Írán chce jít s dobou, ruší kamenování za cizoložství a popravy dětí

  6:56aktualizováno  6:56
Nikde jinde na světě nepopraví tolik dětí jako v Íránu. Alespoň to tvrdí nevládní organizace Human Rights Watch. To by se teď ale mohlo změnit. V Íránu se totiž chystají změny v trestním právu, které už posvětila i přísná a zároveň nezbytná Rada dohlížitelů. Kromě poprav dětí skončí i kamenování, což je tradiční trest za cizoložství.

Žena z organizace nazvané National Council of Resistance of Iran během protestu proti kamenování a popravám v Íránu v Berlíně (13. srpna 2012) | foto: Profimedia.cz

Nyní už chybí jen podpis prezidenta a reforma začne platit, píše Telegraph.co.uk. Íránská média totiž uvedla, že změny v trestním právu už prošly přísnou kontrolou takzvané Rady dohlížitelů, jejímž úkolem je dbát na to, aby zákony země byly v souladu s islámským právem šaría.

Ukamenování

Odsouzeného většinou zabalí do bílé plachty a tělo zasypou do země. Zatímco muži jsou pohřbeni po pás, ženy jsou v zemi po hruď. Na hlavu odsouzeného pak padají kameny, které jsou dost velké na to, aby ho zranily, ale ne zas tak velké, aby ho okamžitě zabily. Odsouzenci k trestu smrti ukamenováním mohou rozsudku uniknout, pokud se jim podaří ze země vyhrabat.

Zdroj: The Times

V současnosti je íránské právo velmi přísné a Írán čelí za množství poprav a krutost trestů kritice nevládních organizací a OSN. V počtu poprav se řadí na nejvyšší příčky, více rozsudků smrti nařídí už jen Čína. V zemi je navíc popraveno více dětí než kdekoliv jinde ve světě, tvrdí organizace Human Rights Watch. Podle ní letos v Íránu čekalo na smrt kolem stovky dětí. Loni tam měli popravit tři nezletilé.

Popravy jsou v Íránu hlavním trestem za vraždy, smilstvo, homosexualitu, prodej a pašování drog, špionáž anebo jakýkoliv čin, který byl míněn s účelem rozvracení státní politiky, ekonomiky nebo sociálního pořádku, připomněl list The Financial Times. Jen loni bylo popraveno více než šest set lidí.

Ukamenování se používá hlavně jako trest pro muže a ženy, kteří byli shledáni vinnými z cizoložství, nemusí být přitom ale jediným trestem za smilstvo. Od roku 1980 bylo v íránu ukamenováno podle místních aktivistů nejméně 99 lidí.

Někteří lidé zůstávají k reformě skeptičtí

Írán se už před deseti lety pokusil zmírnit své přísné právo, změna byla ale spíše kosmetická. Soudci dostali nařízeno, aby se vyhýbali trestu ukamenování a raději se uchylovali k oběšení. U dětí pak často čekali, až dovršily osmnáctého roku, a teprve pak byl trest vykonán, upozornil list The Financial Times.

Sakíneh Aštianiová na snímku z 1. ledna 2011

Sakíneh Aštianiová na snímku z 1. ledna 2011

"Změny jsou velké a definitivně pozitivní, protože přibližují trestní právo moderním zákonům," řekl listu nejmenovaný íránský právník. Ne všichni s ním ale nadšení sdílejí. Například Drewery Dyke z nevládní organizace Amnesty International je skeptický a tvrdí, že reformy nejsou tak jasné.

"Poprava za vraždu je v Íránu v rámci islámského práva chápána jako 'odškodnění duše'," uvedl Dyke s tím, že děti pořád budou moci být popraveny, pokud je soud shledá vinnými z vraždy. "Podobně je to s ukamenováním. Vyjmuli kamenování za cizoložství, ale pořád nevíme, jaký trest bude uložen v novém zákoně," dodal.

Skeptický je i Šádí Sadr, íránský obhájce lidských práv, který žije v exilu. Podle něj je nový zákon propagandou, která má umlčet mezinárodní kritiku trestního práva v Íránu.

Celosvětové rozhořčení vyvolal v roce 2010 případ pětačtyřicetileté Íránky Sakíneh Aštianiové, nad kterou soud vyřkl ortel smrti ukamenováním. Žena měla zabít svého manžela a dopustit se nevěry. Pod mezinárodním tlakem byl její trest změněn, nyní jí hrozí smrt oběšením (více o jejím případu čtěte zde).


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Milá a skromná. Jako by do Dubaje nepatřila, říká Češka o unesené princezně

Dubajská princezna chtěla utéct ze zlaté klece, natočila video (5.12.2018)

Dubajská princezna Latífa, která se v březnu pokusila utéct do USA, možná neměla jiné východisko, protože chtěla...

Sex se slevou. Francouzi díky kondomům na lékařský předpis ušetří

Muž rozdává kondomy na slavnostním zahájení desátého ročníku Gay Games. Mezi...

Sex je sice zábava chudých a mladých, ale ten bezpečný už zdaleka tak ne. Takový je názor francouzské vlády, která od...

Hněv občanů je oprávněný, uznal francouzský prezident Macron v proslovu

Demonstranti z uskupení žlutých vest sledují proslov francouzského prezidenta...

Francouzský prezident Emmanuel Macron v proslovu k národu odsoudil násilí při demonstracích a vyzval ke klidu. Hněv...

Najdete na iDNES.cz