„Je to nejsrozumitelnější a nejkomplexnější prostředek, jak zabránit násilí podmíněnému pohlavím,“ komentovala Istanbulskou úmluvu Monika Landmanová, poradkyně eurokomisařky Věry Jourové
Všechny státy Evropské unie Úmluvu podepsaly, ne všechny ji však ratifikovaly, mezi nimi i Česko. Za neratifikaci Úmluvy v mnoha středoevropských a východoevropských zemích podle Landmanové často mohou fake news. „Zprávy jako ‚homosexuálové vám seberou děti a umístí je do koncentračních táborů‘ nebo ‚automaticky to umožní sňatky homosexuálů,‘ uvedla příklady.
Istanbulská úmluvaÚmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí neboli Istanbulská úmluva, je mezinárodní smlouva Rady Evropy, která posuzuje především všechny druhy násilí vůči ženám jako formu historicky a kulturně podmíněné diskriminace. Jinými slovy to znamená, že násilí vůči ženám bude jasně bráno jako porušení lidských práv a forma diskriminace. Zavázané státy se budou muset zodpovídat, pokud na takové násilí nebudou adekvátně reagovat. |
„Myslím, že to není náhoda – má to co dělat s celkovým útokem na ženská práva, který nyní globálně zažíváme,“ poznamenala Landmanová. Právě ženská práva jsou podle ní mezi hodnotami, na které často útočí nacionalisté a populisté.
„Byla bych ráda, aby debata byla vedena na věcném základě,“ dodala europoslankyně Dita Charanzová.
Právní změna při přijetí Úmluvy by podle Charanzové byla minimální. „Týká se to opravdu pár ustanovení, která se budou muset převést do našeho právního řádu. Spíš to vnímám jako přihlášení se k nějakým základním principům demokratického státu,“ uvedla.
Násilí není normální
„Mohlo by se zdát, že v Česku je situace v pořádku a že bychom Istanbulskou úmluvu nepotřebovali. Naše každodenní zkušenost ale mluví jinak,“ vyzdvihla důležitost Úmluvy ředitelka centra Locika Petra Wünschová, která pracuje s dětmi zasaženými domácím násilím. I přes pokrok české legislativy v oblasti domácího násilí nejsou podle Wünschové zařízení pro jeho oběti dostatečné.
Oběti domácího násilí balily na útěku. Fotograf zachytil, co si vzaly |
„Specializovaných azylových domů pro oběti domácího násilí je v Česku jenom pět, s celkovou kapacitou 90 lůžek, a to jen ve dvou městech – v Praze a v Brně,“ doplnila Wünschová.
Ratifikace Istanbulské úmluvy by jí v její práci pomohla. „Nemuseli bychom si s rodiči tolik vysvětlovat, proč násilí v rodinách není normální. Pro mě by to otevřelo druhou etapu práce s domácím násilím v České republice,“ dodala. Kulatý stůl a tematický týden zaměřený na násilí na ženách v europarlamentu organizovala europoslankyně Dita Charanzová ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové dětem.
Maminky na útěkuNa násilí na ženách tento týden v Evropském parlamentu upozornila i výstava Tomáše Třeštíka „Maminky na útěku“. Fotograf zachytil předměty, které si maminky na poslední chvíli sbalily na útěku před agresorem a přinesly s sebou do azylového domu. |
Kulatého stolu se účastnili zástupci Evropské komise, Rady Evropy, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Univerzity v Bristolu a další.
Tlak na změnu hodnot
Případná ratifikace Istanbulské úmluvy v Česku už dříve vzbudila bouřlivé reakce. S jejím přijetím nesouhlasí například poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.
„To, že nesouhlasím s ratifikací, neznamená, že by mi nevadilo násilí. Můj dotaz směřuje k tomu, co Istanbulská úmluva přináší nového, jaká je její přidaná hodnota do našeho právního řádu,“ komentoval.
Nacher se také vymezuje proti části Istanbulské úmluvy zabývající se genderem. „Vadí mi, že pod pláštíkem boje proti násilí se schovává distribuce genderové ideologie. To je nános, který tam nepatří,“ uvedl.
Podle bývalé europoslankyně Jany Bobošíkové znamená přijetí Úmluvy její nadřazení českému právu. „Pod rouškou potírání násilí na ženách tlačí na změnu základního hodnotového rámce současné české společnosti,“ dodala. Pokud bude Úmluva přijata, podle Bobošíkové dojde k diskriminaci na základě pohlaví a k likvidaci rovnosti občanů před zákonem.