Na konci osmdesátých let po irácko-íránské válce íránská garnitura vyzývala občany, aby měli co nejvíce dětí. Pak se ovšem začala obávat, že by počet obyvatel mohl narůst do rozměrů, na které už íránské zdroje nebudou stačit. A tak začala podporovat plánované rodičovství, zpřístupnila antikoncepci zdarma a neměla problém ani s vasektomií.
Vybízela rodiny, aby měly spíše méně než více dětí. Práva žen se díky tomu v druhém sledu výrazně rozšířila a ony si díky tomu mohly začít relativně svobodně rozhodovat o svém těle i tom, kolik potomků porodí.
Teď jim však vláda nabytá práva opět bere. A oficiálním důvodem je opět velikost populace. Národ totiž začal stárnout. Nynější íránská porodnost je podle tamních úřadů jednou z nejnižších na Blízkém východě a v současnosti se údajně pohybuje v průměru kolem 1,7 dítěte na ženu.
Konzervativní prezident Raísí, který v červenci nahradil liberálnějšího Hasana Rúháního, proto přišel se zákonem „na omlazení populace a podporu rodiny“. Na jeho dodržování mají podle listu The Washington Post dohlížet i tajné služby. Budou totiž kontrolovat, kdo navštěvuje ženské kliniky, centra umělého oplodnění nebo porodnice.
Zákon výrazně zpřísní už nyní striktní podmínky, za kterých žena může podstoupit potrat, omezí dosud poměrně volný přístup k antikoncepci, zakáže dobrovolnou sterilizaci žen i mužů a na druhou stranu rodinám nabídne větší finanční podporu v péči o děti.
Zaměstnavatelé budou mít také například zakázáno vyhodit těhotnou nebo kojící ženu a ve státní televizi poběží spoty odrazující od potratů a života bez partnera. Reklamy rovněž budou vybízet ženy, aby měly více dětí. Pořady opačného vyznění budou zakázané.
O potratu rozhodne komise
Co se týče samotných interrupcí, dosud může žena v Íránu potrat podstoupit během prvních čtyř měsíců těhotenství a navíc pouze v případě, že se tři lékaři shodnou na tom, že je dotyčná v ohrožení života. Povolený je potrat také tehdy, pokud bude dítě vážně postižené a jeho rodiče se o něj kvůli tomu nebudou schopní postarat.
To už se však žena nemusí dozvědět. Omezit se totiž mají i prenatální genetické testy, které mohou hrozící vady odhalit. Nový zákon dále těhotnou ženu, která požádá o potrat, pošle před porotu složenou ze soudce, lékaře a údajně i soudního experta.
Oportunista prahnoucí po moci. Nový íránský prezident posílal lidi na smrt |
Zatím není jasné, jak přísný tento panel bude. Předpokládá se však, že získat povolení k potratu bude těžší než dnes, kdy íránské úřady z dvanácti tisíc žádostí schválí zhruba osm až devět tisíc.
Součástí plánu jsou navíc i tresty pro lékaře, kteří interrupci provedou nezákonně, a pro prodejce potratových tabletek. Lidé zapojení do nelegálních ukončení těhotenství mohou v budoucnu dostat i trest smrti. Podle odhadů se v Íránu každý rok odhodlá k neschválenému – a výrazně nebezpečnějšímu – potratu na 300 až 600 tisíc žen.
Ochránci práv žen zákon kritizují. Organizace spojených národů ho označila za „přímé porušení ženských a lidských práv tak, jak je definuje mezinárodní právo“. „Zákon o růstu počtu obyvatel nestydatě podrývá práva, důstojnost a zdraví poloviny íránské populace tím, že jí odepře přístup k základní gynekologické péči a informacím,“ poznamenává pak výzkumnice organizace Human Rights Watch Tara Sepehrifarová.
„Je to směšné,“ říká pro Rádio Svobodná Evropa také Íránka Gouya, která se rozhodla zůstat bezdětná. „Místo toho, aby řešili zdejší ekonomické problémy, se budou dál plést do našich životů. Není to jejich věc, ale moje. Na restrikce jsme v této zemi zvyklí a umíme si najít cestu, jak je obejít.“
Kromě Polska a USA se snaží i na Slovensku
Teheránský demograf a sociolog Simin Kazemi pak dodává, že nový zákon degraduje ženy. „Nazírá se na ně jen jako na nástroje pro reprodukci ve službách vlády,“ míní. Íránská vláda však není v poslední době jediná, které se znelíbily současné podmínky interrupcí.
Zákaz potratů vládě neodpustíme. Některé ženy myslí na sebevraždu, říká Polka |
Zpřísnily se v Polsku, kde ženy nemohou jít na potrat ani v případě, že čekají smrtelně nemocné dítě, a jedinou výjimku představuje ohrožení života matky, znásilnění a incest.
O budoucnosti potratové politiky se nyní rozhoduje také ve Spojených státech. Po Arkansasu a Texasu přišlo se svým zákonem i Mississippi, které chce zákrok zakázat už po 15. týdnu těhotenství. Právě tuto úpravu nyní projednává americký Nejvyšší soud.
Podle liberálních soudců, kteří jsou tam nyní v menšině, je v ohrožení samotný precedens Roeová versus Wade z roku 1973 povolující právo na potrat na federální úrovni. Ale nemusíme jít tak daleko. Pravidelně se o prosazení tvrdšího přístupu vůči ženám žádajícím o potrat pokouší i poslankyně Anna Záborská na Slovensku. Ani poslední předlohu zákona jí parlament neschválil, ale už jen o jediný hlas.
Tisíce lidí v Polsku opakovaně demonstrovaly proti zákazu potratů:
8. listopadu 2021 |
