Když Doundou Chefu před deseti lety poprvé pozvedl zbraň, dělal to ze stejných důvodů, jako většina příslušníků etnika Fulbů. Toto etnikum, které žije v oblasti Sahelu, s puškami v rukách v posledních letech chrání svá stáda dobytka. Nejčastěji se dostávají do sporu s kmenem Tuaregů, zejména na hranicích Nigeru a Mali.
Nestabilita živí příští Islámský stát, míní Čech, který pomáhal v Africe |
Dnes už však Chefu nestřílí na ochranu svého živobytí. Na počátku října se zbraní v ruce a několika bojovníky jedné ze skupin věrných Islámskému státu přepadl hlídku amerických vojáků v Nigeru. Čtyři z nich islamisté zabili. Útok řešil i Pentagon.
Zároveň ukázal, jak bývalí afričtí farmáři podléhají lákadlům radikálního islámu. Chefu si postupem let vybudoval pověst nemilosrdného válečníka. „Je to terorista, bandita. Někdo, kdo chce ublížit Nigeru. Sledujeme ho, jakmile zase překročí naše hranice, neutralizujeme ho,“ tvrdí ministr obrany Nigeru Kalla Mountari.
Podle analytiků působí v regionu asi osmdesát bojovníků věrných Islámskému státu. Může se to zdát málo, ale jejich počty rychle rostou. Zprvu se zde podobným způsobem šířil vliv al-Káidy. Postupem let si vybudovala silné postavení, což dokázaly boje v Mali v roce 2012 a 2013. Stejný scénář hlásí i Somálsko. Loni se tam k islamistům přidalo několik desítek lidí, letos toto číslo vyšplhalo na dvě stě.
Kaddáfí a masakr
Fulbové a Tuaregové žili mnoho staletí bok po boku. Jejich nomádský způsob života se opíral o chov hospodářských zvířat a směnný obchod. Čas od času se pustili do sporů, ať už kvůli dobytku či využívání míst k napájení. Střety vyhrotilo plošné rozšíření střelných zbraní v posledních desetiletích.
BBC: Teroristé IS z Rakky jsou kvůli dohodě s Kurdy na svobodě![]() |
Zlom však nastal až v roce 2011 při převratu v Libyi. Mnoho Tuaregů bojovalo ve službách Muammara Kaddáfího, píše server BBC. Po jeho svržení se vrátili domů, obtěžkáni zbraněmi i municí. Část z nich se na severu Mali pokusila vybudovat vlastní stát. Iniciativu později převzaly skupiny věrné al-Káidě, které obsadily některá města a vynutily si intervenci francouzské armády. Ta islamisty v roce 2013 vytlačila (více o intervenci se dočtete zde).
Cílem Tuaregů se posléze stali Fulbové. V listopadu roku 2013 se jeden ze členů Fulbů dostal do sporu s jedním z největších představitelů Tuaregů. Ten ho vyhnal, mladík se však vrátil s AK-47 v ruce, lídra Tuaregů zabil a postřelil i jeho manželku. V následujícím týdnu Tuaregové zmasakrovali u hranic Nigeru a Mali 46 Fulbů.
Nespravedlnost a cesta k džihádu
„V tu chvíli si Fulbové uvědomili, že potřebují více zbraní, aby se mohli bránit,“ vzpomíná Boubacar Diallo, ředitel lokální organizace chovatelů hospodářských zvířat. Radikalizace některých Fulbů byla jen otázkou času. Jejich nespokojenosti využil Adnan Abú Wálid al-Sahráwí, který stál v čele Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe. Do svých řad jich nalákal desítky.
Mladí rozzlobení Afričané. K extremistům je žene chudoba a frustrace |
Tehdy byla jeho organizace spojována s al-Káidou. Al-Sahráwí se dokonce paktoval i s veteránem al-Káidy Mochtárem Belmochtárem.
Dnes je však hlavní tváří Islámského státu v regionu. „Dokáže promlouvat k mladým nespokojeným lidem, u kterých rozpozná určitý pocit nespravedlnosti,“ tvrdí jeden z představitelů vlády Nigeru, který si nepřál být jmenován. Podle některých zdrojů al-Sahráwí dostává finanční příspěvky přímo od velení Islámského státu v Sýrii a Iráku.
Pro Islámský stát může být klíčovým mužem pro přežití. Na bojištích Blízkého východu islamisté ztrácí pozice a drží už jen zlomek území v Sýrii a Iráku. Přesun sil do Afriky se tak podle mnohých expertů na islámský extremismus jeví jako ideální řešení, uvádí server USA Today.

Zvýšený zájem o radikální islám úřady zaznamenaly na hranicích Nigeru a Mali
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz