Protože Muktada Sadr sám nekandidoval, premiérem se stát nemůže. Díky vítězství ve volbách se ale ocitl v pozici, kdy si nejspíš bude moci vybrat, kdo do premiérského křesla usedne.
V první reakci po oficiálním oznámení volebních výsledků Sadr na Twitteru napsal, že „reforma vítězí a korupce slábne.“
Na druhém místě skončila koalice šíitského vůdce Hádího Ámirího, který má těsné vztahy s Íránem. Jeho blok Al-Fatíh bude v parlamentu zastoupen 47 poslanci.
Strana současného premiéra Hajdara Abádího se umístila jako třetí se ziskem 42 poslaneckých křesel. I přesto by se ale mohl podruhé stát premiérem jako kompromisní kandidát přijatelný pro všechny strany.
Abádího by si v úřadu premiéra podle dubnového průzkumu přálo asi 60 procent ze 37 milionů Iráčanů. Šíitský politik má podporu i v sunnitských oblastech, kde lidé oceňují, že armáda území osvobodila od Islámského státu.
Sadr je jediným z šíitských vůdců, kteří jsou proti spojenectví s Íránem. Právě to mu podle agentury Reuters vyneslo přízeň milionů chudých šíitů, kteří cítí, že ze spojenectví současné vlády s Teheránem nic nemají. Kromě toho ale dokázal oslovit i sunnitské voliče, kteří jsou od pádu Saddáma Husajna marginalizovanou menšinou.
Bojovník proti korupci i Islámskému státu
Sadr pochází z vážené rodiny šíitských duchovních. Jeho otcem byl ajatolláh Muhammad Sádik Sadr, kterého nechal v 80. letech zabít Saddám Husajn. Sadr mladší se po diktátorově pádu stal symbolem odporu proti americké okupaci. Jeho šíitské milice, takzvaná Mahdího armáda, vedly proti americkým jednotkám dvě povstání a Pentagon proto Sadra označil za největší bezpečnostní riziko v Iráku.
V posledních měsících se Sadr profiloval především jako bojovník proti korupci, kterou podle něj ztělesňují politici podporovaní Íránem. Jeho lidé před dvěma lety vpadli do parlamentu a požadovali reformu systému politických kvót, který je podle mnoha Iráčanů zdrojem rozsáhlé korupce. Bojovali také proti radikálům ze sunnitské teroristické organizace Islámský stát, která v roce 2014 ovládla třetinu Iráku.
Volby v Iráku provázela velmi nízká účast, podle irácké volební komise přišlo jen něco přes 44 procent voličů (více jsme psali zde).
Irácká skládankaVoleb v Iráku se zúčastnily desítky stran. Jednokomorová parlament má 329 členů, z toho 25 procent míst mají zaručené ženy a devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny - z toho pět mají křesťané. Nová vláda, nejspíš koaliční, potřebuje mít v parlamentu většinu. Kabinet musí vzniknout do 90 dnů od oznámení oficiálních výsledků. Politická moc v Iráku je rozdělena mezi sunnity, šíity a Kurdy. Zatímco většinoví šíité vedou vládu, sunnité zastávají úřad předsedy parlamentu a prezident je Kurd. Nový parlament bude schvalovat vládu a ještě letos má volit nového prezidenta. |
