Spojené státy se snaží najít způsob, jak se vypořádat se zahraničními bojovníky Islámského státu (IS), kteří se v současnosti tísní ve dvou zajateckých táborech na severovýchodě Sýrie. O nutnosti jejich přesunu se snaží přesvědčit své koaliční partnery, kteří tu mají také své občany. Podle USA lze situaci v táborech přirovnat k „sopce před vybuchnutím“.
Bagdád je ochotný zadržené islamisty přijmout, ale předem požaduje údajně poplatek ve výši deseti miliard dolarů (asi 230 miliard korun). Za každý další rok věznění cizích islamistů by si účtoval miliardu dolarů (23 miliard korun).
Irácké podmínky zahrnují také odepření přístupu humanitárním pracovníkům do zařízeních na irácké půdě, Bagdád nechce slyšet ani námitky proti trestu smrti. To se však nelíbí například Británii a Francii, které jsou proti vysílání svých občanů do zemí provádějící popravy.
Ačkoli se americké ministerstvo zahraničí nechce k probíhajícím rozhovorům vyjadřovat, podle bývalých představitelů americké vlády je současnou prioritou Spojených států bezpečí jejich kurdských spojenců, které chce zbavit břemene držení bojovníku IS. USA se zároveň připravuje na stažení svých vojáků ze Sýrie a nemůže si dovolit žádné problémy se zadrženými islamisty.
Podle britského listu The Guardian navazuje plán na přemístění všech členů Islámského státu, kteří nemají syrskou národnost, na obousměrné rozhovory mezi Bagdádem a Damaškem z loňského roku. Jejich předmětem bylo převedení iráckých občanů zpátky přes hranice. V současné době pobývá v syrských zajateckých táborech až 35 000 Iráčanů.
Iraq ‘offers to try Isil prisoners held in Syria for multi-billion pound fee’ https://t.co/s3zdNOM0Af https://t.co/acYrrXwC2O
Bagdád ale zatím netuší, kde by válečné zajatce ubytoval. Původně je zamýšlel umístit do vězení poblíž Sindžáru, což musel zavrhnout kvůli blízkosti k jezídské komunitě. Jako nevyhovující se ukázalo také okolí Mosulu, který byl v minulosti největším městem pod kontrolou Islámského státu.
Západ nechce své občany zpátky, nechce ani jejich popravu
Mezinárodní společenství se snaží i nadále vyřešit problém, co udělat s nejméně dvaceti tisíci cizinci na severovýchodě Sýrie. Ačkoli západní státy nechtějí posílat své občany do zemí praktikujících tresty smrti, zároveň je odmítají repatriovat. Některé nich jsou však ochotné přijmout alespoň děti narozené v chalífátu, mezi jinými například Francie nebo Belgie.
Rusko repatriovalo děti teroristů bojujících za IS |
„Když Iráčané konečně položili něco na stůl, Američané po tom skočí. To ale neznamená, že to k něčemu povede. USA to vnímá pouze jako počáteční nabídku. Následující týdny ukážou, jestli obě strany najdou společnou řeč. Pokud ne, tak Západu opravdu docházejí možnosti,“ myslí si vysoce postavený americký úředník, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle bývalého amerického vyslance u mezinárodní koalice bojující proti IS Bretta McGurka je Irák dobrou možností, dohodnout podmínky však bude složité. „Měl by to být mezinárodní problém, kurdsko-arabská koalice a USA sedí na severovýchodě Sýrie na sopce, která může kdykoli vybuchnout. Stahování Američanů to jen zhorší a bude méně prostředků. Je zapotřebí to vyřešit co nejrychleji,“ uzavírá McGurk.
Členové i oběti islámského státu prchali z ruin chalífátu:
