"Shodli jsme se na principech egyptské dohody, ovšem jejich převedení do praxe je teprve před námi," uvedl vysoký zástupce Izraele. Ve čtvrtek by měl dokonce představitel izraelského ministerstva obrany odcestovat do Káhiry, aby se zúčastnil jednání o podrobnostech celého plánu.
Francouzská agentura AFP však přinesla informaci, že izraelská vláda armádě dnes naopak dala zelenou pro pokračování v ofenzivě. Dvanáct členů kabinetu údajně přistoupilo na to, aby armáda pokračovala v pozemních operacích a postoupila dál do vnitrozemních částí pásma Gazy. Informaci potvrdil také list The Jerusalem Post.
Sarkozy už slavil, Izrael a Hamas ho krotily
O přijetí egyptského plánu jak Izraelem, tak Palestinou už odpoledne informoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který je spoluautorem návrhu. Palestinské hnutí Hamas zatím opatrně hovoří o "pozitivních signálech", avšak k dohodě podle něj zatím nedošlo, uvedla stanice BBC.
"Prezident je potěšen přijetím francouzsko-egyptského plánu Izraelem i palestinskou samosprávou," stojí v oficiálním prohlášení Sarkozyho úřadu. Návrh předložili francouzský prezident a jeho egyptský protějšek Husní Mubarak včera v Šarm aš-Šajchu.
"Hlava státu vyzývá, aby uskutečnění plánu proběhlo co nejdříve a skončilo tak utrpení lidí," píše se v dokumentu.
AKTUÁLNÍ VÝVOJ V GAZEIzrael ustoupil, Palestince nechá tři hodiny denně vydechnout |
Izraelci bezprostředně po Sarkozyho oznámení jeho prohlášení korigovali. Řekli, že jednání dál probíhají. "Vítáme francouzsko-egyptskou iniciativu a chceme, aby byla úspěšná. Jednání o ní ale stále probíhají," řekl odpoledne mluvčí premiéra Ehuda Olmerta Mark Regev. "Udržitelný klid na jihu (Izraele) bude založen na úplné absenci raket z Gazy a účinném, mezinárodně podporovaném zbrojním embargu na Hamas," dodal.
Francouzsko-egyptský návrh je prvním konkrétnějším diplomatickým úspěchem od začátku ofenzivy, která trvá už dvanáctý den.
Izraelci pásmo Gazy nejdříve týden bombardovali z letadel, v sobotu pak spustili pozemní ofenzivu. Situaci se v pondělí a v úterý snažila zklidnit i mise Evropské unie v čele s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Ale neuspěla. - o delegaci EU si přečtěte zde
Ve stejnou dobu jezdil po Blízkém východě i Sarkozy. Mnohá evropská média to ohodnotila jako jeho neschopnost odejít po konci francouzského předsednictví EU ze záře reflektorů. Na rozdíl od unijní mise však Sarkozyho iniciativa přinesla alespoň dílčí úspěch - právě včerejší návrh.
Pokud by byl plán uveden v život, znamenalo by to okamžité uzavření příměří na omezenou dobu. Tím by vznikl prostor pro bezpečný přísun humanitární pomoci do pásma Gazy a také pro jednání o trvalém příměří, jehož součástí by pak bylo i zabezpečení hranic před dalším pašováním zbraní do pásma, otevření přechodů a ukončení izraelské blokády.
O mnoho víc podrobností plánu není známo. Někteří diplomaté ještě dodávají, že se počítá i s rozmístěním zahraničních jednotek, které by na hranici Egypta a pásma Gazy bránily pašování zbraní.
Vyhráno by ovšem nebylo ani v případě, že by se Sarkozyho slova naplnila. Problém je v mocenském rozkolu mezi Palestinci. Samospráva, tedy úřad prezidenta Mahmúda Abbáse, má totiž na dění v Gaze pramalý vliv. Pásmo ovládá Hamas. Právě proti němu teď Izrael válčí. A radikálové říkají, že o trvalém příměří se nehodlají bavit, dokud bude židovský stát pokračovat v "okupaci" pásma.
Riceová: Hamas se nesmí znovu vyzbrojit
Za návrh egyptského prezidenta se už včera jednoznačně postavila americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. "Naším cílem je stabilizace a normalizace života v Gaze," řekla. "Součástí jakéhokoli příměří ale musí být řešení, které znemožní Hamasu znovu se vyzbrojit," zdůraznila. Podle ní je také nutné, aby Abbásem vedené umírněné hnutí Fatah převzalo kontrolu nad pásmem Gazy.
Dnes Riceová vystupňovala tlak na Izrael, aby plán přijal. Po telefonu hovořila s šéfkou diplomacie židovského státu Cipi Livniovou, s níž ji pojí i osobní přátelství. "Podporujeme Mubarakovu iniciativu. A říkáme Izraelcům, že je to snaha, na níž stojí za to pracovat," citovala agentura Reuters jednoho z poradců americké ministryně.
Plán v noci podpořili i ministři zahraničí členů Rady bezpečnosti OSN a arabských států. Obě strany konfliktu zároveň vyzvali k okamžitému příměří. Rada bezpečnosti se situací v Gaze dále zabývá, v New Yorku zůstává i Riceová.
Nejkrvavější den konfliktu
Včera byla Gaza svědkem nejkrvavějšího útoku izraelské armády od začátku konfliktu. Při výbuchu dvou tankových granátů zemřelo ve škole spravované OSN v Džabáliji přes čtyřicet lidí. Ve chvíli exploze byly v budově stovky lidí. Izrael později prohlásil, že škola sloužila jako úkryt pro militanty Hamasu, kteří z jejích oken spustili minometnou palbu, a že vojáci se tak jen bránili. Pracovníci OSN řekli, že v budově žádní členové Hamasu nebyli. - přečtěte si Izraelská operace v Gaze pokračuje, útok na školu OSN zabil 40 Palestinců
Palestinci odnášejí zraněné ze školy OSN v pásmu Gazy.
Incident každopádně zvýšil tlak mezinárodního společenství na ukončení krvavého konfliktu. Po masakru ve škole přerušil mlčení i nově zvolený americký prezident Barack Obama, který se do té doby držel zpátky, aby nezasahoval do diplomatických snah administrativy svého předchůdce George Bushe. Obama vyslovil velké znepokojení nad civilními oběťmi a později dodal, že jakmile se stane prezidentem, okamžitě se zapojí do snahy o řešení krize. Obama nastoupí do Bílého domu 20. ledna.
V bojích mezitím přibývá mrtvých. Od začátku konfliktu jich na palestinské straně zaznamenali už přes šest set. Neoficiální odhady jsou ještě vyšší. Izraelci přišli o čtyři civilisty, které zabily rakety Hamasu, a také o sedm vojáků.
