Odpolední slunce kreslí na dlaždicích neapolského nádraží mřížku okenního rámu a symbolicky zrovna na tváři někdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho. Na dlažbě se válí pošlapaný cár letáku, na němž Il Cavaliere láká nerozhodnuté italské voliče, aby už pozítří dali hlas právě jemu. Jiné předvolební plakáty na omšelém nádraží k vidění nejsou.
Poslední průzkum1. Demokratická levice 35 % Piera Luigiho Bersaniho 2. Lid svobody 28 % Silvia Berlusconiho + Liga Severu 3. koalice Občanská volba 14 % Maria Montiho 4. Hnutí pěti hvězdiček 14 % Beppeho Grilla |
Před budovou pokuřují dva znudění chlápci u aut s velkými poutači. Jeden láká na mítink favorita předčasných voleb Piera Luigiho Bersaniho, šéfa levicové Demokratické strany, a druhý právě na Berlusconiho. Ten bude v hlavním městě italské Kampánie řečnit dnes. Proč si oba lídři nejsilnějších stran vybrali na závěr své kampaně právě Kampánii, je nasnadě.
Zatímco výsledek v dolní komoře parlamentu je díky štědrému většinovému bonusu víceméně předvídatelný – i kdyby Bersani dostal jen 35 procent hlasů, což předvídaly poslední průzkumy, ve Sněmovně získá dalších dvacet procent nádavkem, boj se strhne o Senát. A tam se rozhoduje podle regionálního klíče, takže všichni mají spadeno na ty nejlidnatější oblasti typu Lombardie, Sicílie nebo právě jižní Kampánie.
Unie hledí v obavách
Italové chodí k volbám často, v neděli k urnám zamíří od druhé světové války už více než pošedesáté. Toto hlasování je však trochu jiné, jeho výsledky totiž úzkostlivě sleduje celá eurozóna, potažmo Evropa. Panují totiž obavy, aby se země znovu nepropadla na dno. Strach z krachu, který nad Itálií visel před půldruhým rokem, zažehnala úsporná vláda úřednického premiéra Maria Montiho, kterého by Brusel nejraději viděl v čele země.
Jenže Monti lidem podle jejich mínění utáhl opasky až moc a země se podle nich stejně z krize nijak zvlášť nevyhrabala. Spíš přibylo nezaměstnaných. Pravda je, že za posledních 13 měsíců stoupl počet lidí bez místa o půl milionu. "Jsme z voleb znechucení. Není žádná dobrá cesta, jen menší zlo," přiznal Alessandro Laungo v rychlovlaku do Neapole a dodal, že se o volbách s přáteli ani nebaví. Ale volit půjde.
Stejně odpovídá mnoho jiných. Před dvěma týdny, kdy se ukázaly poslední průzkumy, bylo nerozhodnutých voličů přes 18 milionů. "Berlusconi má málo šancí na vítězství, ale dostane hodně křesel v parlamentu, takže příští vládu ovlivní," míní pětatřicetiletý expert na IT.
Berlusconiho zběsilý finiš v kampani, která zavání nelegálními praktikami (jeden z nejbohatších mužů Itálie třeba tento týden poslal milionům Italů dopis, v němž slibuje, že jim vrátí peníze z drastických Montiho daní), slaví úspěchy. Ještě před půl rokem to vypadalo, že Berlusconi skončil v propadlišti politických dějin, a on se během posledních několika měsíců vyšvihl na druhé místo za Bersaniho, který se zavázal pokračovat v Montiho reformách.
Berlusconi se opět vyhrabal
Podle mnohých je Berlusconi zase na koni. "Vzkříšení Berslusconiho mě překvapilo jen trochu. Italové zase ukázali, jak krátkou mají paměť. Nevadí jim jeho soudy kvůli sexuálnímu obtěžování ani čemukoli jinému. Dokonce mnohé přesvědčil, že je nevinný, že ho stíhají rudí soudci," kroutí hlavou Laungo.
Politického komentátora deníku Corriere della Sera Berslusconiho úspěch nepřekvapil. "Vlastně to není ani tak překvapivé, protože tady je 50 procent pravicových voličů, kteří doteď nebyli vidět," řekl MF DNES Alessandro Trocino. "Pak se znovu objevil Berlusconi, silná osobnost, která velkou část lidí inspiruje nehledě na skandály. Myslím, že je nemožné, aby vyhrál, ale může sebrat hodně hlasů Montimu a centristům."
To je jeden z horších scénářů. Úplně by stačilo, kdyby se Berlusconimu povedlo obsadit Senát. V Itálii mají totiž obě komory stejné pravomoci. Výhra levice ve Sněmovně a pravice v Senátu je asi tím nejhorším scénářem vůbec. Jediné, co Itálie v tíživé hospodářské krizi skutečně potřebuje, je stabilní vláda, ať už levicová, nebo pravicová.
