Vzniknou centra rychlé selekce migrantů, rozhodl klíčový summit EU

  20:19aktualizováno  29. června 12:36
Státy EU budou moci zřídit na svém území migrační hotspoty, v nichž se rychle určí, který migrant zachráněný na moři má nárok na azyl a kdo má být vrácen do vlasti. Z Itálie budou země migranty přebírat dobrovolně. Po celonočním jednání v Bruselu se na tom shodli evropští lídři.

Zachránění afričtí migranti v jihošpanělském přístavu Tarífa (27. června 2018) | foto: Reuters

Unie také bude pracovat na konceptu středisek mimo Evropu, nejspíš v severní Africe; také kam by měli být na moři zachránění migranti převáženi a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi rychle rozhodováno, kdo může mít nárok na azyl.

Dohoda, kterou německá kancléřka Angela Merkelová, český premiér Andrej Babiš i další účastníci summitu označili při odchodu za velký úspěch, je součástí kompromisu, kterého se podařilo dosáhnout po více než osmi hodinách složitého vyjednávání.

„Po devíti hodinách diskuse jsme došli k dohodě. Díky evropské spolupráci jsme nakonec zvítězili,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron při odchodu ze čtvrteční večeře, která se protáhla do pátečního úsvitu. „Evropa bude migračním tlakům čelit ještě dlouho. Musím této výzvě čelit a zároveň se držet svých skutečných hodnot,“ dodal.

Babiš: hlavně že definitivně padly kvóty

Podle Babiše je důležité, že všichni v EU opustili problematiku přerozdělování migrantů podle kvót. Český premiér tím narážel na další část noční domluvy, která předpokládá, že případná dohoda na reformě unijního azylového systému musí být dosažena konsensem, tedy se souhlasem všech zemí bloku. Státy o ní neúspěšně jednají od roku 2016. 

Fotogalerie

„Kvóty byly téma čtyři roky a teď už tuto problematiku každý opustil, byl to velký boj. V4 byla jednotná a dosáhli jsme svého,“ zhodnotil Babiš výsledky jednání. 

Dodal, že závěry summitu k migraci obsahují všechny požadavky států visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří společně s Českem ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. Středoevropské státy chtěly kromě principu dobrovolnosti u relokací také záchytná centra mimo Evropský kontinent, závazek boje proti pašerákům a pravidla pro působení neziskových organizací, dodal Babiš.

Summit už ve čtvrtek v podvečer zdramatizoval italský premiér Giuseppe Conte, který rozhodl zablokovat přijetí celkových závěrů červnové vrcholné schůzky EU, dokud nebudou zohledněny požadavky Říma k migrační problematice. 

Následující hodiny jednání přinesly kompromis, který sice znamená ústup od původního požadavku Itálie, aby ostatní země EU převzaly spoluodpovědnost za migranty ze Středozemního moře, přesto byl nakonec pro Conteho přijatelný. „Itálie po tomto EU summitu již není osamocena,“ prohlásil Conte, který výsledek rovněž považuje za vítězství.

Podle německé kancléřky Merkelové je důležité, že „vyloďovací platformy“, tedy ona střediska pro probírku migrantů mimo unijní území, mají být zřízena ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a v souladu s mezinárodním právem.

Podle Merkelové je také jasné, že mezi státy EU panuje shoda, že je třeba dostat pod kontrolu také pohyb migrantů mezi zeměmi uvnitř unie. Merkelová zdůraznila, že žadatelé o azyl si nemohou vybírat, ve které zemi unie chtějí, aby byla jejich žádost posuzována.

„Na druhou stranu je potřeba solidarita se zeměmi, kam migranti přijíždějí. O tom se hodně diskutovalo,“ podotkla při odchodu německá kancléřka. 

Závěry summitu se týkají i obrany a obchodu s USA

Lídři zemí EU se shodli na nutnosti zvyšovat obranyschopnost Evropy, větší spolupráci s NATO nebo potřebě bránit se proti hybridním hrozbám. Tohoto cíle chce Evropa dosáhnout zvyšováním obranných investic nebo rozvojem operačních schopností.

Závěry summitu obsahují například zmínku o kybernetické obraně či o boji s dezinformacemi. EU chce podle textu poskytnout odpovídající mandát a zdroje pro specializovaný tým, který se zaměřuje na rozkrývání záměrného šířených nepravdivých informací Ruskem. Unie také potvrdila svůj záměr bojovat proti používání jaderných a chemických zbraní. Summit vyzval k tomu, aby EU přijala nová opatření, kterými by reagovala v případě použití těchto bojových prostředků.

Prezidenti a premiéři 28 zemí Evropské unie také jednoznačně podporují kroky, kterými se Evropská komise rozhodla reagovat na nová americká cla na dovoz hliníku a oceli z Evropy. V závěrech summit upozorňuje, že rozhodnutí USA o clech nemůže být zdůvodněno obavami o národní bezpečnost.

„EU musí odpovědět na všechny akce čistě protekcionistické povahy, včetně zpochybňování Společné zemědělské politiky (EU),“ stojí v závěrech červnového summitu Unie. Evropská unie a Spojené státy jsou na pokraji obchodní války poté, co USA z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa neudělily Evropě výjimku z cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a hliníku ve výši deseti procent. 

Trump k březnovému uvalení cel využil americký zákon z roku 1962, který prezidentovi takový krok umožňuje v případě, že dovoz ohrožuje národní bezpečnost.To EU, tvořená dlouholetými spolehlivými spojenci USA, označila za absurdní. Unie reagovala nejen tím, že se obrátila na Světovou obchodní organizaci, ale také spuštěním vlastních cel na široký vějíř amerických výrobků - například na dovoz motocyklů, džínů nebo whisky. 

Brexit vyřídili za pět minut

Pouhých pět minut trvalo v pátek premiérům a prezidentům zemí EU přijetí společného postoje k vývoji jednání o britském odchodu z evropského bloku. Závěry připomínají především potřebu rychlého pokroku dalšího brexitového rokování.

Krátce před začátkem schůzky šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier řekl novinářům, že ačkoli jednání pokročila, přetrvávají velké a zásadní rozdíly v postojích obou stran. Zdůraznil, že času na brexitové vyjednávání je už velmi málo a připomněl, že se ale stále nepodařilo vyřešit především komplikovanou otázku režimu na hranici mezi Irskem a britským severním Irskem.

„Po brexitu si EU přeje mít s Británií ambiciózní partnerství, jak v obchodu tak v bezpečnostní oblasti. Ale musíme ho založit na našich hodnotách a principech,“ poznamenal vyjednavač. 

Jedním z nich pro EU27 je jednota vnitřního trhu, z níž Britové nemohou „vyzobávat třešničky na dortu“, autonomie rozhodovacího procesu v EU a ochrana základních práv unijních občanů. „To je klíč pro naši budoucí spolupráci v bezpečnosti,“ poznamenal Barnier s tím, že času je málo. „Jsem připraven pozvat britskou delegaci zpět do Bruselu už v pondělí,“ dodal.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Šest stran vyzvalo Babiše k demisi, budou hlasovat pro nedůvěru vládě

Ilustrační snímek

Kvůli bobtnajícímu skandálu kolem Čapího hnízda šestice opozičních stran - ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí...

Další z rubriky

Konec sirén v Čechách, Evropská unie je nahradí mobilními výstrahami

Siréna

Evropanům budou na mobilní telefony chodit zprávy varující před teroristickými útoky či přírodními katastrofami. EU...

V USA roste počet rasových útoků, hlavně proti židům, hlásí FBI

Demonstrace proti antisemitismu v Berlíně (25. dubna 2018)

Rasové útoky loni v USA tvořily více než polovinu všech nenávistných trestných činů. Počet zločinů z nenávisti vůči...

Trump měl v den výročí atentátů projevit základní slušnost, zní z Francie

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Elysejském paláci v Paříži přijal...

Mluvčí francouzské vlády si ve středu stěžoval na nedostatek „elementární slušnosti“ ze strany amerického prezidenta...

Najdete na iDNES.cz