První informace hovořily o 284 mrtvých vojácích elitních Revolučních gard a 18 členech posádky.
"Poslední definitivní počet obětí je 276 lidí včetně posádky," oznámil poté bez dalšího vysvětlení velitel jednotky gardistů, kteří letadlem cestovali.
Důvod nehody zůstává neznámý. Dosud se totiž nepodařilo nalézt černou skříňku se záznamem posledních minut letu.
Spekuluje se, že za pádem letadla je špatné počasí. Pilot letadla si těsně předtím, než byl s letadlem ztracen kontakt, stěžoval na silný vítr, přiznali íránští úředníci.
Oficiální místa odmítají sdělit více informací. Íránská vláda pouze oficiálně vyjádřila pozůstalým soustrast. Obyvatelé budou počínaje pondělím tři dny truchlit.
Do pátrání se zapojilo přes 600 lidí. K záchranářům, pracovníkům Červeného půlměsíce, kteří prohledávají oblast 35 kilometrů východně od města Kerman, kde Il-76 spadl, se připojily i týmy horolezců. Po svých druzích pátrají i kolegové vojáků.
Trosky leží v obtížně dostupném terénu pohoří Šíráz. Záchranné a pátrací práce ztěžovala hustá mlha.
"Mnoho těl jsme našli u jednoho vrcholu, kde jsme to vůbec neočekávali. Vypadá to, že letadlo ocasem a křídlem zavadilo o horu. Stroj se pak roztříštil," uvedl pracovník íránského Červeného půlměsíce.
Stroj havaroval ve středu večer v provincii Kerman, vzdálené od hlavního města Teheránu přes tisíc kilometrů. Z radarů se letoun ztratil kolem půl šesté večer místního času.
Zemřelo na 300 elitních gardistů
Letoun s vojáky elitních Revolučních gard a osmnácti členy posádky letěl z provincie Zahedan na jihovýchodě Íránu, proslulé drogovým obchodem se sousedním Afghánistánem.
"Mezi mrtvými jsou i vysoce postavení důstojníci," řekl agentuře Reuters úředník blízký íránské vládě, která odmítla vysvětlit, proč a kam tolik elitních vojáků společně cestovalo.
Revoluční gardy se zformovaly v roce 1979 krátce po islámské revoluci vedené ajatoláhem Chomejním. Hrály klíčovou roli v irácko-íránské válce v letech 1980 až 1988.
Gardy jsou nezávislé na běžné íránské armádě. Počet elitních vojáků se pohybuje kolem 120 tisíc. Podléhají přímo Chomejního nástupci, nejvyšší íránské autoritě - ajatoláhu Alímu Chameneímu.
Ruská letadla nemají v Íránu stěstí
Tragédie se počtem obětí řadí k nejhorším v dějinách letectví. V samotném Íránu zaujala smutné prvenství. Navíc je to další z řady neštěstí spjatých s působením ruských strojů v Íránu.
Při pádu letadla Tupolev v únoru 2002 jihozápadně od Teheránu zemřelo 117 lidí. V prosinci 2002 spadl letoun Antonov-140. Zahynulo 44 lidí, převážně ukrajinských inženýrů. Měli zavádět licenční výrobu tohoto stroje.
Dosud nejvíc lidí zemřelo na palubě íránského letadla v roce 1988. Americký křížník Vincennes omylem sestřelil Airbus A-300 s 290 lidmi. Loď identifikovala letadlo jako útočící stíhačku.
 Iljušin Il-76, letadlo ruské výroby (ilustrační foto) |
 Íránští záchranáři pátrají po troskách letadla, v němž cestovali členové elitních Revolučních gard. (21. února 2002) |
 Záchranáři nastupují do pátrání po troskách letadla, v němž cestovali členové elitních Revolučních gard. (21. února 2002) |
 Íránci čekají na informace o pádu letadla, v němž cestovali členové elitních Revolučních gard. (21. února 2002) |
 Íránec pláče kvůli pádu letadla, v němž cestovali členové elitních Revolučních gard. (21. února 2002) |
 Íránci čekají na zprávy o pádu letadla, v němž cestovali členové elitních Revolučních gard. (21. února 2002) |
 Muži sledující truchlícího Íránce poblíž místa pádu letadla, v němž cestovali členové elitních Revolučních gard. (21. února 2002) |
 Letadla, v němž cestovali členové elitních íránských Revolučních gard, havarovalo v pohoří Širáz na jihovýchodě země. (21. února 2002) |
