"Nepřátelské základny a pozice již byly určeny... Pozemní jednotky gard na ně odpálí 11 tisíc raket do první minuty od jakékoli agrese vůči íránskému území," varoval podle státní televize generál Mahmúd Čaharbaghí, aniž upřesnil, čí základny měl na mysli.
Podle polooficiální tiskové agentury Fars velitel dodal, že íránské střely schopné uniknout radarům dokážou pokrýt celý Perský záliv i hranici s Irákem. Revoluční gardy navíc zanedlouho obdrží rakety s doletem 250 kilometrů, dodal Čaharbaghí.
Jako možný útočník na Teherán bývá nejčastěji zmiňován Izrael. Židovský stát by mohl preventivně zničit íránská jaderná zařízení, pokud se nepodaří krizi kolem nukleárního programu vyřešit diplomaticky.
Takový scénář se Íránu samozřejmě nelíbí. Zástupce velitele íránského letectva se už před měsícem nechal slyšet, že jeho země je připravena Izreal bombardovat, pokud se židovský stát odhodlá k útoku.
Nebezpečí pro Írán může přijít i ze strany USA. V tisku se už objevily zprávy o možné invazi, která by učinila přítrž jaderným choutkám Íránu a jeho podpoře šíitských povstalců v sousedním Iráku.
Vláda USA takové úvahy opakovaně popřela - situaci chce prý řešit diplomaticky, ne silou. Někteří američtí činitelé však připustili, že zůstávají otevřeny všechny varianty.
Americká armáda má několik základen v oblasti Perského zálivu, na nichž slouží zhruba 40 tisíc vojáků. V Iráku bojuje dalších 160 tisíc mužů v amerických jednotkách. O jejich stažení Američany opakovaně žádal právě íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Ahmadínežád se zbavil jaderného vyjednávače
Ten svou moc nyní posílil hlavně na domácím poli. Zbavil se hlavního vyjednávače o jaderném programu Alího Larídžáního, který byl ochotný k diskusi se Západem.
Oficiálně zveřejněné důvody jeho rezignace jsou velmi mlhavé. Pravým důvodem odstoupení z čela íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti jsou dle pozorovatelů právě spory s prezidentem.
Oba politici se prý rozcházejí v názoru na to, jakou zvolit strategii při jednání o jaderném programu se Západem, který Írán podezírá z výroby atomové zbraně.
K této interpretaci se kloní i bývalý americký velvyslanec při OSN John Bolton, který hodnotí Larídžáního rezignaci jako "jasné vítězství Ahmadínežáda". Je to zároveň zřetelné potvrzení skutečnosti, že Írán bude pokračovat ve svém jaderném programu, řekl AP.
Nástupcem Larídžáního se totiž stane dosavadní náměstek ministra zahraničí pro evropské a americké záležitosti Saíd Džalílí, který je považován za politika názorově blízkého hlavě íránského státu.
