Bývalý učitel jménem Mauro Morandi se před lety rozhodl na ostrově žít dobrovolně a stal se zde něčím jako samozvaným správcem. Především chrání zdejší korálové útesy před neukázněnými turisty, kteří jsou kromě něj jedinými příležitostnými návštěvníky tohoto panenského místa, píše portál CNN Travel.
Morandi zde žije v kamenné chatrči jen se základním vybavením, živí se rybolovem a podle jeho vlastních slov mu v životě zde nic neschází. O to větší bylo jeho překvapení, když zjistil, že úřady se na ostrově Budelli chytají vybudovat přírodní výzkumnou stanici a jeho chtějí vyhnat.
„Udělám cokoli, abych tu mohl zůstat,“ říká stařec a dodává, že ho odtud budou muset odtáhnou násilím. „Tohle je můj život, nehraju tady bowling ani kuželky, já tu pracuju,“ dodává Morandi. Nyní se bojí, že mu ještě před koncem léta úřady doručí zprávu o nutnosti vystěhování.
„Jediné, co mě zajímá, je to, jestli se sem budu moci po výstavbě plánovaného zařízení zase vrátit,“ říká smutně Ital. „Chtěl bych pak zase dělat to, co dělám každý den,“ dodává. Má ale strach, že s mým odchodem nastane i konec ostrova Budelli.
Petice versus zákony
Morandiho příběh, který je zatím bez konce, proběhl mnoha světovými médii a na jeho základě dokonce vznikla internetová petice. V ní se již téměř tři tisíce lidí postavilo na jeho stranu a úřady žádá, aby zde mohl v klidu dožít.
Ostrov Budelli během historie několikrát měnil majitele, od roku 2015 je vlastnictvím národního parku La Maddalena, který však Morandiho roli zde shledává poněkud nadbytečnou.
For more than 30 years, Mauro Morandi has been the sole inhabitant of Budelli, an Italian island in the Mediterranean Sea.
— CNN (@CNN) July 28, 2020
As the global coronavirus crisis unfolds, he now faces eviction from "the safest place on Earth." https://t.co/JUT2ekCaZG
Úřady argumentují, že právně na jejich postupu není nic špatného. A jim přizvukují i zástupci národního parku. „Naší prioritou je to, abychom ostrov zbavili nelegálních staveb, kterou je i Morandiho obydlí. Na ostrově rovněž stojí radiostanice z druhé světové války, kterou se zde někdo snažil bez povolení přestavět,“ nechal se slyšet ředitel parku Fabrizio Fonnesu. Plánovaný projekt vědecké observatoře podle něj významně pomůže při ochraně zdejšího přírodního prostředí.
Fonnesu připouští, že vystěhování Morandiho nemá žádné pevné datum, ale uklidňuje, že jen přípravy na stavbu zde budou trvat měsíce. „Nikdo ho nechce vyhazovat, ale co by tu dělal, když se tu bude stavět? ptá se ředitel parku. „V budoucnosti určitě budeme potřebovat správce, ale v době výstavby zařízení tu nikdo nesmí zůstat,“ říká Fonnesu.
Na ostrově je čistý vzduch, křišťálově průzračné moře a divoká vegetace. „Kdo by nechtěl v takovém prostředí pracovat,“ uzavírá šéf parku.
Morandimu zatím nezbývá než čekat. Sám však říká, že více než strach z vystěhování ho trápí osud zdejšího ohroženého korálového útesu zvaného Růžový atol.
„Je to sotva jen pár dnů, co jsem pronásledoval dva neukázněné turisty, kteří si v noci na útesu udělali večírek,“ říká Morandi. Na atolu podle něj zanechali nepořádek. „Když se o ochranu přírody nedokážou postarat úřady, tak jsem tu já,“ dodává samozvaný správce.
Jinde žít nedokážu
Italský Robisnon Crusoe má také obavy, aby jeho ostrov nepotkal podobný osud jako nedaleký ostrov Spargi. Také zde úřady vybudovaly vědeckou stanici, jenže o pár později ji totálně zdemolovali vandalové.
„Z ostrova ukradli všechno, co se dalo, včetně nového nábytku a zařízení,“ říká Morandi. „Bude mít podobný osud i můj ostrov?“ ptá se.
Ať už se stane cokoli, Mauro Morandi z ostrova dobrovolně sám neodejde. Pokud ho vystěhují, mohl by odejít do své rodné Modeny, kde má přátele a příbuzné. „Nechci na odchod ani pomyslet, nedokážu si představit, že bych žil jinde,“ uzavírá Ital podle portálu CNN Travel.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
