V prohlášení, které se uživateli ukáže, stojí, že pokud EP návrh schválí, vážně to ohrozí otevřenost internetu i existenci samotné Wikipedie. Obsah italské Wikipedie zůstane zablokovaný až do čtvrtka, informovala agentura ANSA s odvoláním na jejího mluvčího.
"Bude-li návrh sválen v aktuální podobě, na sociálních sítích nebude možné sdílet zpravodajské články, nepůjde je najít pomocí vyhledávače; i existence samotné Wikipedie bude ohrožena," uvádí prohlášení, které dále rozvádí, kdo všechno a které organizace se proti návrhu staví. Ve výčtu figuruje i vynálezce světové počítačové sítě, britský fyzik Tim Berners-Lee, anebo zakladatel Wikipedie Jimmy Wales.
"Z tohoto důvodu se správa italské Wikipedie rozhodla zablokovat všechny webové stránky (italské verze) encyklopedie. Chceme nabídnout volně přístupnou, otevřenou a společně utvářenou encyklopedii s ověřitelným obsahem. Vyzýváme všechny členy EP, aby hlasovali proti návrhu a znovu o něm otevřeli diskusi," zdůvodňují správci italské Wikipedie svůj krok.
Návrh směrnice, který kromě jiného dává vydavatelům právo na spravedlivý podíl z využití jejich autorských děl internetovými giganty jako Google nebo Facebook, prošel minulý týden výborem pro právní záležitosti Evropského parlamentu.
Proti článkům navrhované směrnice se staví velcí internetoví hráči včetně českého Seznamu.cz, který v nich vidí ohrožení stávajícího fungování digitálních služeb. "Článek 11 omezí přístup k širokému výběru zpravodajského obsahu, článek 13 pro změnu zpomalí, či prakticky zastaví, jakékoliv služby, které v tuto chvíli umožňují nahrávání uživatelského obsahu," uvedla Věra Průchová ze Seznamu.
O vyjmutí obou zmiňovaných článků žádá také prohlášení italské Wikipedie. Za nejkontroverznější zpravodajský server BBC považuje článek 13, který webům ukládá, aby prosazovaly autorské právo i u obsahu, který nahrají jednotliví uživatelé. Protože není v lidských silách zkontrolovat každý příspěvek na sociálních sítích, musely by tuto práci zastoupit automatizované a nákladné systémy kontroly autorských práv.
Takové systémy ale dosud prokazovaly vysokou chybovost a jejich užití na některých platformách, například na youtube, vyvolalo spory. Kritici je mimo jiné nazývají "automatickými cenzory".
