Běžte ke Kurdům, že jste kuchaři. Teroristé z IS se hromadně vzdávají

Dřívější odhodlání bojovníků Islámského státu zemřít pro svou víru a budování chalífátu už zřejmě neplatí. Poté, co irácká armáda minulý týden dobyla město Havídža, se dobrovolně vzdalo víc než tisíc mužů. Jsme jen kuchaři, říkají kurdským pešmergům u výslechu. Těm se vydali schválně - vědí totiž, že Kurdové své zajatce nezabíjejí.
Reklama

„Možná je to nějaká úmluva. Možná jen špatná morálka, nevím,“ diví se šéf kurdských vyšetřovatelů v městečku Dibis severozápadně od Kirkúku, proč najednou utíká tolik islamistů. Sami podle něj nevěděli, proč jim jejich velení nakázalo vzdát se.

Iráčané dobyli Havídžu. Islámský stát už má jen pás u Sýrie

Kurdští pešmergové si zajatce vodí k výslechu ve skupinách po čtyřech a všechny řadí čelem ke zdi s rukama svázanýma za zády. Předtím jim seberou boty, vyprázdní kapsy a sundají pásek u kalhot. Za pár dní jich výslechovou místností prošlo víc než tisíc.

Trvalo to jen tři dny těžkého boje, než islamisté v Havídži popadli své rodiny a utekli. Z těch, co zůstali, iráčtí vojáci na tři sta zabili, píše server Iraqi News. Dobytí města, které Iráčané oznámili minulý čtvrtek (více zde), v radikálních islamistech nejspíš něco zlomilo. Jejich nechvalně známá krutost a odvaha padnout za myšlenku IS je tatam. Havídža nakonec padla za patnáct dní.

Fotogalerie

Islámský stát převzal kontrolu nad severem Iráku v roce 2014. Nyní už ovládá jen úzký pruh území u irácko-syrských hranic. Chalífát se de facto rozpadl v červenci, když irácké síly podporované Spojenými státy dobyly hlavní základnu IS, město Mosul. 

Tam boje trvaly devět měsíců. Ani tehdy se však nevzdalo tolik lidí jako nyní v Havídži, píše v reportáži z Dibisu zpravodaj listu The New York Times.

Reklama

Mnoho ze zajatých mužů tvrdí, že byli pouhými kuchaři nebo úředníky, že patřili k Islámskému státu teprve měsíc nebo dva. Říkalo jich to tolik, až pešmergové pojali podezření, že je k tomu někdo navedl. Většina islamistů také údajně nikdy neviděla popravy zajatců a ani o tom neslyšela. 

Přestože se tváří v tvář Kurdům siláctví z mnoho dní nemytých mužů vytrácí, z jednoho však měli pešmergové stále respekt. Raději si sedli daleko od něj a bedlivě střežili své zbraně.

Přísahám Bohu, že toto je konec Islámského státu, míní zajatec

„Vešel do dveří a vypadal větší, než ve skutečnosti je. Vyšetřovatel si rozepnul opasek a položil pravou ruku na pistoli. Všichni v místnosti vypadali z toho muže vyděšení i přesto, že měl ruce spoutané za zády. Jeho tuhé černé, po ramena dlouhé rozdivočelé vlasy připomínaly Medúzu. Na hezkém obličeji ale měl jen náznak černého strniště,“ popisuje reportér. 

To Kurdy zaujalo - každý islamista přece musí mít plnovous. Jedenadvacetiletému mladíkovi však podle jeho slov vousy nerostou. Jako jeden z mála také přiznal, že se k IS po boku svého bratra přidal už dávno. Své jméno Maytham Muhammed Mohemin jako by na vyšetřovatele plivnul. Údajně věřil, že to, co radikálové propagovali, bylo správné. A výplatu sto dolarů měsíčně nikdo v okolí nenabízel. 

Bílá vdova padla v boji, tvrdí deník

Nejhledanější britská bojovnice Islámského státu Sally Jonesová byla v červnu zabita patrně i se svým dvanáctiletým synem při americkém náletu na syrsko-irácké hranici. Ve čtvrtek to uvedl bulvární deník The Sun. Podle něj to agenti CIA sdělili svým britským kolegům. Mluvčí Pentagonu uvedl, že tuto informaci zatím nemůže potvrdit, ale že jeho úřad se jí bude zabývat.

Jonesové, která vedla aktivní propagandu na sociálních sítích, přezdíval britský tisk Bílá vdova. Podle The Sun byla naposledy spatřena, když prchala ze syrské Rakky do Majádínu na východě země, který je jednou z posledních bašt IS v oblasti táhnoucí se podél Eufratu jižně od města Dajr az-Zaur.

Zdroj: ČTK

Dny irácké ofenzivy strávil v úkrytu spolu se sedmi Iráčany a jedním Egypťanem. Pak jim havídžský guvernér nařídil, aby utekli před iráckými i šíitskými jednotkami, které jsou známé svou brutalitou a kromě samotných radikálů IS vraždí i jejich rodiny, a aby se vzdali Kurdům.

I Mohemin popírá účast při stínání hlav všem, kdo se islamistům znelíbil, a tvrdí, že byl jen obyčejný voják. Že civilistu nikdy nezabil a na frontě proti Kurdům nikdy nestál. Po nátlaku však obrátil. A pokud se potvrdí podezření vyšetřovatelů, že patřil k elitní sebevražedné jednotce Hledači mučednictví (Seekers of Martyrdom), stráví nejspíš zbytek života za mřížemi. 

Což by se mu v nastalé situaci jinde než u Kurdů nestalo. Všichni zajatí dobře věděli, proč se měli vydat právě jim. „Jsou civilizovanější, než jsme my. Vědí, kdo je dobrý a kdo je špatný,“ říká jeden z poražených islamistů. 

Mohemin vypadá po hodinovém výslechu menší než předtím. Neví, jestli ještě někdy uvidí svou ženu a dítě, které je na cestě. A podezření vyšetřovatelů, že IS nyní plánuje jít pod zem a současný stav přečkat v podobě spících buněk, odmítne. 

„Toto je konec tohoto státu. Věřím tomu, že když nám guvernéři řekli, abychom se vzdali, že je to konec,“ říká Mohemin a přísahá Bohu, že je to pravda.

Město Dibis, ve kterém se nachází kurdské kontrolní stanoviště, leží na severozápad od Kirkúku.

Město Dibis, ve kterém se nachází kurdské kontrolní stanoviště, leží na severozápad od Kirkúku.

Reklama
Reklama
Reklama