Útočníci zabíjeli nejprve v irácké metropoli, vybrali si k tomu šíitské oblasti a útočili ve špičce. Atentátníci uložili několik bomb do aut a při sérii výbuchů zemřelo nejméně 25 lidí, desítky dalších utrpěly zranění. Jedna z náloží byla položená u cesty a další na motocyklu.
Při sebevražedném útoku nedaleko jihoiráckého města Nasíríja pak zemřelo nejméně 48 šíitských poutníků, kteří kráčeli do svatého města Karbaly. Dalších 81 jich bylo zraněno.
V Iráku, který v prosinci opustili poslední američtí vojáci, rostou obavy z návratu sektářského násilí. Před Vánocemi Bagdádem otřásla série atentátů, při kterých zahynulo na sedm desítek lidí. K útokům se přihlásili sunnité z irácké větve al-Káidy.
Země navíc prochází jednou z největších politických krizí v posledním roce. Situace je velmi napjatá, hlásí zpravodaj televize BBC Rafíd Džabúrí.
Politickou rozepři zažehl nedávný zatykač na vrcholného sunnitského politika Taríka al-Hašímího kvůli obviněním z terorismu. Al-Hašímí obvinění odmítá. Sunnitský blok al-Irakíja premiéra Núrího Malíkího viní z uzurpování si moci (více o zatykači na Hašímího čtěte zde).
Iráčtí činitelé už dříve varovali před eskalací násilí po stažení amerických jednotek, které ze země odešly na konci minulého roku. Bojí se toho, že opět vypuknou krvavé střety mezi sunnitskými a šíitskými ozbrojenci, což by mohlo Irák přivést až na pokraj občanské války.
Šíité a sunnité představují dvě hlavní větve islámu, které se neshodují v otázce nástupnictví proroka Mohameda. Sunnité v některých zemích považují šíity za odpadlíky. Na irácké politické scéně v současné době tvoří většinu šíité. Sunnité, kteří si užívali moci za vlády Saddáma Husajna, jsou v menšině.
