náhledy
Západ si ho připomene až 14. května, Židé se ovšem řídí hebrejským kalendářem. A podle něj před sedmdesáti lety vznikl Stát Izrael. V předvečer Dne nezávislosti tak Izraelci vyrazili do ulic a výročí slavili v národních bílo-modrých barvách. Premiér Benjamin Netanjahu také poděkoval Spojeným státům, že uznaly Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
Autor: AP
Deklaraci nezávislosti Státu Izrael o půlnoci před vypršením Britského mandátu 14. května 1948 v Tel Avivu přečetl David Ben Gurion. Jako první ji pak i podepsal.
Autor: AP
Stát Izrael jako první uznaly Spojené státy a po nich Írán, Guatemala, Island, Nikaragua, Rumunsko a Uruguay. O tři dny později pak i Sovětský svaz. Československo podle židovské agentury JTA Izrael uznalo 19. května 1948 spolu s Jugoslávií.
Autor: AP
Výročí vzniku Izraele podle hebrejského kalendáře letos připadlo na 19. duben, slavit se však začalo už o den dříve.
Autor: Reuters
Den nezávislosti Izraelci slavili už po sedmdesáté, až do dnešního dne však nevyřešili své spory s Palestinci. Ti stále nemají svůj vlastní stát a Izrael stále považují za okupanta. Dosud neskončila ani válka o východní, historický Jeruzalém (na snímku). Oba národy jej totiž považují za své hlavní město, které jim patří odedávna.
Autor: Reuters
Spory koncem minulého roku znovu rozdmýchal i americký prezident Donald Trump, když uznal Jeruzalém hlavním městem Izraele a rozhodl, že tam nechá přesunout americkou ambasádu. Ta je dosud v Tel Avivu, stejně jako velvyslanectví ostatních států.
Autor: Reuters
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu za to v projevu k sedmdesátému výročí Trumpovi znovu poděkoval. "Všichni chválíme historické rozhodnutí. (...) Děkuji vám, pane prezidente, děkuji Americe," řekl Netanjahu.
Autor: Reuters
Izraelské ulice se při oslavách zahalily do bílé a modré barvy a mnozí se do národních barev i oblékli. Barvy na izraelské vlajce přitom odkazují k židovským tradicím - bílá a modrá se totiž objevuje na židovském modlitebním plášti talitu.
Autor: Reuters
S nápadem, že by se modrá a bílá mohly stát barvami židovského národa, zřejmě přišel rakousko-židovský básník a spisovatel narozený v Čechách Ludwig August von Frankl už v roce 1864 po návštěvě Jeruzaléma, kdy je zmínil v básni Barvy judské země. Ty pak na vlajce doplnila Davidova hvězda.
Autor: Reuters
Šesticípá Davidova hvězda, které židé říkají také Davidův štít, je podle izraelského listu Haaretz rovněž spojena s českými zeměmi. V roce 1648 totiž panovník Ferdinand II. povolil pražským židům, aby si na synagoze vyvěsili svou vlajku. Uznal tím jejich zásluhu na záchraně Prahy před švédskými nájezdníky.
Autor: Profimedia.cz
Na vlajce, která byla tehdy červená, žlutě svítila právě Davidova hvězda. Symbol se pak z Prahy rozšířil do zbytku Evropy a časem se stal stejným synonymem pro židovskou víru, jakým je kříž pro křesťany.
Autor: Reuters
Kromě narozeninového veselí, biblického kvízu, přeletů stíhaček či projevů politiků se oslavy vzniku Izraele neobešly ani bez připomínky obětí holokaustu. Právě po prožitém utrpení za nacistického vraždění se zbývající Židé vydali do Svaté země, kde později vznikl dodnes fungující Stát Izrael.
Autor: Reuters