"Dnes slavíme vstup íránské nukleární výroby do průmyslové fáze," uvedl na setkání ředitel íránského jaderného programu Golámrezá Ákázáde.
Západní země v čele se Spojenými státy dlouhodobě podezřívají Írán z toho, že jeho jaderný program má sloužit rozvoji atomových zbraní. Írán to však odmítá a tvrdí, že se zaměří pouze na výrobu elektřiny.
"S pýchou mohu oznámit, že Írán dnes vstoupil mezi země, které průmyslově vyrábějí jaderné palivo," prohlásil před stejným publikem íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Smělé plány
V Natanzu je v současnosti nainstalováno tisíc zařízení určených k obohacování uranu. Tento počet by Íránci časem chtěli zvýšit až na 54 tisíc. Podle západních pozorovatelů však už tři tisíce zařízení poskytne dostatečné množství materiálu k výrobě atomové bomby.
Írán už delší dobu odmítá uposlechnout výzvy OSN, aby s obohacováním uranu skončil. Bezpečnostní rada OSN proto na tuto blízkovýchodní zemi od prosince už dvakrát uvalila sankce.
Režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda je podle svých vyjádření otevřen diskuzi, ale odmítá zastavení svého jaderného programu jako předběžnou podmínku mezinárodních rozhovorů.
"Jsme ochotni se Západem vyjednávat, abychom smazali jeho obavy z našeho jaderného programu, ale současně odmítáme omezit náš vědecký rozvoj," uvedl hlavní vyjednavač v jaderných záležitostech v Íráku Alí Larídžání.
"Írán šel až doposud naprosto mírovou cestou a chce v ní i pokračovat. Nikdo by nás tak neměl nutit k tomu, abychom jakkoli měnili svůj přístup," doplnil prezident Ahmadínežád.
Západ váhá
Pozorovatelé OSN prohlašují, že zatím nemohou s jistotou potvrdit, že by program obohacování uranu byl čistě mírumilovný.
Navrhují proto, aby Íránci nechali do jaderných zařízení v Natanzu nainstalovat kamerový systém, který by tamní práci monitoroval. Ti to však odmítají.
