Bagdádí se podle prohlášení radikálů stává chalífou. Chalífát, což znamená vládu chalífy, hlavy muslimské obce, vznikl po smrti proroka Mohameda v roce 632. Původně to byla náboženská instituce, ale i státní útvar, který zahrnoval veškerá území ovládaná muslimy a ve kterém se striktně uplatňovalo islámské právo šaría. Pátý a poslední chalífát, osmanský, zrušil v březnu 1924 turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.
Mluvčí ISIL abú Muhammad Adnání prohlásil, že organizace se přejmenovala na Islámský stát a bude nastolovat řád chalífátu na všech dobytých územích táhnoucích se od syrské provincie Halab po iráckou provincii Dijála.
"Rada Islámského státu se na schůzi rozhodla vyhlásit vznik islámského chalífátu a vybrat chalífu pro stát muslimů. Svatý bojovník šajch Bagdádí byl ustanoven chalífou muslimů," citovala AFP Adnáního. Podle něj byl vznik chalífátu snem každého muslima a přáním každého svatého bojovníka.
Bagdádího nazval Adnání chalífou Ibráhímem podle jeho skutečného prvního jména. Zároveň řekl, že je nyní povinností každého muslima novému chalífovi přísahat věrnost.
Mezi bojovníky takzvané svaté války získal v posledních měsících Bagdádí větší vliv než nynější vůdce teroristické sítě Al-Káida Ajmán Zavahrí. Zavahrí deset let žije na afghánsko-pákistánském pomezí a členy své organizace oslovuje prostřednictvím videa. Bagdádí naproti tomu obsazuje města, zmobilizoval množství lidí a zabíjí své odpůrce v Sýrii a Iráku.
Bagdádí odepřel poslušnost Zavahrímu, když velitel Al-Káidy nařídil, aby ISIL vyklidil pole v Sýrii a přenechal tamní operace odnoži Al-Káidy, frontě An-Nusra. ISIL v Sýrii dále bojuje, a to nejenom proti režimu prezidenta Bašára Asada v Damašku, ale také proti An-Nusře, jejíž velitelé ale v posledních týdnech rovněž přecházejí na stranu ISIL.
