Revoluční gardy vznikly po islámské revoluci v roce 1979. Fungují vedle regulérní armády a mají vlastní letectvo, pozemní i námořní síly a zodpovídají se nejvyššímu duchovnímu vůdci Íránu ajatolláhovi Alímu Chameneímu.
Atentáty, námořní miny, blackout. Izrael dává Íránu jednu ránu za druhou |
Jejich vliv je natolik silný, že by mohl ohrozit jakékoliv sbližování Íránu se Západem, píše Reuters. To by se podle agentury mohlo stát, pokud by gardy měly pocit, že jsou v sázce jejich ekonomické a politické zájmy.
Vztahy mezi vládou prezidenta Hasana Rúháního, která zastává spíše pragmatickou linii, a revolučními gardami, jež reprezentují tvrdý postoj, je proto důležitý.
V případě, že se posunou rozhovory o oživení jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015, od níž před třemi lety odstoupila vláda bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohl by postoj gard sehrát významnou roli.
Zarífovy výroky jsou součástí rozhovoru, který s ním v březnu pořídil novinář a ekonom Saíd Lejláz, jenž patří k provládním žurnalistům. Záznam unikl v neděli přes anonymní zdroj do persky hovořících médií v zahraničí.
V neděli večer ho odvysílala televize Iran International, která sídlí v Londýně. Zaríf na nahrávce tvrdí, že měl na íránskou zahraniční politiku „nulový“ vliv. „Nikdy se mi nepodařilo říct vojenskému veliteli, aby udělal něco na podporu diplomacie,“ uvedl.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí autenticitu nahrávky v pondělí nezpochybnil. Uvedl však, že stanice odvysílala jen části ze sedmihodinového rozhovoru s ministrem.
„Jdi tweetovat, sestřelení letadla popři“
Zaríf si v rozhovoru stěžoval na to, jaký měl velitel zahraničích oddílů íránských revolučních gard Kásem Solejmání vliv na íránskou zahraniční politiku. Naznačil přitom, že se Solejmání snažil podrýt jadernou dohodu z roku 2015 s pomocí Ruska.
„Požádal mě, abych učinil ten či onen ústupek nebo zmínil určitý bod téměř pokaždé, když jsem šel vyjednávat (se světovými mocnostmi),“ uvedl Zaríf v nahrávce. Doplnil, že úspěch armády byl považován za důležitější než úspěch diplomacie. „Vyjednával jsem za úspěch na poli (armády),“ uvedl.
Solejmání, který velel zahraničním operacím elitních íránských jednotek Kuds, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta íránské vojenské strategie takzvaných zástupných válek. Loni v lednu ho na příkaz tehdejšího prezidenta Trumpa zabila v Iráku americká armáda.
Smrt jednoho z nejvýznamnějších představitelů režimu vyvolala odvetný íránský raketový útok na irácké základny, na nichž byli i američtí vojáci.
Několik hodin po íránském zásahu v Iráku navíc íránské síly sestřelily ukrajinské letadlo se 176 lidmi na palubě krátce poté, co vzlétlo z teheránského letiště. Neštěstí nikdo nepřežil. Až po několika dnech Írán uvedl, že jeho armáda letoun sestřelila neúmyslně.
VIDEO: Zásah, plameny a pád. Svědek natočil sestřelení letadla raketou |
„Řekl jsem (na jednání íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti), že svět tvrdí, že letoun zasáhly rakety. Pokud jej opravdu zasáhly rakety, řekněte nám to, abychom mohli najít způsob, jak to napravit,“ řekl Zaríf v nahrávce.
„Řekli mi: ‚Ne, jdi, jdi tweetovat a popři to‘,“ pokračoval Zaríf. Ten ačkoliv čekl, že nemá v úmyslu kandidovat v prezidentských volbách 18. června, podle některých kritiků chce svými komentáři získat hlasy Íránců, které trápí špatná ekonomická situace a nedostatek politických a společenských svobod.
Prominentní zástupci umírněného křídla íránské politiky Zarífa zmínili jako možného prezidentského kandidáta. O post v čele íránské exekutivy se přitom bude ucházet několik prominentních představitelů gard.
