Izrael definitivně opustil jižní Libanon

- Izrael nad ránem stáhl poslední vojáky z jižního Libanonu a ukončil dvaadvacetiletou okupaci tohoto území. Jako poslední projel přes hranice mercedes s velitelem styčné jednotky mezi izraelskými silami a Jiholibanonskou armádou generálem Benny Ganzem.
Izrael rozmístil své vojáky v jižním Libanonu v roce 1978 s odůvodněním, že mají bránit útokům gerilových skupin na severní část židovského státu.

Celou noc proudily do Izraele přes hranice kolony obrněných vozidel, tanků a nákladních aut s vojáky. Stahování armády krylo letectvo a dělostřelectvo palbou na pozice proíránského hnutí Hizballáh, které okamžitě začalo Izraelem opuštěná stanoviště obsazovat.

Izraelská armáda odsun svých jednotek urychlila bleskovým tempem. Za sebou přitom zanechávala chaos a nejistotu z dalšího vývoje.

"Osmnáct let trvající tragédie je za námi," prohlásil včera izraelský premiér Ehud Barak.

S časovým předstihem tak naplňuje svůj slib, že Izrael do 7. července opustí Libanon, kde v nárazníkové zóně vytvořené na ochranu země dlouhá léta umírali na bitevním poli izraelští vojáci.

Stahování šlo rychleji, než se čekalo
"Stahování armády prakticky skončilo a je zapotřebí jen několika hodin," uvedla včera vpodvečer izraelská televize.

Jiné zdroje včera odhadovaly, že by odsun z Libanonu mohl být zcela dokončen do 48 hodin.

"Věci jdou strašně rychle a nikdo teď není schopen přesně říci, co se v příštích hodinách a dnech stane," uvedl analytik listu Jerusalem Report Peter Hirschberg. "Existují obavy z nových konfliktů na izraelských hranicích, které může provokovat šíitská milice Hizballáh nyní už z bezprostřední blízkosti." Izraelští vojáci za sebou zanechávali značně nepřehlednou a komplikovanou situaci, když se rozpadly obranné linie jejich dlouholetého spojence, proizraelské Jiholibanonské armády.

Její vojáci prchali i s rodinami všemi směry, někteří se vzdávali libanonské armádě, jiné začal zatýkat Hizballáh a další hromadně utíkali k hranicím s cílem žádat Izrael o politický azyl.

Mnohde zůstávala netknutá těžká ozbrojená technika, kterou pak na poslední chvíli ničili Izraelci bombardováním.

Opuštěné pozice ihned zabírali bojovníci Hizballáhu, který dlouhá léta bojoval proti izraelské okupaci na jihu Libanonu.

Značné napětí vládlo i v příhraničních oblastech Izraele. I odtud prchalo mnoho lidí - tentokrát do vnitrozemí z obav před útoky Hizballáhu.  Napětí na hranicích bylo včera značné. Jedna z mnoha přestřelek vypukla přímo na hraničním přechodu Fátima u severoizraelské Metully, kde čekaly stovky libanonských uprchlíků na povolení ke vstupu do Izraele.

Další přestřelky byly hlášeny z míst, odkud se stahovali vojáci Izraele a Jiholibanonské armády.

Syrský ministr zahraničí Farúk Šará a šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová vyzvali v telefonickém rozhovoru účastníky konfliktu, aby se vyhnuli stupňování vojenských akcí.

Izraelský ministr zahraničí David Levy pak apeloval na libanonskou vládu, aby právě ona převzala kontrolu nad Izraelem opuštěným územím a vyslala tam své jednotky. Podle očitých svědků však vládní jednotky prakticky nebyly vidět a prázdné pozice zabíral Hizballáh společně s další šíitskou milicí Amal a ozbrojenci libanonských komunistů.
Na klid zbraní po stažení Izraele by mělo dohlížet až 8000 vojáků mírových sil OSN. Ta však zatím není s to na urychlený odsun Izraele účinně reagovat.

Stažení izraelské armády, které bylo z bezpečnostních důvodů částečně utajeno, bylo urychleno v pondělí v noci na mimořádném zasedání izraelského kabinetu.

Ministr Levy vysvětlil, že Izrael se rozhodl stáhnout své jednotky z jižního Libanonu, protože nemělo smysl je tam už déle držet.

"Bylo to jednomyslné rozhodnutí přijaté s vědomím, že bezpečnostní pásmo nebránilo útokům Hizballáhu a že pokračování naší přítomnosti by předpokládalo vysokou bezpečnostní i politickou cenu," řekl Levy.

Jedna část izraelské veřejnosti stažení vítá, druhá včetně lidí žijících na severu u libanonských hranic má však značné obavy, že odsun nepovede k míru, ale naopak Izrael oslabí.

Velká kritika se snesla na vládu také za to, že nezajistila hladký azyl pro tisíce Libanonců, kteří spolupracovali s Izraelem v bezpečnostní zóně a dnes jim hrozí msta a masakry.
"Den ponížení" a "Přistiženi se staženými kalhotami", takové byly včera titulky nejčtenějšího masového deníku Jediot Achronot.

Znalci poměrů na jedné straně připouštějí značná rizika izraelského odsunu z nárazníkového pásma. Na druhé straně však zdůrazňují, že Izrael tím ukázal Sýrii, která má v Libanonu rozhodující vliv, že už dále nemůže hrát s libanonskou kartou.
Původní záměr Damašku byl vázat mír mezi Izraelem a Libanonem na dohodu Izrael - Sýrie, která předpokládala, že se Izrael stáhne ze strategických Golanských výšin. 

Bojovník proíránského hnutí Hizballáh sedí na nákladním automobilu naloženém municí.

Přestřelka mezi izraelskými vojáky a dvěma ozbrojenci u hraničního přechodu z Libanonu do Izraele nedaleko Metully.

Izraelský voják ukazuje do davu u hraničního přechodu z Libanonu do Izraele nedaleko Metully, kudy 23. května utíkaly tisíce Libanonců, zvláště příslušníků proizraelské Jiholibanonské armády (SLA), před ozbrojenci z proíránského hnutí Hizballáh.

Libanonský civilista se běží ukrýt při přestřelce mezi izraelskými vojáky a dvěma ozbrojenci u hraničního přechodu z Libanonu do Izraele


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue