Ačkoliv akcí krajní pravice během posledních tří měsíců ubylo, na české scéně se začala výrazněji ozývat populistická uskupení vymezující se vůči přistěhovalectví či v užším smyslu vůči muslimské komunitě. „Není to tradiční pravice, protože se soustředí jen na jedno téma. Je to nový fenomén, který je tradiční krajní pravici konkurencí,“ komentoval pro iDNES.cz současnou ultrapravicovou scénu bezpečnostní expert Miroslav Mareš.
Akcí nově etablovaného pravicového proudu zaznamenalo ministerstvo vnitra během posledního čtvrt roku hned třináct. Uvádí to ve své zprávě o extremismu na webových stránkách (kompletní znění si můžete přečíst zde).
Podle Mareše je kvůli tomu česká radikální pravice roztříštěná do několika proudů. „Teď jsou taková tři uskupení. Jedno kolem Konvičky (Islám v ČR nechceme, pozn. red.), jedno kolem Dělnické strany sociální spravedlnosti a Dělnické mládeže a poslední staronové uskupení kolem Adama B. Bartoše. Mezitím ještě různě proplouvá Okamura,“ uvedl Mareš.
Skupina „Islám v ČR nechceme“ nebo od ní odvozený „Blok proti islámu“ se oproti tradičním ultrapravicovým skupinám snaží vytvářet koalice a oslovuje i politiky, například stranu Úsvit nebo poslance Tomia Okamuru.
„Prostřednictvím některých spřátelených politiků byly často prezentovány zkreslené či nepravdivé informace o fenoménu přistěhovalectví či islámu. Tímto způsobem docházelo k postupnému pronikání či šíření vyhraněných názorů do společnosti,“ uvádí se ve zprávě ministerstva.
Protiislámská demonstrace se konala v Praze na konci června:
30. června 2015 |
Ministerstvo se bojí spojení s krajní pravicí
Zatím největší akcí nového protiislámského proudu byla 26. června demonstrace v Brně, které se účastnilo na 600 lidí (o demonstraci jsme podrobně informovali zde). Na demonstraci vystoupili kromě protiislámských aktivistů i představitelé z jinak znesvářených pravicových skupin. „Shromáždění tak mělo zjevně prezentovat schopnost sjednocení jednotlivých frakcí k protestu proti přistěhovalectví,“ dochází k závěru zpráva ministerstva.
Ministerstvo vnitra se obává, že skupiny zaměřené proti imigrantům a islámu budou sílit a mohly by se v budoucnu propojit s tradiční krajní pravicí. Islamofobní spolky od takového spojování distancují, podle vnitra se však jejich „radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů prakticky neliší od projevů krajní pravice“. Sjednocení tradiční krajní pravice do jednoho bloku s protiislámskou a protiimigrační větví však není podle Mareše v současné době reálné.
„Lidé kolem Konvičky jsou si vědomi, že by je to zdiskreditovalo. Navíc je tam několik vůdcovských ambicí, které propojení zabraňují. Část lidí z nové protiislámské sféry také vadí antisemitiské názory části pravice,“ odmítá sjednocení radikálů Mareš.
Aktivita islamofobních a protiimigračních skupin se podle ministerstva zaměří v budoucnu do míst, kde budou cítit podporu veřejnosti. Skupiny zaměřené proti muslimům si už nyní vybírají často Teplice, kde menšina muslimů žije. Podle Mareše bude v budoucnu pro krajní pravici rozhodující, kdo na zmíněnou rétoriku získá případné voličské hlasy.
Nově vzniklé protiimigrační a islamofobní skupiny označují paušálně imigranty a muslimy za pachatele kriminality a islám považují bez výjimek za militantní náboženství. Takovým zjednodušením přispívají podle ministerstva k radikalizaci společnosti.
Další protiimigrační demonstrace se očekává v Praze tuto sobotu. Pořádá ji extremistická Národní demokracie a je nazvaná „2. tábor lidu“. Hovořit tam mají například právě poslanec Okamura, zástupci Akce D.O.S.T., Monarchistického občanského sdružení či Holešovské výzvy.
Levici motivují islamofobové k protidemonstracím
Levice se do akcí proti imigrantům a muslimům zapojuje jen sporadicky, spíše pořádá protidemonstrace.
Část krajně levicové scény navíc reagovala na dubnové zadržení a obvinění několika lidí, kteří podle policie jako levicoví extremisté hlásící se k Síti revolučních buněk plánovali útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. Krajní levice se podle zprávy ministerstva snaží zejména mediálně a na internetu zpochybnit stíhání anarchistů coby bezdůvodnou represi proti anarchistickému hnutí.
Síť revolučních buněk se na webu například hlásí k incidentu, při kterém 15. května shořelo policejní auto před služebnou v Hostivařské ulici. „Po policejní realizaci došlo k dalším celkem šesti žhářským útokům, ke kterým se přihlásily různé pobočky Sítě revolučních buněk. Většina z nich mířila proti majetku Policie ČR,“ píše ve své aktuální zprávě ministerstvo vnitra. Zmiňuje i útoky proti pražské restauraci Řízkárna.
