Policie uvedla, že střílel devětačtyřicetiletý muž ze severní Itálie. Římský prokurátor Pierfilippo Laviani novinářům řekl, že s údajným útočníkem už vypovídal. Podle něho jde o "zoufalého muže, který ztratil práci a přišel o všechno".
Původně chtěl prý střílet po politicích, protože se ale k žádným nedostal, začal pálit na policisty, kteří byli na náměstí. Muž podle něj vše přiznal a nezdá se být duševně nevyrovnaný. První informace totiž naznačovaly, že útočník možná není zcela psychicky v pořádku a přísaha italské vlády a střelba spolu nejspíš nesouvisí.
Dle italských médií muž začal křičet: Střelte mě! Střelte mě! a bez varování zahájil palbu. Poranil přitom dva policisty. Jednoho z mužů zákona projektil zasáhl do nohy, druhého do krku a ten je ve vážném stavu. Ani jeden ale není v ohrožení života. Jedna ze střel lehce zranila těhotnou ženu, která se na místě procházela s rodinou.
Zraněný je i útočník. Při zatýkání ale působil klidně a byl zcela při smyslech, uvedla agentura ANSA. Televize Sky TG24 citovala muže, jenž se představil jako střelcův bratr. Ten tvrdí, že jeho sourozenec ztratil práci ve stavební firmě a měl problémy v manželství. Útočník byl oblečený v obleku a měl i kravatu. Poté, co začal pálit, se strhla přestřelka, do níž se zapojili i policisté.
Střelba ceremonii nenarušila
Na náměstí před palácem Chigi v centru Říma v tu dobu byly stovky lidí a vypukla panika. Policie náměstí okamžitě vyklidila, stejně jako oblast kolem Kvirinálského paláce, jak se jmenuje sídlo italského prezidenta.
Právě v něm nová italská vláda premiéra Enrika Letty složila přísahu do rukou prezidenta Giorgia Napolitana. Nedělní ceremonii střelba nenarušila. Střílelo se totiž u kanceláře premiéra, zatímco nová vláda přísahu skládala v prezidentském paláci, který je asi kilometr daleko, uvedla státní televize RAI.
Itálie, jíž zmítá hospodářská i politická krize, čekala na vládu dva měsíce. Volby se totiž konaly už v únoru, skončily ale relativně nerozhodně. Předčasné volby v zemi, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, tehdy těsně vyhrála Demokratická strana. Podařilo se jí však získat většinu pouze v dolní komoře a nikoli v Senátu. Na vytvoření životaschopné vlády to tedy nestačilo.
Zlom nastal až minulý týden po znovuzvolení prezidenta Giorgia Napolitana. Ten pověřil sestavením vlády politického benjamínka Enrika Letta, jenž svůj kabinet představil v sobotu. Nová italská vláda má 21 ministrů, z toho sedm žen, což je nejvíc v dějinách italské republiky. Šestačtyřicetiletý levicový liberál Letta do kabinetu pozval jak politiky, tak odborníky.
Na koaliční vládě se podílejí Lettova Demokratická strana, Berlusconiho strana Lid svobody (PdL) a centralistický blok Občanská volba dosavadního šéfa úřednického kabinetu Maria Montiho. Samotný Silvio Berlusconi v kabinetu ale bude chybět. Stejně jako odstupující vůdce levice (a Demokratické strany) Pier Luigi Bersani, kterému se nepodařilo po volbách vytvořit koalici. Vláda se v pondělí bude v parlamentu ucházet o vyslovení důvěry.
