkou roli v tom hrají právě technologie?
Máme všechno přes telefon. Když teď půjdu k doktorovi, mám vlastní anamnézu v telefonu. Papírovou kartu k tomu nepotřebuji, tu vůbec nemám. A armáda samozřejmě pomáhá. Máme i civilní službu, která pomáhá při očkování, nebo když se zavřela škola, udělal se dětský tábor v nemocnici a hlídala děti. Máme tu strašně moc vojáků, kteří se dají použít na všechno. Stejně tak stavěli třeba ten očkovací stan, měli hotovo za pár hodin. A také je to ten faktor Blízkého Východu. Je to tady víc uvolněné, tolik se neřeší předpisy.

Kdybyste to měla srovnat s Českem, co byste nám doporučila?
Dovolit sestrám, aby očkovaly! V Česku jsou sestry s maturitou, tady s vysokoškolským vzděláním, takže máme víc pravomocí. Ale stejně k očkování není třeba lékař. Ve stanu je 20 sester, co očkují, a u toho jeden paramedik. Sedí tam, kdyby nastal problém, je na telefonu a nudí se. A my očkujeme jako na běžícím páse. 

Když v Motole chtějí tým dvou sester, dvou administrativních pracovníků a jednoho lékaře, kteří naočkují za den sto lidí, říkám, že sto lidí naočkuji sama za pět hodin. Za den jich uděláme pět a půl tisíce a žádného administrativního pracovníka k tomu nepotřebujeme.

V Česku je přitom medicína na dobré úrovni...
Máte dvakrát tolik sester na počet postelí než my. Na tomhle standardu jste mnohem výše. Že my to zvládáme a vy ne, to upřímně nechápu. Nechápu, že sestry nesmí očkovat.

Žebříček počtů naočkovaných 100 lidí ve světě:

Co máte v plánu, až dostanete druhou dávku?
Jakmile budu mít zelený pas, chci hned do Čech. Ptala jsem se na ministerstvu zdravotnictví, jestli ho uznávají, a oni mi řekli, že nevědí. Tak jsem se ptala na hygienické stanici a tam řekli, že v Česku se bude uznávat až někdy v červenci. Největší legrace je, že nám řekli, že ten zelený pas bude na šest měsíců, protože se neví, jak dlouho očkování účinkuje. Takže by mi prošel v červnu, a v červenci by mi ho uznali v Česku. Doufám, že se po celém světě domluví nějak více logicky.

Lidé už se viru nebojí, chtějí svobodu

Na psychiku lidí v Česku negativně působí, že nevidíme konec této pandemie. Panuje u vás větší optimismus, když lidé do konce března budou naočkovaní?
My jsme v lockdownu už od loňského března. Už je to strašně dlouho. Třeba během toho prvního většina lidí dodržovala, co se mělo. Teď máme další tvrdý lockdown, můžeme jen kilometr od domu. Včera jsem chodila po Jeruzalémě a všimla jsem si, že je to lidem už jedno. Bylo tam spoustu policistů, ale lidé chodí a hádají se s nimi. 

Předtím se báli koronaviru, teď se ale nebojí. Když se ptám, proč se nechávají naočkovat, tak neřeknou, že se bojí nemoci, ale že chtějí zelený pas, aby měli svobodu. Chtějí se volně pohybovat, vidět svoji rodinu, letět do Evropy. Takže nálada je lepší, ale důvod je trochu jiný.

Když naočkujete objednané, můžou přijít další zájemci a nechat se naočkovat zbytkem vakcíny?
Lidé běžně čekají před stanem. Minulý týden jsme třeba končili v deset večer a kolem osmé se začali shromažďovat lidé. Vakcína se musí rozmrazit, a když se vytáhne a rozředí, musí se spotřebovat do šesti hodin. Zbytek se vyhodí. Takže jsme jich vždycky měli raději víc než méně. Bylo by bylo horší, kdyby někdo objednaný přišel, a my mu museli říct, že vakcínu už nemáme. Takže jsme vždycky měli o trochu víc. Nejdřív jsme se z těch čekajících snažili vybírat ty starší, ale pak se zjistilo, že to nejde. Takže kdo tam je první ve frontě, prostě jde.

Takhle jsem očkovala třeba osmnáctileté „děti“. Na Silvestra uviděly ten stan a přišly v šest hodin večer. Prostě tam seděly a popíjely, samozřejmě ne alkohol, protože jinak by vakcínu nedostaly, a čekaly. A pak byly první. Pro mě to byla skupina dětí, a oni byli tak hrozně šťastní. Říkala jsem jim, ať se zeptají rodičů, i když od nich povolení nepotřebují. A rodiče byli nadšení, říkali, že je to výborné a ať to udělají.

Jaký je váš nejhezčí zážitek? 
Hodně lidí nás obejme, protože mají hroznou radost. Měla jsem několik babiček, které dostaly očkování a pak se rozbrečely. Říkaly „moje děti se tak strašně bály, já je vidím jenom na zahradě, nemůžu obejmout vnuky, a teď budu moct“. Jedna paní začala po očkování hodně brečet, tak jsem se lekla a ptala se, jestli ji něco bolelo. A ona říkala, že ne, ale že se jí narodil vnuk v Americe, a teď tam může letět. A to je prostě nádherné. Člověk jim vlastně dá svobodu. Ale zároveň je smutné, že k tomu potřebují to očkování.

Izraelci bleskově očkují. Cíl je do konce ledna naočkovat 2,25 milionu občanů:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Izrael udeřil na severu Sýrie nedaleko skladů zbraní. Nejméně 36 lidí zemřelo

29. března 2024  3:39,  aktualizováno  7:03

Při izraelských náletech nedaleko oblasti Halabu (Aleppa) na severu Sýrie zahynulo podle agentury...

Tajemný pan Pacička z Tábora. Příběh muže, který spojil velké korupční kauzy

29. března 2024

Premium Dlouhá léta byli hlavními tvářemi velkých kauz v Česku kontroverzní podnikatelé z Prahy. Například...

Útok Hamásu byl ozbrojený odpor, řekla ikona feminismu. Ničíte levici, vyčítají jí

29. března 2024

Premium Jedna z nejznámějších feministických autorek, americká filozofka židovského původu z Kalifornské...

Předali si to v Praze. Německý poslanec Bystroň podle BIS přijal peníze od Rusů

28. března 2024  22:03

Německý poslanec strany Alternativa pro Německo Petr Bystroň byl podle české Bezpečnostní...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...