"Vím, že mnoho lidí hluboce věří, že krok, který jsme přijali, byl špatný. Žádám o jednu věc - napadněte mé rozhodnutí, ale mějte pochopení, proč se tak stalo a proč bych se k němu znovu odhodlal," prohlásil Tony Blair.
Verdikt vlády jít po boku USA do války zpochybnil na konferenci v Bournemouth bývalý ministr zahraničí Robin Cook, který během irácké krize kvůli nesouhlasu s premiérem rezignoval.
"Záležitost, která zničila tolik důvěry v Blaira, byla prvotřídní politickou katastrofou," řekl Robin Cook na jednom z okrajových setkání, které sjezd labouristů provázejí.
Důvěra veřejnosti i části členů labouristické strany v Blaira spadla nejen kvůli zapojení do války za svržení režimu prezidenta Saddáma Husajna, ale i proto, že se stále nepodařilo najít irácké zbraně hromadného ničení - hlavní důkaz, kterým se Blair oháněl při zdůvodňování invaze.
"Nebyla to snadná volba. Ať už jsme mysleli na cokoli, souhlasili jsme s tím. Teď musíme my, kdo jsme začali válku, přínést mír," řekl delegátům Blair, podle něhož zbraně hromadného ničení představují bezpečnostní hrozbu 21. století.
Britský kabinet se dostal do nejhlubší krize za šest let u moci poté, co zvláštní komise začala vyšetřovat smrt vědce Davida Kellyho a předvolala si nejen Blaira, ale i ministra obrany Geoffa Hoona a další politické špičky.
Zbrojní expert Kelly byl odhalen jako anonymní zdroj reportáže BBC, že Blairův kabinet ve zprávě z října 2002 o iráckých zakázaných zbraních přeháněl, aby účast na invazi v Iráku ospravedlnil. Kelly poté spáchal sebevraždu. - vše o kauze Kelly
Podle svého okolí se však Tony Blair nemíní vzdát. Během úvodu výroční labouristické konference avizoval, že je odhodlán bojovat i ve třetích volbách za sebou, očekávaných v roce 2005, a zůstat v premiérském křesle. - o sjezdu labouristů více zde
 Britský premiér Tony Blair naslouchá projevu během úvodního dne konference labouristické strany v Bournemouth. (28. září 2003) |
