Ozbrojenci z Boko Haram oblečení do vojenských uniforem podle výpovědí svědků postavili falešné silniční kontroly a na nich stříleli ty cestující, kteří byli ze státu Borno. Ostatní nechali projet. Zapálili také řadu domů v okolních vesnicích.
Motiv útoku není zatím jasný. Islamistické hnutí Boko Haram, usilující o vytvoření islámského státu na severu země, ovšem pravidelně podniká "trestné výpravy" proti obyvatelům, kteří vytvářejí skupiny domobrany a pomáhají armádě.
Počátkem července nicméně ozbrojenci vtrhli například také do internátní školy a pozabíjeli tam studenty a učitele. Část z nich upálili zaživa (více o tomto útoku se dočtete zde). Terčem islamistů se stávají rovněž kostely, policejní stanice či hostince prodávající alkoholické nápoje.
Útok z minulého týdne je několikátým podobným případem v severovýchodní Nigérii v poslední době. Zvyšující se počet obětí vyvolává pochyby ohledně účinnosti vojenské akce, která se snaží čtyři roky trvající povstání Boko Haram rozprášit. Ozbrojence z Boko Haram se sice armádě podařilo vytlačit z měst, ale útoky islamistů se tím jen přesunuly do odlehlejších venkovských oblastí.
Ve třech státech na severu země vyhlásil nigerijský prezident v květnu výjimečný stav poté, co připustil, že stát už nemá pod kontrolou celé území. Podle odhadů lidskoprávní organizace Human Right Watch ozbrojenci z Boko Haram od roku 2010 už zabili přes 3 600 lidí.
Kvůli množícím se útokům islamistů nechaly úřady odpojit telefonní síť ve státě Borno. Armáda tento krok zdůvodnila tím, že zabrání islamistům koordinovat útoky. Řada lidí ale uvádí, že odpojení telefonů znemožňuje přivolat pomoc armády v případě útoku. Komplikuje také předávání a ověřování informací.
Nigérie je největším africkým producentem ropy a nejlidnatější zemí kontinentu. Její území je zhruba rozdělené mezi převážně muslimský sever a křesťanský jih.
Zemi ale také obzvlášť v centrální části sužují etnicky motivované čistky mezi jednotlivými kmeny.
