Hlasování probíhalo až do dnešních jedenácti hodin večer SELČ. Výsledky se začnou sčítat v pátek ráno, a pokud kolem toho nebudou žádné problémy, měl by být irský verdikt o dalším směřování EU znám v pátek večer.
"Evropa nám chce do všeho mluvit, a to se mi opravdu nelíbí. Pokud smlouva projde, přijdeme o velký kus samostatnosti," říká rezolutně Patrick O’Twyer, asi šedesátiletý muž energicky lapající chodce v rušném centru Dublinu. Kdo je lapen, dostane leták či krátkou přednášku na téma, že kdo se podvolí Bruselu, skončí v pekle.
A s tím peklem to nejspíš myslí doslova. "Pokud smlouva projde, Evropa nás bude schopna přinutit, abychom povolili potraty! Hrůza!" "Nemáte náhodou text té smlouvy?" táže se ho asi třicetiletý muž pádící kolem. "Nemám, ale vše vám vysvětlím!" odpovídá mu O’Twyer. Spěchající muž však pouze mávne rukou: "Ne ne, já budu stejně hlasovat pro." A pádí dál.
Déšť smlouvě nepomůže
Irsko je jediná země, v níž se koná referendum. Tak to vyžaduje zákon. Dlouho nikoho nezajímalo, jenže pak najednou z průzkumů začalo vycházet, že odpůrci by mohli vyhrát. Po celé Evropě vypukla panika, neboť irské ne by poslalo k ledu dlouho a bolestně domlouvané změny v celé Unii.
Průzkumy z posledních dní už zase spíše prorokují vítězství příznivců, ale nikdo by na ně moc peněz nevsadil, výsledky budou zřejmě hodně těsné. A navíc se nad Dublinem včera proháněly těžké dešťové mraky. Bude-li dnes pršet, smlouvě to nepomůže: lidem, a to především těm laxním z tábora ano, se prostě nebude chtít volit.
. Lisabonská smlouvaTato smlouva, dohodnutá šéfy zemí EU vloni v říjnu, má zreformovat fungování Unie a přinést v mnoha směrech významnou proměnu. Nahrazuje evropskou ústavu, kterou smetla ze stolu referenda ve Francii a Nizozemsku, snaží se však tvářit méně ambiciózně. Bude-li schválena všemi zeměmi, může začít platit již na počátku příštího roku. Zavádí některé významné novinky: zejména funkci předsedy Evropské rady voleného na dva a půl roku, který se v podstatě stane prezidentem EU. Počítá také s funkcí vlivného ministra zahraničí. Sníží se počet eurokomisařů a poslanců Evropského parlamentu, naopak se ovšem rozšíří pravomoci unijních orgánů: bude jednodušší prosazovat rozhodnutí na úkor jiných zemí. Zmizí právo veta pro některé klíčové oblasti. |
"Bude to krásná bitva!" prorokuje Thomas Nicolaisen, první aktivista, který se na mě v centru Dublinu jako na potenciálního voliče vrhl s letáčkem s velkými písmeny NE! Když jsem mu sdělil, že jsem Čech, pravil, že on je Dán. "Trochu jim tady pomáháme. Jsme taky malí a u nás žádné referendum nebude. Chtěl jsem si trochu zaprotestovat a dát si irské pivo," osvětluje důvody své výpravy do Irska.
Nic lepšího už nebude
Kromě centra města se bitva ano versus ne vede též na bezpočtu plakátů podél hlavních silnic a ulic. První, co z Irska zahlédne turista přijíždějící z letiště, je velký plakát tvrdící, že Izrael pozabíjel desítky palestinských dětí a Evropa s tím přesto nic nedělá. "Hlasujte proti!" vyzývá plakát.
Do kampaně proti dokumentu se prostě vydal úplně každý, kterému se na stávající podobě Unie něco nelíbí. Argumenty proti bývají velmi různorodé a dost často nemají vůbec nic společného s Lisabonskou smlouvou. Vládě naproti tomu nezbývá nic jiného než neslaně nemastně opakovat, že nic lepšího se Evropě již domluvit nepodaří. A že by nebylo správné, aby Irsko, v němž žije méně než jedno procento obyvatel EU, zhatilo plány reforem.
Irský tisk je víceméně pro smlouvu, pouze místní verze britského deníku Sun si nenechala ujít příležitost dát najevo svoje pochybnosti a otiskla fotomontáž hlavy francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera a vskutku nehezké žáby. Tento politik totiž Irům připomněl, že žádná jiná země nedostala v minulosti tolik peněz z evropských fondů.
Mnoho Irů mu v tom však dává za pravdu. "Bez Unie bychom byli chudá bezvýznamná zemička," konstatuje muž v nažehleném saku, pokuřující před kancelářským komplexem. Nechce se o tom všem moc bavit. Strašně ho prý to téma nudí, jako ostatně všechny. "Hlasovat ale půjdu, co se dá dělat," říká a otráveně hledí na déšť, který to vše dnes může rozhodnout.