Íránci znovu vyšli do ulic. Teherán pohrozil dalším tvrdým zásahem

Írán pohrozil dalším tvrdým zásahem proti demonstracím. Reagoval na výzvy opozice k shromáždění v Teheránu u příležitosti výročí studentských nepokojů z roku 1999. Do ulic přesto vyrazily stovky demonstrantů, policie proti nim použila slzný plyn a střílela do vzduchu. Írán nedávno brutálně potlačil masové protesty proti výsledkům prezidentských voleb.

Od té doby se Íránci protestovat v ulicích metropole ve velkém neodvážili. Před pár dny se ale začaly na sociálních webech a internetových stránkách opozice objevovat výzvy k čtvrtečnímu shromáždění. A do ulic i přes hrozby úřadů vyrazily stovky Íránců, podle některých zdrojů se odhodlalo protestovat kolem tří tisíc lidí.

Policie příznivce opozičního lídra Hosejna Músávího rozehnala slzným plynem a pomohla si prý i obušky a střelbou do vzduchu. Demonstranti se prý neustále přeskupovali a provolávali "smrt diktátorovi", mnozí měli na tvářích chirurgické masky v zelené barvě, která symbolizovala povolební protesty. Zapálili také několik popelnic.

Podle agentury Reuters policisté několik lidí zatkli a strhávali poznávací značky z aut, jejichž řidiči na znamení sympatií s demonstranty troubili.

Deset let od studentských nepokojů

Stoupenci opozice svolali na dnešek shromáždění u příležitosti desátého výročí zásahu milicí Basídž proti studentům, kteří se bouřili kvůli úřednímu zákazu reformního deníku Salam. Demonstrace tehdy skončily až po několikadenních střetech s policií, o život přišel oficiálně jeden student. Některé zdroje hovoří až o 30 mrtvých.

Západní média tehdejší protesty označovala jako největší po Islámské revoluci v roce 1979. Překonaly je až nedávné masové demonstrace v Teheránu na protest proti výsledkům prezidentských voleb. V nich zvítězil s obrovským náskokem staronový prezident Mahmúd Ahmadínežád, jehož vítězství úřady oznámily jen pár hodin po zavření volebních místností.

Vše o protestech v Íránu

Íránci masově demonstrovali proti výsledkům voleb. Policie a milice proti nim brutálně zakročily.
Zemřelo na dvacet lidí.

Proreformní opozice vzápětí označila hlasování jako zmanipulované a vyrazila do ulic. V metropoli protestovaly stovky tisíc Íránců. Několik dní byly protesty víceméně poklidné, poté ale úřady zakázaly západním novinářům pokrývat události přímo z míst shromáždění a zakročily proti demonstrantům silou. Při nepokojích zemřelo na dvacet lidí, další stovky utrpěly zranění.

Teheránský starosta Morteza Tamadon nyní varoval, že nové demonstrace čeká stejný osud. "Nebylo uděleno žádné povolení k shromáždění či demonstraci. Pokud někteří chtějí pod vlivem protirevolučních televizních stanic vést akce narušující bezpečnost, budou rozdrceni lidem," prohlásil.

Podle agentury AP nebylo ráno v ulicích metropole vidět posílení bezpečnostních složek, úřady prý použily jiné metody, jak nespokojené Íránce udržet mimo ulice. Tak jako před a během červnových voleb zablokovaly už od úterý SMS zprávy, zavřely univerzity a vyhlásily kvůli smogu na úterý a středu prázdniny. To mělo udržet hlavní protestující, studenty, mimo školy, které jsou často základnami protestů.

HRW: Írán si vynucuje přiznání bitím

Íránské úřady si vynucují na zatčených demonstrantech účelové výpovědi. Pomáhají si bitím, brání jim ve spánku a podrobují je dlouhým výslechům. Oznámila to organizace Human Rights Watch (HRW).
Policie zatkla na 2 500 lidí, stovky jsou stále ve vězení. HRW získala výpověď sedmnáctiletého Íránce (zatčeného 27. června a propuštěného 1. července). Ve vězení byl přinucen podepsat prázdný list papíru, na nějž pak bylo doplněno přiznání. Zástupcům HRW sdělil, že spolu s dalšími zatčenými musel stát 48 hodin v garáži. Měli svázané ruce a zavázané oči a opakovaně byli biti holemi. "Uráželi nás, bylo to hrozné, měli jsme takový strach, že jsme všichni močili pod sebe," řekl. Za celou vazbu prý skupina dostala chleba, ale nic k pití. Poslední den pak byli přinuceni podepsat papír, na němž byla jediná věta: "Souhlasím s výše uvedeným prohlášením."

Íránská státní televize vysílá informace o údajných doznáních některých zatčených. Jedním z těch, kdo byli zřejmě přinuceni vystoupit před kamerou, byl dopisovatel časopisu Newsweek Maziar Bahari, který má íránský a kanadský pas. Sám byl obviněn z pobuřování a ohrožování národní bezpečnosti. - přečtěte si Škodil jsem Íránu, „přiznal“ reportér amerického Newsweeku                  (Zdroj: ČTK)