Írán se dohodl na jaderné výměně. Chce zabránit dalším sankcím

Teherán vyveze část mírně obohaceného uranu do Turecka a výměnou dostane palivo pro výzkumný reaktor. Tak zní dohoda, kterou uzavřel Írán se zástupci Turecka a Brazílie, aby se vyhnul dalším sankcím. Světové velmoci ale zůstávají obezřetné: dohoda je příliš vágní, uvedl Bílý dům.

Brazilský šéf diplomacie Celso Amorim (vlevo), íránský ministr zahraničí Manouchehr Mottakí (uprostřed) s tureckým protějškem Ahmetem Davutogluem při podpisu smlouvy o výměně jaderného paliva. (17. května 2010) | foto: AP

Írán podepsal s Tureckem a Brazílií dohodu, že vyveze 1 200 kilogramů mírně obohaceného uranu a na oplátku za něj dostane ze zahraničí jaderné palivo pro svůj reaktor, kde se údajně vyrábějí izotopy využívané v onkologické léčbě. Palivo by měla do roka dodat skupina označená jako vídeňská - tedy USA, Rusko, Francie a MAAE.

Obohacování nekončí

Íránské ministerstvo zahraničí i dnes prohlásilo, že bez ohledu na dohodu v obohacování uranu na 20 procent nekončí. "Mezi výměnnou dohodou a našimi aktivitami v obohacování (uranu) není spojitost," řekl šéf íránského jaderného programu Alí Akbar Sálehí.

zdroj: Reuters

Výměna se ale odehraje v Turecku, uvedl mluvčí turecké diplomacie Ramin Mehmanparast s tím, že Írán může vyslat uran za hranice už během jednoho měsíce. Dohlížet by na celý proces měla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Írán přitom dosud trval na výměně uranu za jaderné palivo pouze na svém území.

Západ se obává toho, že země pracuje na výrobě nukleární bomby, což Teherán popírá. Tvrdí, že je jeho nukleární program mírový a ve svém jaderném programu pokračuje. Rada bezpečnosti OSN proto připravuje už čtvrtou sadu sankcí.

Po dnešní dohodě k nim ale není důvod, tvrdí Ankara. "Výměnná dohoda, podepsaná dnes Íránem, ukazuje, že Teherán se chce otevřít konstruktivní cestě (...) Nejsou už tedy důvody pro nové sankce a nátlak," prohlásil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.

Vyjednavači se radují po podepsání smlouvy o vývozu íránského uranu výměnou za jaderné palivo. Na snímku je i prezident Íránu Mahmúd Ahmadínežád (druhý zprava).

Krátce před tím promluvil o kontroverzním jaderném programu i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád: "Po podepsání dohody o výměně jaderného paliva nastal pro 5+1 zemí čas, aby zahájily s Íránem jednání založená na poctivosti, právu a vzájemném respektu." Skupina 5+1 je označením pro pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie) a Německo.

Možný průlom v mnohaletém sporu?

Analytici:

Teherán se pokouší spor zúžit na problém odevzdání uranu a získání palivových tyčí pro jeden reaktor. Pomíjí ale fakt, že jde o problém mnohem širší a zahrnující především technologii obohacování uranu a důvěryhodnost íránského jaderného programu.

zdroj: ČTK

Teherán dostal už loni nabídku vyvézt velkou část svého uranu obohaceného na 3,5 procenta do Ruska. To mělo uran obohatit na 20 procent a Francie pak z něj měla vyrobit palivové tyče pro reaktor. Z dohody ale sešlo a Írán pak začal obohacovat uran na 20 procent.

Šéf Národní íránsko-americké rady sídlící ve Washingtonu Trita Parsi agentuře Reuters řekl, že dnešní dohoda by mohla být potenciálně prolomením ledu v dlouholetém sporu mezi blízkovýchodní zemí a Západem. Turecku a Brazílii se podle něj evidentně podařilo vyplnit mezeru v důvěře.

"Bude ale dohoda stačit Spojeným státům? Detaily smlouvy zůstávají neznámé, a je tak nemožné spekulovat," okomentoval Parsi smlouvu pro agenturu Reuters. Komentátoři se shodují, že dohoda možná Írán uchrání před tvrdými sankcemi, ale znamená také další vyjednávání o tom, kdo palivo pro Írán vyrobí, protože Turecko to nedokáže.

USA: Dohoda je příliš vágní

USA označily ohlášenou íránskou dohodu o vývozu uranu za příliš vágní. Podle Bílého domu nevyjadřuje připravenost Teheránu splnit požadavky světových mocností. Washington a jeho zahraniční partneři jsou nadále vážně znepokojeni jaderným programem Teheránu, i když rozhodnutí Teheránu vyvézt nízko obohacený uran z jeho území je pozitivní krok.

MAAE zatím dohodu nekomentovala a její zástupce řekl, že organizace nebyla předem informovaná o detailech. Víc informací žádají také Berlín a Moskva. Mluvčí Evropské unie sdělil, že je třeba prostudovat detaily.

Podle Bernarda Valera, mluvčího francouzského ministerstva zahraničí, dohoda nijak neřeší jádro sporu o íránský jaderný program. "Jde v něm o další obohacování uranu v Natanzu, o budování těžkovodního reaktoru v Aráku, o utajování nového provozu v Komu a o stále nevyřešenou otázku inspekcí MAAE."

Obezřetná zůstává i Velká Británie. V první reakci Londýn zdůraznil, že navzdory dohodě musí příprava rezoluce OSN o sankcích vůči Íránu pokračovat. Írán zůstává i přes dohodu s Tureckem zdrojem znepokojení. "Írán má povinnost přesvědčit mezinárodní společenství o svých mírových úmyslech," uvedla britská diplomacie v prohlášení.

DOHODA S TURECKEM a Brazílií

Smlouva předpokládá, že přistoupí-li na ni Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), dostane Írán výměnou za 1 200 kilogramů svého uranu 120 kilogramů paliva obohaceného na 20 procent od skupiny označené jako vídeňská - tedy USA, Rusko, Francie a MAAE.

Výměna se uskuteční v Turecku a dohlédne na ni MAAE a Írán. Uran zůstane na území Turecka a v případě, že Teherán jaderné palivo nedostane do jednoho roku, vydá mu Turecko jeho uran zpět. Bude totiž považován za íránský majetek, dokud nedostaneme palivové tyče, uvedl íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí. To je hlavní rozdíl mezi loňským návrhem velmocí a dnešní dohodou. Íránci se údajně obávali, že už svůj uran neuvidí bez ohledu na to, zda za něj dostanou tyče.

Která ze zemí dodá uran pro reaktor, zatím jasné není. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí řekl, že MAAE bude o teheránské dohodě informována do týdne.

zdroj: ČTK