„Takzvaná íránská dohoda měla ochránit Spojené státy a naše spojence před jadernou bombou. Ve skutečnosti dohoda dovolila Íránu, aby pokračoval v obohacování se uranem,“ prohlásil americký prezident. Označil dohodu za „shnilou už v jejím samotném jádru“. Řekl, že je příšerná, jednostranná a postavená na lži, které se podle něj ještě před uzavřením dohody dopustil Írán, který lhal o svém jaderném programu.
Americký prezident považuje dohodu za „velké zklamání nejen pro něj, ale i pro všechny občany Spojených států“ a dodal, že po odstoupení budou Spojené státy mnohem bezpečnější.
Vládu v Íránu označil Trump za „režim velkého teroru“. „Žádná aktivita, kterou tento režim podnikl, nebyla nebezpečnější než honba za jadernými zbraněmi a prostředky, jak tyto zbraně vyrobit,“ zdůraznil Trump.
„Nikdo nebude vydírat Spojené státy jadernou hrozbou a Washington nedovolí, aby režim hlásající ‚Smrt Americe‘ získal přístup k jaderným zbraním,“ prohlásil Trump. Podle něj by pokračování smlouvy vedlo brzy k závodu v jaderném zbrojení. Dodal, že Írán nenechá jen tak bez dohledu.
„Za pár okamžiků podepíšu prezidentské memorandum, které obnoví americké jaderné sankce vůči íránskému režimu,“ řekl. „A to ty nejvyšší možné ekonomické sankce,“ dodal. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Michael Bolton nevyloučil, že Írán postihne ještě více sankcí, než kolik jich bylo před jadernou dohodou.
Bolton řekl, že prozatím Donald Trump odstoupením od smlouvy nařídil obnovit všechny sankce související s íránským jaderným programem, které byly pozastaveny za jeho předchůdce Baracka Obamy.
Americké ministerstvo financí oznámilo, že po 90 dnech budou obnoveny proti Íránu sankce týkající se jeho snahy nakupovat americké dolary, stejně jako sankce týkající se íránského obchodu s kovy, prodeje hliníku, oceli a uhlí a transakcí v oblasti automobilového průmyslu. Ve stejném termínu zruší Washington povolení vývozu dopravních letadel, leteckých součástek a servisních služeb do Íránu.
Po 180 dnech USA podle rezortu financí obnoví sankce na transakce íránské centrální banky a dalších íránských finančních institucí a také proti íránskému energetickému a ropnému sektoru.
Írán bude dohodu nadále dodržovat
Na rozhodnutí Trumpa ihned zareagovaly ostatní státy. Íránská prezident Hasan Rúhání v přímém televizním přenosu uvedl, že jeho země bude i nadále mezinárodní dohodu dodržovat. Zároveň také zpětně obvinil USA, že niky své závazky v dohodě neplnily.
„Pokud dosáhneme cílů dohody ve spolupráci s jejími dalšími účastníky, zůstane v platnosti. Tím, že Amerika opustila dohodu, oficiálně podkopala svůj závazek,“ řekl Rúhání. Podle něj má Trump za sebou „historii podemílání mezinárodních smluv“.
Rúhání také upozornil, že Írán je připraven obnovit svoje jaderné aktivity po konzultacích s dalšími světovými mocnostmi, které se podílely na dohodě.
Izrael rozhodnutí podporuje
KOMENTÁŘ: Zlověstný íránský labyrint. Jaderná smlouva je jediné řešení |
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že velmi oceňuje rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem. „Prezident Trump učinil historický krok a Izrael proto děkuje prezidentu Trumpovi za jeho odvážné vedení, jeho odhodlání čelit teroristickému režimu v Teheránu a jeho odhodlání zajistit, aby Írán nezískal jaderné zbraně - ani dnes, ani za deset let, nikdy,“ uvedl Netanjahu.
Netanjahu, jehož země se cítí být íránským jaderným programem ohrožena, je dlouhodobým kritikem dohody, na jejímž základě Írán musel omezit své jaderné provozy výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Netanjahu nedávno uvedl, že Írán dohodu porušoval, ale svá tvrzení nijak nedoložil (více v článku Írán lhal o svém jaderném programu, máme důkazy, řekl Netanjahu).
Krok USA uvítaly také Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které vnímají Írán jako nebezpečného regionálního rivala. Obavy naopak dali najevo generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rusko, které je také signatářem dohody, uvedlo, že se bude snažit udržet smlouvu při životě; Moskva zároveň oznámila, že je americkým postupem hluboce znepokojena.
Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová uvedla, že jaderná dohoda s Íránem funguje a EU je odhodlána ji udržet. Věříme práci, schopnostem i autonomii Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která publikovala deset zpráv potvrzujících, že Írán plně dodržuje své závazky,“ upozornila Mogheriniová.
Prohlásila, že smlouva je výsledkem dvanácti let diplomacie a je zásadní pro bezpečnost regionu, Evropy a celého světa a také poznamenala, že ji zvlášť znepokojuje dnešní Trumpovo oznámení nových protiíránských sankcí.
„V nadcházejících hodinách a dnech budeme konzultovat s našimi partnery, abychom zhodnotili důsledky (těchto amerických kroků),“ uvedla. EU je podle ní odhodlána jednat v souladu s vlastními bezpečnostními zájmy a chránit své hospodářské investice.
Dění kolem Íránu a úterní oznámeného amerického rozhodnutí se dostane na stůl summitu EU příští týden v bulharské Sofii spolu s americkým přístupem k obchodním otázkám, uvedl večer na Twitteru předseda unijních schůzek Donald Tusk. Reakce EU bude podle něj jednotná.
Francie chce v programu pokračovat
Podle Macrona Francie, Británie a Německo litují rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem. Americký krok podle Macrona ohrozí mezinárodní režim boje proti šíření jaderných zbraní. Francouzský prezident zároveň zopakoval, že Francie bude pracovat na širší dohodě, která pokryje íránské jaderné aktivity, balistický program i regionální aktivity.
Paříž, Berlín i Londýn loni v říjnu uvedly, že od všech zúčastněných stran bez výjimky očekávají plnění jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, a opakovaně dávají najevo, že se tímto dokumentem cítí být vázány.
„Vyzýváme Spojené státy, aby zajistily, že struktura (dohody) zůstane nedotčená, a aby nepodnikaly kroky, které by znemožňovaly dalším stranám plné dodržování dohody,“ uvedli lídři zemí ve společném komuniké.
Náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth na Twitteru uvedl, že krok USA není dobrou zprávou. „My Evropané teď musíme zachránit, co se zachránit dá,“ dodal.
Bývalý americký prezident Barack Obama úterní rozhodnutí svého nástupce Donalda Trumpa zkritizoval. Exprezident označil Trumpův krok za pomýlený a za vážnou chybu.
Smlouvu dojednávala mimo jiné Obamova vláda. Obama tehdy dohodu obhajoval slovy, že jde o historickou možnost budovat bezpečný svět a o šanci, která se za života současníků nemusí opakovat. Zároveň připustil, že v důsledku uvolnění sankcí bude mít Írán více zdrojů pro vojenské a politické aktivity, které blízkovýchodní region ohrožují.
Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Trump už nedávno naznačil, že USA od dohody odstoupí, pokud nebude upravena. Írán však opakovaně zdůraznil, že nepřistoupí na žádnou jinou dohodu nežli je ta současná.