Šéf ÚOOZ Robert Šlachta (vlevo) a šéf olomouckého vrchního státního

Šéf ÚOOZ Robert Šlachta (vlevo) a šéf olomouckého vrchního státního zastupitelství Ivo Ištvan při tiskové konferenci ke čtvrtečnímu policejnímu zásahu. (14. června 2013) | foto: Dan Materna, MAFRA

Ištvan stíhání nevzdává. Trafiky se domlouvaly i mimo Sněmovnu, říká

  • 629
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan hledá možnost, jak pokračovat ve stíhání trojice exposlanců ODS, které v úterý zastavil Nejvyšší soud. Podle jeho verdiktu se na bývalé zákonodárce při domluvě nových postů vztahovala imunita. Ištvan argumentuje, že trafiky se dohadovaly i mimo Sněmovnu.

Ištvan už v úterním rozhovoru pro MF DNES uvedl, že domlouvání postů pro odbojnou trojici poslanců probíhalo i mimo prostory Sněmovny. O zastavení stíhání chce s Nejvyšším soudem jednat (rozhovor s žalobcem čtěte zde).

Ve středu pro serveru Lidovky.cz doplnil, že se žalobci zaměří právě na místa, kde se posty pro Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře domlouvaly.

"Budeme zkoumat, jestli rozhodnutí Nejvyššího soudu máme chápat tak, že jsou vyňati i pro jednání, kterého se dopustili mimo Sněmovnu. Protože pokud by tomu tak bylo, pak by jejich další stíhání nebylo možné, ale současně by takovýto výklad soudu vybočoval ze stávající judikatury, která byla prezentována v kauze Bárta - Škárka. Tam se uvádí, že vynětí se vztahuje jen na jednání na půdě Sněmovny," řekl Ištvan.

Žalobci proto nyní zanalyzují konkrétní místa, kde schůzky probíhaly. "Pokud by to Nejvyššímu soudu nebylo dostatečně jasné, tak to ozřejmíme novým návrhem, kde to jednání znovu popíšeme ve vztahu k novým lokacím. Pak soud požádáme, jestli v tomto rozsahu jsou dotyční vyňati, nebo ne," doplnil žalobce.

Stejně chce Ištvan postupovat i v případě Nečase

Stejným způsobem chce státní zástupce postupovat i v případě expremiéra Petra Nečase. Kvůli verdiktu soudu ve středu stáhl ve Sněmovně žádost o vydání Nečase ke stíhání (více čtěte zde).

Podle některých ústavních právníků by Ištvan mohl s novým postupem uspět. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu, nebo alespoň to, co se objevilo v médiích, je značně nejasné a umožňuje i výklad, že by ty tři poslance šlo stíhat za jednání mimo půdu Sněmovny," uvedl pro iDNES.cz ústavní právník Marek Antoš.

Advokát Marka Šnajdra Lukáš Trojan iDNES.cz řekl, že státní zástupci nesmí posuzovat, zda Nejvyšší soud  zastavil stíhání exposlanců ODS oprávněně. Proti počínání žalobců se chystá bránit, konkrétní postup chce zveřejnit ve středu odpoledne (rozhovor s advokátem čtěte zde).

Ústavní soud verdikt Nejvyššího soudu nemůže zvrátit

Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze exposlanců ODS nelze napadnout u Ústavního soudu (ÚS), řekl ČTK generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu nemá kdo napadnout u Ústavního soudu," řekl Pospíšil. Státní zastupitelství tuto pravomoc nemá, poslanci k tomu zase nemají důvod, protože rozhodnutí je pro ně příznivé.

Pospíšil zároveň zpochybnil možnost, že by prezident Miloš Zeman mohl požádat soud o výklad části ústavy týkající se poslanecké imunity, jak ve středu uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (více čtěte zde).

Ke zvolenému výkladu poslanecké imunity by se Ústavní soud mohl vyjádřit až poté, co kauza případně projde všemi stupni soudní soustavy, pokud bude někdo pravomocně odsouzen a podá ústavní stížnost.

Další teoretickou procesní možností je podle Pospíšila stížnost pro porušení zákona. Ministryně spravedlnosti by ji mohla podat v případě, že bude trestní stíhání zastaveno. Stížnost by mířila znovu k Nejvyššímu soud.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video