Rozhovory se uskuteční v Istanbulu, ale Izraelci a Syřané podle televizní stanice CNN Türk nezasednou k jednomu stolu.
Naposledy spolu představitelé obou států jednali v roce 2000 ve Spojených státech. Dohoda ale padla poté, co se obě strany neshodly na osudu Golanských výšin, syrského území, které Izrael obsadil během šestidenní války v roce 1967 a dodnes jejich část okupuje.
Nejmenovaný vládní představitel serveru Haaretz řekl, že první jednání o rozhovorech začala už loni. "Už na tom nějakou dobu pracujeme. Vše začalo minulý rok během premiérovy návštěvy Turecka," přiznal.
To Olmert navštívil loni v únoru. Až nyní ale vyšlo najevo, že se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořili i o možné roli Turecka coby mediátora rozhovorů.
Jednání "popostrčil" Washington
Iniciátorem obnovy rozhovorů jsou údajně Spojené státy. Ty si od možného smíru slibují především uklidnění situace v oblasti. Problematický je v poslední době především Libanon, kde má velký vliv radikální hnutí Hizballáh.
Podle sobotního vydání arabského listu Al-Haját USA Ankaru požádaly, aby pomohla izraelsko-syrské rozhovory urychlit. Sám premiér Olmert nedávno francouzskému časopisu Paris Match přiznal, že by rád smír se Sýrií uzavřel ještě během svého působení v úřadu.
Zpravodajský server Jerusalem Post napsal, že největšími překážkami mírových jednání budou Golanské výšiny a syrská podpora Hizballáhu. Izrael navíc bude podle neoficiálních informací požadovat i omezení vazeb Damašku na Teherán.
Vztahy židovského státu s Íránem jsou totiž nepřátelské. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád navíc nešetří ostrými slovy. V minulosti například vyzval k vymazání Izraele z mapy světa.
