Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvFrancie čelí další vlně islámského terorismu. Útoky radikálů na předměstí Paříže a v Nice mají podle Petra Janyšky, bývalého velvyslance ČR ve Francii, překladatele a publicisty, který se zemí galského kohouta zabývá celý život, vyvolat v lidech strach a ve společnosti chaos. „Ten problém je dlouhodobý, neskončí to příští týden. A nejde jen o problém Francie, ale celé západní Evropy.“
Radikální islám ve Francii sílí
Francie je podle Petra Janyšky historicky zemí imigrantů a uprchlíků. „Kdo někdy v minulosti hledal svobodu a utíkal před útlakem, našel ve Francii nový domov. V tom se země galského kohouta výrazně podobá USA.“
Jenže Číňané, Vietnamci, Indové nebo Poláci nezpůsobují podle bývalého velvyslance ve Francii vážné problémy. „Žijí tak jako žijeme my. Někdo lépe, někdo hůře. Občas je někdo zloděj, občas někdo něco defrauduje. Ale to vše je v rámci celostátního průměru. V případě muslimů je problém s radikálním islámem.“
Radikální islám je podle Janyšky ideologie, která je přímo vázána na náboženství. „Ale není to jen ideologie. Je to do jisté míry politická manipulace, která nemá s vírou nic společného. Indové ani Číňané pod vlivem žádné ideologie nejsou. Pouze mají své kořeny a bývalé tradice.“
Radikální islám je podle Janyšky ve Francii v této chvíli mnohem vlivnější než před dvaceti nebo třiceti lety. „Francie si to uvědomuje a přitvrzuje. Za poslední tři roky policie zavřela asi 400 islamistických míst, mešit, modliteben. Vyhostili 450 lidí. Nechci to médiím vyčítat, ale o tom, když se něco povede, se moc nemluví. Na tom je vidět, že francouzské zpravodajské služby nespí a jsou velmi aktivní.“
Islamismus nabízí falešnou identitu
„Islamismus nabízí tápajícím lidem identitu, která je však falešná,“ pokračuje Janyška. „Vyvolává v nich dojem, že je tu Alláh, jeho prorok Mohamed. A ti jim mají řídit život. A pokud tito lidé v jejich jménu budou bojovat, tak je to prý správné. A to se týká mladých mužů, nikoliv žen. Ty jsou proti této tmářské ideologii mnohem více imunní.“
„Tito mladí lidé zpočátku nechtějí vraždit. Problém je v tom, že jim někdo vymyje mozky,“ upozorňuje bývalý ambasador ve Francii. „A ten někdo, to jsou ti kazatelé, imámové. A politici to začínají stále více cítit. Třeba starosta Nice nedávno hovořil o islamofašismu. Cítí, že je zde nějaký konflikt a jde o válku.“
Podle bývalého velvyslance tito mladí radikálové netvoří v islámské komunitě většinu. „Valná většina muslimů žijících ve Francii je integrovaná, to jsou normální lidé, kteří žijí jako my, chtějí mít normální životní úroveň, chtějí jezdit na dovolenou. Ale někteří ti radikální mladíci naletěli na falešný způsob identity.“
Tito mladíci jsou vidět a slyšet, řada z nich žije na chudých předměstích velkých měst. „Je tam velká nezaměstnanost, celý den nemají co dělat, letí tam byznys s drogami. Ten řídí bohatí šéfové, kteří tyhle kluky, často nezletilé, využívají jako pěšáky a působí na ně. Zároveň jim vštěpují představu, že policisté jsou jejich nepřátelé. A výsledkem jsou všechny ty konflikty, které známe z médií, třeba ta zapálená auta.“
Cesta ven?
Francie se radikálnímu islámu brání, ale podle Janyšky to není snadné. „Ale musí z toho být cesta ven a Francie ze všeho zatím vždycky našla cestu ven. Protože stále i přes to všechno je život ve Francii velmi příjemný, tolerantní, kulturní.“
Francie se podle Janyšky musí zaměřit na prevenci proti radikálnímu islámu, musí ale zároveň zesílit represi bezpečnostních složek. Musí pokračovat v zásazích proti radikálním imámům, a měla by pokračovat v zavírání mešit, kde se radikální islám propaguje. „Jde o kvalitní práci policie a tajných služeb.“
Francie se podle Janyšky zároveň snaží vytvořit novou a přívětivější evropskou formu islámu. „Protože islám ve Francii je a přece každý má právo na své náboženství. Víru nelze zakázat. Francie se proto snaží vychovávat svoje vlastní imámy, kteří by uměli fungovat v 21. století a nepřinášeli myšlenky ze středověku.“ Právě tito „noví“ imámové podle bývalého velvyslance nedávnou tragédii v Nice odsoudili.
Islám se nechce přizpůsobit demokracii
Cílem radikálního islámu v Evropě je podle Janyšky vyvolat chaos, obavy, strach, stres a frustraci. To má za cíl rozpad Západu a oslabení demokracie. „Jejich cílem je také poštvat většinovou společnost proti muslimské menšině a to by byl začátek občanské války nebo jiných konfliktů. Jim nejde o obranu islámské menšiny.“
Podle Janyšky ale není nebezpečný pouze islámský radikalismus. „Vražd, teroristických útoků, těch je pár za rok. Nebezpečnější je ale to, že islám nejen ve Francii se jako ideologie nechce přizpůsobit demokracii. Nemluvím o jednotlivých muslimech, kteří chodí do práce a jsou součástí francouzské kultury. Mluvím teď o ideologii, která je manipulovaná zvenčí.“
„A ta ideologie chce, a dělá to krok za krokem už léta, aby francouzská společnost postupně přijala islámský pohled na to, jak má vypadat společnost, jak má vypadat postavení žen, vztah muže a ženy a tak dále. Oni by třeba chtěli, aby se rouhání stalo trestným činem jako v islámském světě, kde za to hrozí i ukamenování. Ale ve Francii to je naopak jedno z práv,“ míní Janyška.
„Islám už léta postupuje ve svém tlaku na francouzskou společnost v malých denních detailech,“ pokračuje diplomat. „Roky se snaží prosadit, aby byly na koupalištích zvlášť dny pro muže a ženy, což jsme tu měli před sto lety. Odmítají výuku přírodopisu a tělovědy pod záminkou, že to uráží islámské dívky. A je toho mnohem více.“
Situaci zachrání muslimské ženy
„O těchto tlacích se moc nemluví, ale jsou velké a jsou na místní úrovni, kde se o tom rozhoduje,“ říká Janyška. „A mnoho starostů ve Francii se to řešit opravdu snaží. Protože když jste starostou, tak nemůžete bojovat s menšinou, ale chcete, aby se žilo lidem klidně tam, kde starostujete, a aby si jednotlivé skupiny vyšly vstříc.“
Problémem jsou podle Janyšky také šátky. „To není jen móda. Za šátkem je celá ideologie. Že žena má být zavřená, nemá být nikde vidět, tedy že nemá vyvíjet žádnou politickou nebo sociální aktivitu.“
A právě v islámských ženách vidí Petr Janyška naději. „Když před mnoha desítkami let přicházely muslimské ženy do Francie, tak měly jedinou představu: že zahodí burky a šátky a že budou žít jako Francouzky. Že budou mít hezký život, budou mít žehličku, pračku, ledničku, svou kuchyni, že jejich dcery budou mít krátké vlasy, budou nosit minisukně. To byl ideál.“
Pokud tedy dnešní muslimští mladíci inklinují k islámu, který by islámské dívky měl izolovat od společnosti, zbavil by je politických práv, udělal z nich služky a zahalil by je do burek a šátků, předpokládá Petr Janyška, že se velká část žen postaví proti a nebudou chtít o své současné postavení přijít.
Petr Janyška v Rozstřelu hovořil také o francouzském spisovateli Michelu Houellebecqovi, který ve svém románu Podvolení předestřel temnou budoucnost Francie pod vlivem dominantního islámu, i o karikaturách proroka Mohameda a o tom, jak důležitý byl kreslený humor v historii Francie.
