Unie také bude pracovat na konceptu středisek mimo Evropu, nejspíš v severní Africe; také kam by měli být na moři zachránění migranti převáženi a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi rychle rozhodováno, kdo může mít nárok na azyl.
Dohoda, kterou německá kancléřka Angela Merkelová, český premiér Andrej Babiš i další účastníci summitu označili při odchodu za velký úspěch, je součástí kompromisu, kterého se podařilo dosáhnout po více než osmi hodinách složitého vyjednávání.
„Po devíti hodinách diskuse jsme došli k dohodě. Díky evropské spolupráci jsme nakonec zvítězili,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron při odchodu ze čtvrteční večeře, která se protáhla do pátečního úsvitu. „Evropa bude migračním tlakům čelit ještě dlouho. Musím této výzvě čelit a zároveň se držet svých skutečných hodnot,“ dodal.
Babiš: hlavně že definitivně padly kvóty
Podle Babiše je důležité, že všichni v EU opustili problematiku přerozdělování migrantů podle kvót. Český premiér tím narážel na další část noční domluvy, která předpokládá, že případná dohoda na reformě unijního azylového systému musí být dosažena konsensem, tedy se souhlasem všech zemí bloku. Státy o ní neúspěšně jednají od roku 2016.
„Kvóty byly téma čtyři roky a teď už tuto problematiku každý opustil, byl to velký boj. V4 byla jednotná a dosáhli jsme svého,“ zhodnotil Babiš výsledky jednání.
Dodal, že závěry summitu k migraci obsahují všechny požadavky států visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří společně s Českem ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. Středoevropské státy chtěly kromě principu dobrovolnosti u relokací také záchytná centra mimo Evropský kontinent, závazek boje proti pašerákům a pravidla pro působení neziskových organizací, dodal Babiš.
Summit už ve čtvrtek v podvečer zdramatizoval italský premiér Giuseppe Conte, který rozhodl zablokovat přijetí celkových závěrů červnové vrcholné schůzky EU, dokud nebudou zohledněny požadavky Říma k migrační problematice.
Následující hodiny jednání přinesly kompromis, který sice znamená ústup od původního požadavku Itálie, aby ostatní země EU převzaly spoluodpovědnost za migranty ze Středozemního moře, přesto byl nakonec pro Conteho přijatelný. „Itálie po tomto EU summitu již není osamocena,“ prohlásil Conte, který výsledek rovněž považuje za vítězství.
Podle německé kancléřky Merkelové je důležité, že „vyloďovací platformy“, tedy ona střediska pro probírku migrantů mimo unijní území, mají být zřízena ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a v souladu s mezinárodním právem.
Podle Merkelové je také jasné, že mezi státy EU panuje shoda, že je třeba dostat pod kontrolu také pohyb migrantů mezi zeměmi uvnitř unie. Merkelová zdůraznila, že žadatelé o azyl si nemohou vybírat, ve které zemi unie chtějí, aby byla jejich žádost posuzována.
„Na druhou stranu je potřeba solidarita se zeměmi, kam migranti přijíždějí. O tom se hodně diskutovalo,“ podotkla při odchodu německá kancléřka.
28. června 2018 |
Závěry summitu se týkají i obrany a obchodu s USA
Lídři zemí EU se shodli na nutnosti zvyšovat obranyschopnost Evropy, větší spolupráci s NATO nebo potřebě bránit se proti hybridním hrozbám. Tohoto cíle chce Evropa dosáhnout zvyšováním obranných investic nebo rozvojem operačních schopností.
Závěry summitu obsahují například zmínku o kybernetické obraně či o boji s dezinformacemi. EU chce podle textu poskytnout odpovídající mandát a zdroje pro specializovaný tým, který se zaměřuje na rozkrývání záměrného šířených nepravdivých informací Ruskem. Unie také potvrdila svůj záměr bojovat proti používání jaderných a chemických zbraní. Summit vyzval k tomu, aby EU přijala nová opatření, kterými by reagovala v případě použití těchto bojových prostředků.
Prezidenti a premiéři 28 zemí Evropské unie také jednoznačně podporují kroky, kterými se Evropská komise rozhodla reagovat na nová americká cla na dovoz hliníku a oceli z Evropy. V závěrech summit upozorňuje, že rozhodnutí USA o clech nemůže být zdůvodněno obavami o národní bezpečnost.
„EU musí odpovědět na všechny akce čistě protekcionistické povahy, včetně zpochybňování Společné zemědělské politiky (EU),“ stojí v závěrech červnového summitu Unie. Evropská unie a Spojené státy jsou na pokraji obchodní války poté, co USA z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa neudělily Evropě výjimku z cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a hliníku ve výši deseti procent.
Trump k březnovému uvalení cel využil americký zákon z roku 1962, který prezidentovi takový krok umožňuje v případě, že dovoz ohrožuje národní bezpečnost.To EU, tvořená dlouholetými spolehlivými spojenci USA, označila za absurdní. Unie reagovala nejen tím, že se obrátila na Světovou obchodní organizaci, ale také spuštěním vlastních cel na široký vějíř amerických výrobků - například na dovoz motocyklů, džínů nebo whisky.
Brexit vyřídili za pět minut
Pouhých pět minut trvalo v pátek premiérům a prezidentům zemí EU přijetí společného postoje k vývoji jednání o britském odchodu z evropského bloku. Závěry připomínají především potřebu rychlého pokroku dalšího brexitového rokování.
Krátce před začátkem schůzky šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier řekl novinářům, že ačkoli jednání pokročila, přetrvávají velké a zásadní rozdíly v postojích obou stran. Zdůraznil, že času na brexitové vyjednávání je už velmi málo a připomněl, že se ale stále nepodařilo vyřešit především komplikovanou otázku režimu na hranici mezi Irskem a britským severním Irskem.
„Po brexitu si EU přeje mít s Británií ambiciózní partnerství, jak v obchodu tak v bezpečnostní oblasti. Ale musíme ho založit na našich hodnotách a principech,“ poznamenal vyjednavač.
Jedním z nich pro EU27 je jednota vnitřního trhu, z níž Britové nemohou „vyzobávat třešničky na dortu“, autonomie rozhodovacího procesu v EU a ochrana základních práv unijních občanů. „To je klíč pro naši budoucí spolupráci v bezpečnosti,“ poznamenal Barnier s tím, že času je málo. „Jsem připraven pozvat britskou delegaci zpět do Bruselu už v pondělí,“ dodal.
