"Íránský národ byl pro rozhovory od začátku, ale rozhovory založené na spravedlnosti a respektu," řekl íránský prezident v televizním projevu. "Jednostranné rozhovory, podmínečné rozhovory nebo jednání v atmosféře strachu nemůžeme akceptovat," dodal Ahmadínežád.
Na jeho prohlášení ihned reagovala americká diplomacie. "Írán chceme zapojit a řekli jsme to velmi jasně a veřejně. Nyní čekáme na jeho odpověď," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Robert Wood.
Íránský prezident zároveň dnes splnil svůj slib a sdělil obyvatelům země novinky ohledně jaderného programu Íránu. Slavnostně otevřel továrnu na výrobu jaderného paliva.
PŘEČTĚTE SIVelmoci chtějí jednat s Íránem o jeho jaderném programu |
Teherán má sedm tisíc centrifug
Právě reaktor v Aráku je trnem v oku mezinárodního společenství. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v únorové zprávě konstatovala, že nemůže ověřit, zda je toto zařízení budováno výhradně za mírovými účely. Íránci tvrdí, že tu budou vyrábět pouze radioaktivní izotopy využitelné v lékařství a zemědělství.
Západní mocnosti ale mají podezření, že arácký reaktor bude využit k získání plutonia z vyhořelých palivových tyčí, což poslouží k výrobě jaderných zbraní. Íránci s vědomím MAAE obohacují uran v zařízení v Natanzu.
Ředitel Íránské organizace pro jadernou energii Golámrezá Ákázáde uvedl, že v tomto zařízení je už instalováno kolem 7000 odstředivek a "v rámci pětiletého programu dosáhne jejich počet 50 tisíc". Podle odborníků je přitom možné už s pomocí tří tisíc centrifug dospět při normálním provozu za rok a půl k množství jaderného materiálu dostatečnému pro výrobu atomové bomby.
Ahmadínežád navíc v projevu přenášeném televizí oznámil, že Írán otestoval dva nové typy centrifug na obohacování uranu s vyšší kapacitou, než mají stávající odstředivky v Natanzu.
Mocnosti se chtějí s Íránem bavit o jádru
Jaderný program Teheránu dlouho vzbuzuje ve světě obavy, protože Íránci nevysvětlili některé podezřelé nálezy ve svých zařízeních. Spor se vede kolem technologie obohacování uranu, která je nezbytná k výrobě paliva elektráren, ale je využitelná i ve zbrojení.
USA za nynější vlády Baracka Obamy nabídly Íránu vstřícnější diplomacii, než předchozí vláda prezidenta George Bushe a přizvaly Teherán do jednání, která vedou s Británií, Francií, Ruskem, Čínou a Německem.
Ahmadínežádův poradce Alí Akbar Džavánfekr dnes řekl, že Írán zváží tento návrh, který označil za první znak skutečné změny americké politiky vůči Íránu, již slíbil prezident Barack Obama. - přečtěte si Írán zváží nabídku šesti mocností na rozhovory o jaderném programu
Sám Ahmadínežád se k rozhovorům staví vstřícně. Odborníci ale upozorňují na to, že pokud se Íránci připojí k jednáním, budou hrát o čas a stanoví tvrdé podmínky.
V červnu se totiž v Íránu konají prezidentské volby, v nichž stojí proti Ahmadínežádovi umírněný kandidát Mír Hosejn Músáví, který prosazuje uvolnění vztahů se Západem. Ahmadínežád je naopak kandidátem konzervativních kruhů, které často považují nepřátelskou politiku vůči Íránu za pilíř islámské revoluce v zemi.
