Informaci o zvažované pomstě přinesl portál Politico, který se odkazuje na dva představitele americké vlády a zprávu tajných služeb Spojených států. Íránská vláda se podle ní chce pomstít přímo prezidentu Trumpovi, který rozkaz k odstranění Solejmáního vydal.
Komentář Hynka Kmoníčka: Smrt Solejmáního a pět pravidel moci Blízkého východu |
Mezi několika možnostmi proto figuruje i ambasadorka Lana Marksová. Šestašedesátiletá návrhářka kabelek zná Trumpa přes dvacet let, patří i do klubu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.
Velvyslankyní v JAR se stala loni v říjnu za mohutné kritiky, jelikož nemá žádné diplomatické zkušenosti. V její prospěch však hovoří třeba to, že se na jihu Afriky narodila a ovládá i tamní jazyky. Vazby na Írán ovšem žádné nemá.
O tom, že jí i přesto hrozí nebezpečí, už ji tajné služby zpravily. Samy o hrozbě totiž údajně vědí od jara, v posledních týdnech se však získané informace ještě zpřesnily. V odvetném plánu se má angažovat například íránská ambasáda v Pretorii.
Mezi důvody, proč si Teherán vybral právě Marksovou, může být i hustá síť íránských agentů v JAR či prostý fakt, že v této zemi nejsou američtí diplomaté v takovém bezpečí jako třeba ti na Západě.
Jihoafrická státní bezpečnostní služba (SSA) nicméně podle serveru News24 ujišťuje, že o možném nebezpečí ví a pracuje na tom, aby se americké velvyslankyni ani žádnému jinému diplomatovi v JAR nic nestalo.
A Írán článek Politica už v pondělí kategoricky odmítl. Mluvčí jeho diplomacie Sajíd Chatibzadeh zprávu označil za součást americké dezinformační protiíránské kampaně. Text je podle něj „vyroben na míru, zaujatý a účelný“, píše list Tehran Times.
Mluvčí také poukázal, že článek vychází pár měsíců před americkými prezidentskými volbami, což se podle něj dalo očekávat. A americké novináře pak na Twitteru vyzval, aby se nenechali využívat politiky. Írán podle něj na smrt Solejmáního nikdy nezapomene a ani ji Američanům nikdy neodpustí.
Coby „odpovědný člen mezinárodního společenství“ však bude v případu postupovat legální cestou. Už v červnu proto požádal Mezinárodní organizaci kriminální policie (Interpol) o pomoc při dopadení a zadržení Trumpa a několika desítek dalších lidí.
Íránský generál Solejmání stál v čele elitních jednotek Kuds íránských revolučních gard a řídil operace v zahraničí. Zabit byl v noci na 3. ledna v Iráku, a to poté, co přistál na bagdádském letišti. Trump později prohlásil, že jeden z nejmocnějších Íránců chtěl zaútočit na čtyři velvyslanectví Spojených států.
V íránských městech se pak konaly mohutné smuteční průvody a íránská vláda pohrozila odvetou. Nakonec provedla raketový útok na americké vojáky sloužící v Iráku. Američané následně přiznali, že jedenáct jejich vojáků utrpělo zranění.
„Američtí váleční štváči odjakživa využívají naivní ‚novináře‘ a prodávají jim svou pošetilost,“ napsal mluvčí íránské diplomacie:
Rána a konec. Iráčané zveřejnili záběry útoku na Solejmáního:
4. ledna 2020 |