Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Italský dokument skvěle demýtizující televizní zpravodajství

  13:59aktualizováno  13:59
Italský čtyřiapadesátiminutový snímek Antropologie mýtu televize (Un mito antropologico televisivo) vznikl z natočeného „odpadu“, tedy z nepoužitých záběrů, uložených v archivu lokální televize sídlící v Katánii na Sicílii. Film odráží tamější realitu let 1991 až 1994: lokální volby, neutěšenou sociální situaci, vlnu odchodů do Německa, korupce, vraždy. Snímek byl uveden na letošním, minulou neděli skončeném ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a stojí za připomenutí.

Záběr z filmu Antropologie mýtu televize | foto: Kavárna

Úvodní záběr katolického procesí v ulicích sicilského městečka se odvíjí bez zvuku. Prolog tak může na diváka zapůsobit jako omletý experiment, estetický prvek, který dokument přibližuje videoartu v jeho pokleslejší podobě. Ale v tomhle případě šlo (zpětně viděno) o něco podstatnějšího. Totiž o předzvěst dokumentární koláže překračující „pouhou“ demýtizaci televizního média. Čím? Až nepříjemně hmatatelný otisk reality je v tomto snímku určen vlastně jen svou nedokonalostí. Ze špatných reportážních záběrů lze totiž dešifrovat falešné modely skutečnosti snadněji, než z prefabrikovaného produktu běžného televizního zpravodajství.

Záběr z filmu Antropologie mýtu televize

Záběr z filmu Antropologie mýtu televize

Možná mu radši měli zaplatit…

Autorská trojice - dva muži (Alessandro Gagliardo, Dario Castelli) a jedna žena (Maria Helene Bertino) - se soustředila na minimalistickou příběhovou linii tak, aby odpadní záběry vytvářely „unavený“ sled dramatických událostí. Výraznou únavu v sobě nedokázat skrýt ani tehdejší reportér, který nepřípadně vstupoval s mikrofonem do záběrů a ptal se třeba starých žen, jejichž domy měly být kvůli podezřelým obchodním machinacím zbourány, za co vlastně na demonstraci bojují. S touto dikcí vyhořelého člověka se posléze zeptal i prostého venkovana, jaké to je přijít o devítiletého syna, který se zabil pádem ze zídky. „Jak se jmenujete, jak se jmenuje váš syn, jaké to je?“ Venkovan odpovídal s důstojnou pokorou, zděšením a zoufalstvím v očích, přesto v tomhle záběru neúčastného smutku reportéra a nefalšované bolesti venkovana bylo více pravdivosti než v (v často vlastně hystericky) objektivním zpravodajství, na jaké jsme nyní zvyklí. Frustrace v rezignovaném hlase reportéra, v jeho postoji a gestech byla stejnou mírou fascinující jako zastrašující. Ano, reportér byl svým způsobem hlavním hrdinou dokumentu o (bez)moci jednoho lokálního televizního média, nebyl však – a to je hodno respektu – ani v jediném ze záběru zle zkarikován. Nakonec on sám byl vlastně nebohým médiem, zneužitým a sdělujícím nesdělitelné a předvádějící publiku bezděčnou lidskost technicky nezvládnutých situací.

Filmaři si v tomto snímku často pohrávali i s motivem cesty. Jízda štábu, záběry z osobního auta střídaly detaily těl zavražděných. K nejsilnějším patřil dlouhý záběr na louži krve s prudkými nárazy větru na mikrofon v obrazu, výmluvná poezie krutosti, která je v televizním zpravodajství zřejmě tabuizovaná, neboť postrádá snadno dynamiku hyenismu.

Záběr z filmu Antropologie mýtu televize

Záběr z filmu Antropologie mýtu televize

Asi vůbec nejdivočejším záběrem byla ovšem diskotéka politiků. V téhle sekvenci filmaři posunuli vyznění směrem k experimentální kompozici. Naštěstí šlo o drobnou škodolibost, možná se jen nedokázala autorská trojice rozloučit s běsnou dynamikou veselé prázdnoty, která tanec se stroboskopy a se světelnými efekty provázela.

Po skončení projekce se jeden z trojice autorů přiznal k diverznosti, která sestříhanému filmu (z betakazet) předcházela - totiž ke krádeži archivního materiálu. Přistoupil k ní poté, co mu, tehdy pracujícímu v této televizní stanici, několik měsíců nezaplatili. Režisér Alessandro Gagliardo ještě zdůraznil, že znalost lokální politiky je pro pochopení filmu bezpředmětná. I to pokládám v souvislosti s přijetím snímku za podstatnou informaci. Lokální reálie byly sice jedinečné, ale vyzněním snadno přenosné. Nakonec poselství tohoto intenzivního filmu na pomezí eseje, dokumentu, filmové básně a analytické satiry tkví někde úplně jinde, totiž ve vědomí, že ani jazyk zdánlivé zprávy nedokáže přemoci mysterium dění. V tomto smyslu byl prostinký nápad trojice italských tvůrců přímo geniální.

Autor:


ZPRÁVY: Radek Vondráček z ANO je novým šéfem Sněmovny



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...



Najdete na iDNES.cz